Máte doma starší pevný disk s klasickým SATA připojením a válí se vám na něm důležitá data z předchozího stolního počítače? Pak možná stojíte před problémem, jak tato data zachránit. Nebo jen možná chcete využít prázdnou diskovou kapacitu starého HDD jako záložní médium u počítače nebo notebooku. V našem článku poradíme, jak připojit SATA pevný disk k počítači.

Ačkoliv by se jediným možným řešením mohlo zdát složité otevírání počítačové skříně a připojování starého SATA pevného disku do slotů na základní desce, není to tak. Ostatně výše zmíněný postup, který je samozřejmě možný, ale zbytečně složitý, využijete pouze u stolních počítačů. Do notebooků se jen tak snadno nedostanete, a navíc by se do něj klasický HDD nevešel.
Řešení tohoto rébusu je nasnadě. Je jím obyčejné a všudypřítomné USB. Ačkoliv by to tak nemuselo vypadat, připojení SATA HDD pomocí USB je velice jednoduché a funkční řešení. Problém nepředstavují ani jednotlivé verze rozhraní, tedy SATA 1 (s přenosovou rychlostí 1,5 GB/s), SATA 2 (3 GB/s) a SATA 3 (6 GB/s).
Pár drobných zapeklitostí to ale přece jenom má.
Klíčovým prvkem bude za všech okolností redukce SATA-USB. Redukce, kterou pořídíte za pár stovek, je na pohled jednoduchá krabička, k níž se připojí pevný disk s rozhraním SATA. Z oné krabičky pak vede USB kabel, který připojíte do počítače, a můžete se pustit do oboustranné migrace dat. K dispozici jsou v podstatě dva různé typy redukcí, a to v závislosti na velikosti HDD, míněno nikoliv kapacitně, ale fyzickými rozměry.
Připojený disk se bude chovat jako klasický externí disk a pracovat s ním můžete jako s jakoukoliv jinou diskovou jednotkou. Pozor si jen dávejte u těch disků, které ve starším PC sloužily jako systémové a mají na sobě operační systém. Připojujte je rozhodně pouze až po zapnutí počítače. Pokud byste s nimi totiž počítač zapínali, mohlo by dojít ke konfliktu mezi operačními systémy a byla by nejspíše nutná volba v BIOS, z jakého disku má systém nabootovat, což je zbytečná práce navíc.
Druhý způsob, jak připojit disk s rozhraním SATA prostřednictvím USB, je určen pro ty, kteří budou tuto možnost využívat pravidelně, případně chtějí disk použít jako další stálou jednotku v počítači, ale bez složitého montování. Jsou jím dokovací stanice. Ty obvykle umožňují připojení alespoň dvou disků zároveň, častou funkcí je i možnost přímého klonování disků bez připojení k počítači.
Dokovací stanice jsou jednoduché a rychlé řešení, které je navíc přece jen trochu šetrnější vůči disku samotnému. Pevný disk je totiž typem komponentu, který není úplně stavěný na to, aby se jen tak povaloval na stole. Dokovací stanice mu poskytne alespoň elementární ochranu a navíc se postará o dodání potřebné energie.
S tím správným vybavením, tedy patřičnou redukcí nebo dokovací stanicí, je připojení SATA disku přes USB v podstatě hračka a není o mnoho složitější než připojení klasického externího disku. Proč tedy nevyužít plonkového pevného disku ze starého počítače coby dostupného úložiště dat nebo se nepokusit zachránit jeho obsah?