Obnovit stránku

Zaklínač: Starý svět (RECENZE) – Když byl Geralt ještě na houbách

• Autor: Jakub Němec

Geralt a jeho parta ovládli téměř celý multižánrový prostor současné popkultury, takže jestli jste o Zaklínači alespoň neslyšeli, pravděpodobně žijete v jeskyni uprostřed divočiny. Na popularitu vědmákovského univerza se snaží navázat desková hra Zaklínač: Starý svět, která vám zprostředkuje výlet do doby, kdy se konjunkce sfér poprvé projevila a vypustila příšery mezi obyčejné lidi. Stanete se jedním z jejich ochránců? Naše recenze vám naznačí, proč byste se měli vydat na stezku.

Zaklínač: Starý svět; screenshot: cover

zdroj: vlastní

Zaklínač: Starý svět ve zkratce

    Zaklínač: Starý svět

  • Žánr: Karetní, dobrodružná
  • Počet hráčů: 1–5
  • Autor: Łukasz Woźniak
  • Vydavatel: Go On Board
  • Distributor v ČR: ADC Blackfire
  • Herní doba: 90–150 minut
  • Doporučený věk: od 14 let (ale i mladší zkušení hráči nebudou mít problém)
  • Obtížnost dle BoardGameGeek: 2,83/5
  • Hodnocení BGG (k 12. 11. 2023): 8,1/10

Obsah recenze Zaklínač: Starý svět

Sejde se kočka, vlk a zmije v krčmě…


Fenomén Zaklínače si podmanil celý svět, ale jak ukázaly některé seriály z produkce Netflixu, fanoušci úplně neprahnou po znalostech o době před Geraltem. Proto se jeví jako docela odvážné zasadit svou deskovou hru do období příchodu monster a tréninku prvních vědmáků, ale překvapivě to funguje. Troufnu si říct, že titul Zaklínač: Starý svět velmi chytře upozaďuje hrdiny samotné (vždyť jméno jim vybíráte náhodně) a místo nich tlačí do popředí reálie světa, které jsou natolik pohlcující a zároveň známé, že si vás omotají kolem prstu.

Zaklínač: Starý svět; foto: komponenty

Zaklínač: Starý svět (Obsah balení)

zdroj: vlastní

Základní verze titulu Zaklínač: Starý svět obsahuje 1 herní plán, 5 panelů hráčů, 5 figurek zaklínačů, 87 žetonů, 10 pokerových kostek, 30 dřevěných kostiček, 383 karet a pravidla v češtině.

Jak již bylo naznačeno, v rámci dnes recenzované deskovky se dostaneme do doby daleko před knihami Andrzeje Sapkowského či dějem trilogie počítačových her. Univerzum se ovšem nemění, takže narazíte na stará známá místa jako Wyzima či Kaer Morhen, utkáte se se všemi příšerami ze zaklínačského bestiáře a narazíte na později zaniklé školy boje se znakem kočky, medvěda, zmije a gryfa. Na vlky se samozřejmě nezapomnělo. Do atmosféry vás navíc spolehlivě vtáhne povedená grafika sázející na gwentovou estetiku (Gwent je karetní kratochvíle zaklínačského světa, která se poprvé objevila v třetím díle videohry Divoký hon a od té doby žije vlastním životem). 

Zaklínačské živobytí v běhu


Mně tedy na herní ploše Geralt, Yarpen, Triss ani Marigold nechybí (narážím tím na deset let starou geraltovskou deskovku Zaklínač, která je dodnes mou guilty pleasure), protože dění ve Starém světě dokáže zaujmout i bez ikonických postav. Soustředíte se totiž na zvyšování prestiže své zaklínačské školy tím, že porážíte monstra a ostatní lovce, plníte úkoly, levelujete své vlastnosti a tím se stáváte světoznámějším. Někomu možná příběhové sepětí bude chybět a dění na kartách průzkumu a událostí jim může přijít až moc generické, ale celkově všechno šlape jako Klepna při měsíčku.

Zaklínač: Starý svět; foto: jméno Zaklínač: Starý svět; foto: deska hráče

Zaklínač: Starý svět (Stolní hra)

zdroj: vlastní

Vašeho zaklínače ve Starém světě si můžete pojmenovat podle dostupných přízvisek a pak už jen sledovat, jak se vylepšuje.

Mechaniky využívání karet jako faktoru únavy (platíte jimi za cestování a boj) se mi velmi líbí a nutí hráče přemýšlet nad každým dalším tahem. Vydáte se pro odměnu do Vengerbergu, nebo raději pošetříte karty na souboj s lítým monstrem? Chcete se střetnout s příšerou dřív než soupeř, ač s menší šancí na úspěch, nebo budete štrádovat po mapě kvůli levelování, a pak smáznete i ta nejbestiálnější stvoření s prstem v nose? Či snad toužíte okrádat své kolegy v kostkovém pokeru? Zaklínač: Starý svět vás nevede za ručičku a nechává vám docela volný prostor k tomu, abyste realizovali své vědmákovské sny. Pamatujte však, že není času nazbyt, protože ostatní chvátají také směrem k cíli.

Stejně tak lze pochválit soubojový systém sázející na mechaniku propojování karet, tedy tvoření komb alias zaklínačských fines. Díky pořizování vhodných karet doslova cítíte, jak váš svěřenec sílí a může si troufnout i na toho proklatého lešije. Krom toho zabíjení monstra zaměstná i dalšího kolegu u stolu, protože právě on bude vašeho soupeře ovládat pomocí rozhodování u karet příšery. Po několika partiích se tak potvrdil můj první dojem, který jsem nabyl z beta verze před více než rokem (více zde). Jenže s každou další partií se můj prožitek mírně měnil. Ne nutně k horšímu, ale spíše stereotypnějšímu.

Zaklínač: Starý svět; foto: monstra

Zaklínač: Starý svět (Stolní hra)

zdroj: vlastní

O monstra jde v Zaklínači: Starý svět až v první řadě…

Rozšíření mají smysl, především pro nadšence


Postupem času totiž projdete karty událostí a průzkumu, ba co víc, budete si pamatovat i dopady jednotlivých voleb. Podobně na tom budete také s tvořením vlastního balíčku, kdy v prvních hrách Zaklínače: Starý svět budete se zájmem objevovat všechna možná propojení útoků, radovat se z každého ničivého komba, ještě navíc podpořeného vhodným lektvarem. Jenže po desítce výletů do Severních království už nákup karet optimalizujete a půjdete účelně po určitých druzích (s mírným přihlédnutím ke schopnostem jednotlivých škol).

Nakonec se tedy vytratí ten skvělý pocit, kdy si připadáte jako dobrodruh v divočině, který riskuje kejhák pro lidský rod, a stanete se oním krvelačným cynikem řešícím každý problém s chladnou logikou. Naštěstí je Zaklínač: Starý svět zábavný i po tomto prozření, jen ten punc tajemna, který vám zaručeně v prvních partiích zachutná, vyšumí postupně do ztracena. Vývojáři ovšem proti stereotypu bojují statečně a za dostatečný obnos dalších zlaťáků (v tomto případě reálné měny) vám nabízí celou řadu rozšíření podporující zmíněnou „objevitelskou“ auru.

Zaklínač: Starý svět; foto: mapa, souboj

Zaklínač: Starý svět (Stolní hra)

zdroj: vlastní

Při pochodování po plánu Zaklínače: Starý svět vám nejednou zkříží cestu kolega. Porvete se, zakarbaníte v kostkách nebo se minete bez povšimnutí?

V rámci recenze jsem neměl jednotlivá rozšíření k dispozici, takže vám nejsem schopný doporučit, které z nich má smysl a které je jen na okrasu, ale nachomýtl jsem se ke dvěma partiím s rozšířením Skellige a můžu přiznat, že jsem se nadmíru dobře bavil (možná i tím, že to je moje oblíbená část zaklínačského světa). Opět jsem byl totiž nucen přemýšlet nad novými mechanikami a musel jsem je skloubit s již zaběhnutými mechanismy, což bylo fajn. Vedle rozšíření s drsným ostrovem v názvu ještě můžete pořídit krabice Legendární lov a Mágové (ty jsem ovšem nezkoušel). Pokud to tedy se Starým světem myslíte vážně, můžete jejich pořízení zvážit. 

Jak se hraje Zaklínač: Starý svět – Pravidla


Pravidla deskovky Zaklínač: Starý svět dokáží nezkušené hráče vyděsit spolehlivěji než mlhavec za zády, protože se na něj vyvalí relativně velké množství mechanik, které se ještě dále větví. Jenže časem zjistíte, že po několika partiích vedených zkušeným deskoherním lovcem monster už budete po Severních královstvích brouzdat s jistotou vědmákovi vlastní. Spousta věcí do sebe zacvakne už během úvodní partie a několik nejasností doladíte záhy. Zkrátka pokud se chcete vydat do Starého světa, měli byste jej zvládnout pobrat.

Zaklínač: Starý svět; foto: rozložení

Zaklínač: Starý svět (Stolní hra)

zdroj: vlastní

Připravit správně partii v titulu Zaklínač: Starý svět zabere více času především v prvních hrách, pak se vše automatizuje.

Zpočátku se ovšem obrňte trpělivostí, protože třeba příprava herní seance začátečníkovi zabere pomalu půlhodinku. Musíte totiž připravit herní plochu, prvotní monstra, komponenty a ještě desky hráčů. Při dalším setupu se už čas přípravy razantně zkrátí (tedy pokud do toho nezačnete hned motat rozšíření). Když si jednotlivé činnosti chytře rozdělíte, tak do čtvrt hodiny můžete vyrazit na monstra.

Následně se střídáte v jednotlivých kolech, dokud některý z hráčů nespustí podmínku konec hry, tedy nesesbírá čtyři trofeje (za monstra, porážení ostatních, úkoly atd.). Součástí tahu jsou tři fáze – pohyb a akce (tedy toulání po mapě pomocí karet a následného využívání vlastností lokací k vlastnímu obohacení či vylepšení, zahrání kostkového pokeru nebo plnění úkolu), souboj či průzkum, a nakonec dobírání a získávání karet. Ač to zní prostě a jednoduše, uvnitř každé fáze se ukrývá celá řádka mechanismů dávající hráčům prostor k vlastnímu postupu.

Zaklínač: Starý svět; foto: komba

Zaklínač: Starý svět (Stolní hra)

zdroj: vlastní

Souboje jsou v Zaklínači: Starý svět dynamické. Pomocí karet tvoříte komba a snažíte se odebrat všechny karty protivníkovi dříve, než tak učiní on vám.

V každém případě musíte vnímat Zaklínače: Starý svět jako dobrodružnou, a především karetní hru. Právě správa vlastního balíčku se stane klíčovou součástí zejména soubojích (karty znamenají život a hlavně se dají propojovat do komb), takže musíte přemýšlet, co přidat do svého balíčku, abyste byli co nejefektivnější. Neustále tak budete přemítat, jestli si nechat kartu na ruce, nebo ji přidat do komba plného obrátek a seků. Zkušený zaklínač totiž během několika fines a piruet rozseká s pomocí lektvarů a pomocníků vše, co mu přijde do cesty. V případě, kdy nebudete v partii chvátat co nejrychleji k jejímu konci a místo toho si budete užívat pobyt na Kontinentu, zcela jistě se dostanete do fáze nabušené postavy, která nemá mezi potvorstvem adekvátní odpověď (opět řeší rozšíření).

Při prvních partiích je velmi zábavné plnit výzvy v rámci úkolů nebo průzkumu (ten se neváže na lokace, jen na prostředí město/divočina), kterými vás provede text na kartách. V „objevitelské“ fázi prvních partií v sobě mají nádech tajemna, ale postupně se k nim začnete chovat s chladnou pragmatičností. Nakonec se vyjádřím ke kostkovému pokeru, jehož pravidla nejsou vůbec složitá – pro mě je ve Starém světě navíc, ale mám ve svém okolí hned dva kolegy, kteří velmi rádi obírají své zaklínačské druhy a metání kostkami je tedy velmi baví. Zkrátka k pokeru si musíte vytvořit vztah sami. 

Svět jako malovaný


Co se ovšem nedá titulu Zaklínač: Starý svět vytknout, je grafická stránka, z níž dýchá jak pojetí počítačové série, tak pozdější artworky z Gwentu. Malůvky na kartách podtrhují atmosféru lovce monster a samotné příšery by zasloužily plakáty. Výtvarná část ovšem nijak nenarušuje funkčnost, takže je vše velmi přehledné. Možná by mohlo být zvoleno větší písmo na kartách úkolů, ale to by se tam moc textu nevlezlo, což by bylo škoda. Překlad pod záštitou tuzemského vydavatele Blackfire se totiž povedl a člověk vyžívající se v roleplayingu může fungovat jako vypravěč celého dobrodružství ve Starém světě. Stěžovat si nemůžu ani na kvalitu komponent.

Zaklínač: Starý svět; foto: karty Zaklínač: Starý svět; foto: nabídka

Zaklínač: Starý svět (Stolní hra)

zdroj: vlastní

Grafické a technické zpracování komponent musím v Zaklínači: Starý svět pochválit.

Podotýkám, že jsem měl k dispozici základní verzi hry a bohatě jsem si vystačil s žetony místo plastových miniatur. Na druhou stranu jsem několik partií se soškami odehrál a nelze jim upřít atmosféričnost. Tím spíš, že jejich detailní provedení může podtrhnout nabarvením zručný modelář. Navíc je třeba si uvědomit, že v rozšířeních jsou vždy plastové miniatury, takže jestli to se Zaklínačem: Starý svět myslíte vážně, investoval bych do deluxe verze, aby se na stole základní hra nestala chudým příbuzným doplňujících modulů. 

Funguje to i bez Bílého vlka


Čtyřtýdenní intenzivní testování ve společnosti zaklínačů pěti škol jsem si užíval, ale jak už jsem napsal, můj vztah k titulu Zaklínač: Starý svět prošel zajímavým vývojem. Prvotní nadšení z objevování limitů hry a všech možností vystřídalo mírné rozčarování (především při opakování stejných úkolů), až jsem si nakonec hru začal užívat jako dobře fungující karetku s bohatým komponentovým doprovodem. V překladu to znamená, že se vědmákem nebudu stávat denně, ale když mě někdo vyzve na výlet po Kontinentu jednou za čtrnáct dní, tak určitě neodmítnu. Speciálně když mě ještě naláká na některý z rozšiřujících modulů.

Zaklínač: Starý svět; foto: kvalita

Zaklínač: Starý svět (Stolní hra)

zdroj: vlastní

Snad každý kousek z krabice Zaklínač: Starý svět na vás dýchne vědmáckou atmosférou. Jen ten Geralt může někomu chybět.

Zaklínač: Starý svět mě zkrátka nepřestal bavit, ale musím s ním zacházet rozumně. Teď si jej paradoxně nejvíce užívám s nováčky, kdy mám prostor toulat se po mapě a nechvátat za vítězstvím. Obecně bych řekl, že kvapík za čtyřmi trofejemi této deskovce moc nesluší, což je silně subjektivní názor. Titul Zaklínač: Starý svět bych doporučil všem fanouškům knižní i herní předlohy, nemusí se jej bát ani začátečníci, kteří budou ze začátku trpět jako při zkoušce trav, ale nakonec si kosení monster užijí stejně jako deskoherní veteráni, pro něž bude vědmákovský exkurz spíše příjemně plynoucí hrou bez zásadnějšího stresování.

Za poskytnutí recenzní kopie Zaklínač: Starý svět děkujeme českému distributorovi hry, společnosti Blackfire.

• Zdroje: Vlastní

Recenze Zaklínač: Starý svět: závěrečné hodnocení


Zaklínač: Starý svět; recenze

Zaklínač: Starý svět

Deskové hry

Deskovka Zaklínač: Starý svět zve na stezku všechny fanoušky lovců monster, kterým nabídne zábavné mechanismy propojené s vědmákovskou atmosférou. Pokud nebudete zbytečně chvátat na konec partie, užijete si zaklínačský život dosyta s jeho kladnými i zápornými stránkami. Nenechte se dvakrát pobízet a hurá na příšery se stříbrným mečem v ruce.

Klady

  • Zaklínačská atmosféra
  • Rychle vstřebatelná pravidla
  • Systém užívání karet pro pohyb a boj
  • Zábavné toulání po mapě
  • Smysluplná rozšíření
  • Grafika a kvalita komponent

Zápory

  • Kostkový poker nesedne každému
  • Úkoly se začnou opakovat
Jakub Němec

Jakub Němec

Hraní her, ať už počítačových či deskových, se stalo součástí mého života už s prvním úspěšným umístěním plastové čepičky v Kloboučku, hop! a s archaickým počítačem, na kterém téměř neustále běžela trojice Rayman, Pharaoh a FIFA 2000. Od té doby se rád nechávám překvapovat unikátními zážitky, silnými příběhy a originální hratelností, kterou dokáží vývojáři vykouzlit. Jsem v redakci Alza Magazínu a GEMu sice vedený jako sporťák a deskovkář, ale rád se ponořím do akčních adventur, RPG, závodů nebo plošinovek, ale vlastně nepohrdnu ničím zajímavým a netradičním.


Zaklínač: Starý svět: Vše, co víme – OBSAH

Zaklínač: Starý svět: Recenze a hodnocení


Díky poskytnutí beta verze deskovky Zaklínač: Starý svět jsme měli možnost vyzkoušet si tento titul ještě před jeho lokalizací a vydáním. O našich dojmech si můžete přečíst zde. Obecně je dle serveru BoardGameGeek hodnocen nadprůměrnou známkou 82 %, přičemž hráčům nevadí ani vyšší obtížnost (2,88/5).

Zaklínač: Starý svět: Datum vydání, platformy


Desková hra Zaklínač: Starý svět vyšla 29. 9. 2023 a je k dostání i na Alza.cz v základní a Deluxe edici. Současně se základní verzí dorazila také trojice rozšíření – Mágové, Skellige, a Legendární lov. Pro fanoušky vymazlených deskovek jsou k dispozici také kovové mince a sada herních kostek.

Zaklínač: Starý svět - Kickstarter trailer, CZ titulky

zdroj: ADC Blackfire

Základní premisu deskovky Zaklínač: Starý svět vysvětluje propagační video z kampaně na serveru Kickstarter.

Zaklínač: Starý svět: Deluxe edice


Hra na český trh dorazila ve dvou verzích: základní, v níž najdeme pouze detailní figurky zaklínačů pěti škol (vlk, zmije, kočka, medvěd, gryf), a Deluxe s plastovými miniaturami příšer, jež nahradí kartonové žetony.

Zaklínač: Starý svět: Čeština, česká lokalizace


Desková hra Zaklínač: Starý svět je plně lokalizovaná. O český překlad se postaral distributor ADC Blackfire.

Zaklínač: Starý svět: Pravidla, herní principy


Přesná pravidla chystané zaklínačské stolní hry známe pouze z poskytnuté betaverze, ale o herních principech máme jasnou představu z vlastního hraní. Principiálně se už moc mechanik měnit nebude, maximálně dojde k jejich odladění. Zaklínač: Starý svět od vývojářů ze studia Go On Board je určen pro dva až pět hráčů (doporučení zní dva až tři) a délka partie se pohybuje v závislosti na počtu hráčů mezi 90 a 240 minutami. Děj se odehrává před příběhovými peripetiemi Geralta z Rivie, ale pohybovat se budeme ve stejném univerzu.

Vžijeme se do absolventa některé z pětice místních zaklínačských škol (vlk, zmije, kočka, medvěd, gryf), s nímž se poté pohybujeme po mapě s touhou plnit úkoly, soupeřit s ostatními, lovit monstra a vydělávat groše. Součástí zážitku je i vyprávění, o nějž se starají příběhové karty s možností zaklínačsky složitých voleb s dopadem na další průběh kampaně. Nedílnou součástí deskovky Zaklínač: Starý svět se stane vývoj postavy, jejích atributů a příprava vlastního balíčku nákupem karet.

The Witcher: Old World - full 3-player gameplay

zdroj: Go On Board

Kompletní průběh partie titulu Zaklínač: Starý svět komentovaný vývojáři vám jasně napoví, jak se deskovka bude hrát.

Karty patří k nejdůležitějším komponentům hry, protože se od jejich počtu odvíjí pohyb po mapě, simulují životy v soubojích (jakmile vám dojdou, prohráli jste) a s pomocí symboliky tvoříte útočná komba proti nepřátelům. Z vlastní zkušenosti můžeme říci, že souboje jsou zábavné, i když na někoho možná moc dlouhé, což znamená větší prostoje mezi tahy ve více lidech. Deckbuildingová mechanika spoléhá na vaši paměť, protože si nemůžete prohlédnout svůj balíček při nákupu karet ve vlastním tahu. Pro někoho může být překážkou velká nahodilost, která je pro vyprávěcí deskovky typu ameritrash typická.

<
i

• Zdroje: games.cz, kickstarter.com


Na vašem soukromí nám záleží

My, společnost Alza.cz a.s., IČO 27082440 používáme soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i mj. k personalizaci obsahu našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Rozumím“ souhlasíte s využívaním cookies a předáním údajů o chování na webu pro zobrazení cílené reklamy na sociálních sítích a reklamních sítích na dalších webech.

Více informací
Rozumím Podrobné nastavení Odmítnout vše
P-DC1-WEB12