Celý příběh iniciativy OLPC je podrobně zpracován v knize The Charisma Machine: The Life, Death, and Legacy of One Laptop per Child, která vyšla v roce 2019 v MIT Press. Kniha se zabývá nejen vzestupem iniciativy OLPC, ale také principy, které za ní stály, způsobem jejího vedení, chybami Nicholase Negroponta a ostatních – a nakonec tím, proč projekt tak katastrofálně selhal.
Problémů, které nastaly, byla celá řada. Jejich společným jmenovatelem však bylo to, že vedení OLPC příliš nebralo v úvahu konzultace s odborníky z rozvojových zemí. Ti sami byli poměrně skeptičtí vůči tak složitým technologiím a upozorňovali, že potřebují zpočátku jednodušší řešení, která by zlepšila možnosti výuky obecně.
Příkladem úspěšné „nízskotechnologické" pomoci je například projekt Liter of Light, který využívá plastové lahve od pití. Po jejich vyčištění a naplnění vodou s přísadou bělidla bránícího růstu sinic mohou po zabudování do střech fungovat jako difuzéry světla, čímž šetří denní spotřebu elektřiny na osvětlení. Výrobní náklady jsou prakticky nulové a životnost tohoto řešení pro denní osvětlení interiérů budov je až deset let.
OLPC byl naproti tomu drahý projekt, který narážel na nedostatek elektřiny ve vesnických oblastech. Původní plán na integrované dynamo selhal kvůli tomu, že mechanika byla příliš křehká pro nesofistikované použití – vlastně celá konstrukce byla z hlediska odolnosti problematická. V zavřeném stavu nabízel OLPC solidní odolnost proti pádu, ale v otevřeném stavu byl křehký, zvláště jeho otočný kloub displeje byl problematický. Děti navíc často používaly výklopné Wi-Fi antény k přenášení a manipulaci s počítačem, což vedlo k jejich častému poškození.
Představa, že se děti samy naučí programovat, se také ukázala jako mylná. Z průzkumů vyplynulo, že programování se naučil jen málokdo. Kritici projektu navíc poznamenali, že toto očekávání bylo poměrně naivní, protože i na Západě se programování nebo stavbou vlastních zařízení zabývá jen malá část lidí – většina jsou pouze uživatelé výpočetní techniky, kteří ji využívají pro jinou práci. Iniciativa také podcenila nutnost instruovat učitele: předpokládalo se, že stačí dětem počítače rozdat a ony se vše naučí samy, což se ukázalo jako zásadní omyl.
i
Technologické revoluce
Technologické revoluce představují radikální zvraty v lidských dějinách, které přinášejí nové možnosti a zásadně mění podobu společnosti. Obvykle souvisí s příchodem nějaké konkrétní technologie a nebo společensko-ekonomické strategie, která zcela změnila podobu toho, jak společnost funguje – a má zcela zásadní dopady na chod dějin.
Proč jsou významné technologické revoluce? V sérii článků se nad tím zamyslel Michal Rybka.
Jedním z hlavních poučení z OLPC bylo, že nestačí jen přinést technologický pokrok ze západních zemí, ale je třeba najít způsob, jak místním lidem vysvětlit, proč je tento pokrok důležitý. Iniciativa OLPC předpokládala, že stačí dětem dát počítače – a tím se v rozvojovém světě zahájí technologická revoluce. Tento předpoklad se však ukázal jako naprosto mylný. Podstatná je komunikace s místními partnery, kteří znají kulturní specifika a mohou určit, která pomoc má smysl a která bude naopak nepochopena.
Michal Rybka
Michal Rybka je publicista a nadšenec s 20 lety zkušeností v IT a gamingu. Je kurátorem AlzaMuzea a YouTube kanálu AlzaTech. Napsal několik fantasy a sci-fi povídek, které vyšly v knižní podobě, a pravidelně pokrývá páteční obsah na internetovém magazínu PCTuning.
