Správné huštění pneumatik jde v ruku v ruce s bezproblémovým provozem auta. Klíčovým způsobem totiž ovlivňuje spotřebu, jízdní vlastnosti i bezpečnost, takže není radno ho podceňovat. Co přesně může špatný tlak v pneumatikách způsobit? Jak pneu správně hustit a na jaký tlak? A jak poznat, že jsou kola přehuštěná nebo podhuštěná? Na mnohé, podobně důležité otázky ohledně tlaku v tomto článku odpovíme.
U osobních aut se budou správné hodnoty tlaku typicky pohybovat kolem 2,3 baru. Může to být více, může to být méně – vždy záleží na vašem automobilu, nikoliv na výrobci pneumatik. Ty „nejsprávnější“ hodnoty nejsnáz najdete na karoserii automobilu, lépe řečeno na štítku, který je na ní nalepený. Nejčastěji je umístěn na vnitřní straně krytky nádrže nebo na sloupku dveří u řidiče. Jediným dalším spolehlivým místem je manuál vašeho automobilu. Pochopitelně za předpokladu, že ho máte.
Na štítku najdete tabulku s hodnotami, které jsou v drtivé větině případů rozděleny na tlak v předních a tlak v zadních pneumatikách, a také podle míry naložení auta. Pokud jedete s celou rodinou na dovolenou, měli byste kola oproti dojíždění do práce trochu přifouknout. Právě štítek vám řekne na jaký tlak. Hodnoty bývají rozděleny také podle velikosti ráfků, někdy se tak může stát, že tlak v 16palcových pneumatikách má být jiný než tlak v 18palcových.
Podhuštěné nebo přehuštěné pneumatiky mají negativní vliv na bezpečnost, spotřebu i jízdní vlastnosti vozu. Správný tlak zajišťuje optimální styčnou plochu pneumatiky s vozovkou. Pneumatika má při ní nejlepší přilnavost, a také se opotřebovává tak, jak má. Špatně nahuštěné pneumatiky se sjíždějí nerovnoměrně a rychleji.
Pokud je tlak příliš vysoký, vnější strana pneumatiky udržuje vypouklý tvar i při zatížení. Tím se styčná plocha zmenší jen na střed pneumatiky a auto tím pádem nemá dostatečný kontakt s vozovkou, a tedy ani takovou přilnavost. Střed pneumatiky se potom sjíždí výrazně rychleji, zatímco krajní části zůstávají téměř bez opotřebení.
Kromě horších jízdních vlastností je specifikem přehuštěných pneumatik také snížený jízdní komfort. Pneumatiky totiž méně pruží a jízda je proto tvrdší.
Ačkoliv to možná není příliš intuitivní, i podhuštěná pneumatika má menší styčnou plochu s vozovkou. Při zatížení se začne její střední část tlačit směrem do středu kola, tedy se zvedat ze země. Střed styčné plochy se tedy silnice vůbec nedotýká. V tomto případě se kraje pneumatik opotřebovávají rychleji než jejich střed.
Podhuštěné pneumatiky způsobují, že auto plave, tedy se vrtí ze strany na stranu, a to jak v přímém směru, tak zejména v zatáčkách. Pneumatiky s příliš nízkým tlakem mají také vyšší valivý odpor a způsobují vyšší spotřebu paliva.
Huštění pneumatik není nic složitého. Nejjednodušší je využít kompresor na nejbližší čerpací stanici. Pneumatiky je vhodné hustit za studena. Jízdou se totiž zahřívají, čímž se tlak v nich zvyšuje. Při huštění zahřátých pneumatik byste se tedy orientovali podle zkreslených hodnot.
Postup huštění pneumatiky je následující:
Huštění zimních pneumatik vs. huštění letních pneumatik
Už výše jsme psali, že tlak v pneumatikách je ovlivněn teplotou. Z toho důvodu se liší také huštění zimních pneumatik od huštění pneumatik letních. V létě je vhodné pneumatiky hustit ve stínu, nebo je před huštěním alespoň zbytečně nevystavovat teplu a slunečnímu světlu.
V zimě se naopak doporučuje pneumatiky hustit na mrazu, neboť s nízkou teplotou se tlak v pneumatikách snižuje. Pokud hustíte pneumatiky v garáži, kde je výrazně vyšší teplota než venku, připočtěte k doporučenému tlaku 0,1 baru za každých 10 °C rozdílu. Pokud tedy máte například v garáži 15 °C a venku je -5 °C, je vhodné pneumatiky přehustit o 0,2 baru.
Měření pneumatik je pravidelná činnost, kterou by si měl osvojit každý řidič. Proč? Protože tlak v pneumatikách se rychleji či pomaleji snižuje. To znamená, že kola nestačí jednou nafoukat, a potom spoléhat na to, že jsou nafoukaná správně. Výrobci automobilů doporučují kontrolovat tlak po každém tankování, avšak bude naprosto v pořádku, pokud ho budete měřit jednou za dva týdny.
Pro měření tlaku platí stejná doporučení jako pro huštění pneumatik, což znamená v létě měřit tlak ve stínu / v garáži, v zimě naopak venku na mrazu. Pokud ho ještě nemáte, pořiďte si měřič tlaku pneumatik, nejde o nijak drahou záležitost.
Tire Pressure Monitoring System neboli TPMS je systém, kterým musí být od roku 2014 vybavena všechna nová auta v EU. Účelem tohoto systému je neustálé měření tlaku v pneumatikách a upozornění v případě jeho změny. Některé systémy zobrazují aktuální tlak v barech na displeji auta, jiné jen způsobí rozsvícení kontrolky, pokud tlak není optimální. TPMS dělíme na přímý a nepřímý:
Příklady automobilek nejsou absolutní. Některé značky využívají různé systémy pro různé modely aut.
Externí TPMS do jakéhokoliv auta
Vlastní TPMS si můžete přidat do auta, ať už interně využívá jakýkoliv systém. Podívejte se do kategorie měřičů tlaku pneumatik, najdete tam externí TPMS systémy. Fungují jednoduše – do auta si dáte předem spárovaný počítač s displejem a senzory namontujete zvenčí na ventilky. Ty jsou zabezpečené proti krádeži. Získáte díky tomu neustálý přehled o aktuálním tlaku v pneumatikách, i když ho samo vaše auto nenabízí.
Velkou výhodou přímého TPMS je přesnost měření. Tyto systémy jsou schopny vám zobrazovat přesné číselné hodnoty, a to i při stání na místě. Nevýhodou přímého TPMS jsou naopak poměrně vysoké servisní náklady. Samotné ventilky stojí několik tisíc, přičemž kola si často nemůžete měnit sami ani v případě, že je máte na dvou sadách disků. Bezdrátové senzory je totiž nutné při přezouvání spárovat s palubním počítačem, a to musí zkrátka udělat profesionál v dobře vybaveném servisu.
Alternativní systém – nepřímé TPMS – má výhody a nevýhody prohozené. Největšími výhodami jsou bezúdržbovost a nulové servisní náklady. Do pneumatik není potřeba nic přidávat a kola si můžete klidně měnit sami. Je to však vykompenzováno nevýhodami, mezi které patří hlavně nižší přesnost a rychlost měření. Tento systém vám nebude ukazovat přesné hodnoty, jen vás upozorní na případný únik vzduchu, avšak ne tak rychle jako přímý TPMS.
V obou případech je nutné, aby byl systém TPMS ve vašem autě funkční. V opačném případě neprojdete kontrolou na STK.
TPMS senzory koupíte na Alze
Potřebujete nové TPMS senzory? Na Alze jich najdete stovky. Do filtru si zadáte značku a model vašeho auta, načež se vám zobrazí jen kompatibilní produkty.
Jestliže se kontrolka tlaku v pneumatikách právě rozsvítila, měli byste zastavit jakmile to bude možné a zkontrolovat tlak v pneumatikách. Pro tyto případy se hodí mít měřič tlaku pneumatik, tlak ale můžete zkontrolovat také kompresorem na čerpací stanici. Pokud je tlak v pneumatikách opravdu nízký, je třeba pneumatiky nahustit hned, jak to bude možné. Když vyrazíte na cestu a kontrolka se zanedlouho opět rozsvítí, zkontrolujte tlak znovu. Je-li skutečně opět nižší, pravděpodobně jde o defekt, který je potřeba bez prodlení řešit.
Po příjezdu do cíle tlak raději zkontrolujte i v případě, že už se kontrolka nerozsvítí. Kontrolka by určitě neměla svítit v případě, že je tlak v pořádku. To by totiž značilo závadu měřicího systému, kterou by vám mělo auto oznámit jiným způsobem (například blikáním kontrolky). Pokud máte podezření na chybné hlášení, bude nejlepší se objednat do servisu.
Reset TPMS u vozů s nepřímým měřením
U aut s nepřímým TPMS se může stát, že se kontrolka tlaku rozsvítí po přezutí na nové pneumatiky, nebo dokonce i po prostém nahuštění. Je to zcela běžné a pro zhasnutí kontrolky stačí systém TPMS přenastavit.
U nových aut najdete možnost přenastavení výchozích hodnot TPMS v menu palubního počítače. Máte-li menu auta v angličtině, hledejte položky „tires“ (pneumatiky), „Tire Pressure Monitoring System“ a „set“ (nastavit). Například u starších aut koncernu VW k tomu ale slouží celé speciální tlačítko u řadicí páky s ikonou měření tlaku v pneumatikách a označením „SET“.
Nejméně starostí v případě defektu mají majitelé dojezdových run-flat pneumatik. Ty jsou vybaveny samonosnou stěnou a v omezeném režimu fungují i při poškození. Pro dojezd k servisu tedy není třeba montovat na auto rezervu. Pokud run-flat pneumatiky nemáte, nejspíše budete muset po klasické rezervě přeci jen sáhnout. Ještě jedna alternativa ale existuje – zalepení pneumatiky. S opravnými sadami na pneu zpravidla nejde o nic těžkého.
Opravné sady se nabízí ve třech základních provedeních:
Ve všech případech platí, že po opravě je nutné v pneumatice ještě zkontrolovat tlak a případně ji dofoukat. Na vlastnoručně opravené pneumatice samozřejmě nelze jezdit dlouho – je nutné vyhledat nejbližší pneuservis, kde vám pneumatiku opraví pořádně. Do té doby se chovejte, jako byste měli na autě rezervu. Jeďte sníženou rychlostí, a to maximálně několik desítek kilometrů. Oprava defektu ale není těžká, a pokud u sebe máte vhodnou sadu, určitě má smysl ji využít.
Pravidelná kontrola tlaku v pneumatikách, stejně jako jeho správná hodnota, je nezbytnou součástí provozu jakéhokoliv vozidla. Tlak není vhodné podceňovat, protože to může mít negativní vliv jak na spotřebu, tak na jízdní vlastnosti a bezpečnost.
