Mechanická stabilizace

Aktualizováno

Mechanická stabilizace obrazu, známá pod zkratkou IBIS (In-Body Image Stabilization), funguje na principu pohybu samotného snímače uvnitř těla fotoaparátu. Snímač svým pohybem v reálném čase kompenzuje chvění rukou fotografa, čímž snižuje roztřesení záběru. Výsledkem je ostřejší obraz při fotografování za zhoršených světelných podmínek i při natáčení videa z ruky.

Mechanická stabilizace
Synergická stabilizace v praxi: optická stabilizace v objektivu (OIS) kompenzuje naklápění ve dvou osách, zatímco 5osá mechanická stabilizace v těle (IBIS) doplňuje korekci o horizontální, vertikální a rotační pohyb. Oba systémy spolupracují v reálném čase. Zdroj: OM System

Jak funguje mechanická stabilizace

Snímač uvnitř těla fotoaparátu je uložen na pohyblivé platformě a reaguje na data z gyroskopických senzorů. Podle počtu os, ve kterých se snímač pohybuje, rozlišujeme 2osou až 5osou stabilizaci. Nejúčinnější 5osá stabilizace kompenzuje pohyb ve všech směrech – horizontálně, vertikálně, rotačně i naklopení – a u současných bezzrcadlových fotoaparátů dokáže nabídnout kompenzaci v řádu 5 až 8 expoziční stupňů (EV).

Díky IBIS můžeme používat výrazně delší expoziční časy a současně ponechat nízké ISO, čímž se vyhneme nežádoucímu šumu. Pohybu snímače se využívá i k dalším funkcím, jako je zvýšení rozlišení multiexpozicí (pixel shift) nebo elektronická korekce kompozice (sensor shift).

Mechanická stabilizace
Mechanická stabilizace obrazu funguje na principu pohybu snímače. V čím více osách se snímač pohybuje, tím je stabilizace účinnější. Nejúčinnější je 5osá stabilizace.

IBIS a stabilizace v objektivu

Vedle mechanické stabilizace v těle existuje i optická stabilizace (OIS), řešená pohybem optických členů přímo v objektivu. Zatímco OIS je optimalizována pro konkrétní ohniskovou vzdálenost a u teleobjektivů bývá účinnější, IBIS má zásadnví ýhodu v tom, že stabilizuje obraz s jakýmkoli nasazeným objektivem – včetně starších manuálních nebo objektivů od jiných výrobců.

Současné mirrorless systémy od Sony, Canon, Nikon, Panasonic i OM System obě stabilizace kombinují: IBIS v těle a OIS v objektivu spolupracují synergicky a vzájemně se doplňují. Výsledkem je vyšší celková kompenzace, než jaké by dosáhl kterýkoli systém samostatně.

Výhody a nevýhody mechanické stabilizace

IBIS je dnes standardní výbavou většiny středních a vyšších modelů bezzrcadlových fotoaparátů. Při rozhodování, zda investovat do těla s mechanickou stabilizací, je dobré zvážit jak její přednosti, tak situace, ve kterých může být optická stabilizace v objektivu účinnější.

Výhody IBIS

  • Stabilizuje obraz s jakýmkoli nasazeným objektivem včetně manuálních a neoriginálních
  • Až 5osá kompenzace pohybu – účinná i při delších expozičních časech
  • U bezzrcadlovek je stabilizovaný obraz vidět přímo v elektronickém hledáčku
  • Pohyb snímače lze využít i k dalším funkcím (pixel shift, sensor shift)
  • Výrazně pomáhá při natáčení videa z ruky

Nevýhody IBIS

  • Méně účinný u dlouhých teleobjektivů než optická stabilizace v objektivu
  • Rozsah pohybu snímače je omezen prostorem v těle fotoaparátu
  • Zvyšuje složitost konstrukce a může ovlivnit velikost těla
  • Mírně vyšší spotřeba energie oproti nestabilizovanému tělu

i

IBIS je obzvláště cenný při natáčení 4K videa z ruky, kde i drobné chvění výrazně ruší. Kombinace IBIS s optickou stabilizací v objektivu dokáže u některých systémů nabídnout kompenzaci přesahující 8 EV – to odpovídá rozdílu mezi expozičním časem 1/250 s a přibližně 1 s.

Projděte si