Prahu opět zalila oranžová záře, když v polovině června započala konference BTC Prague. Mimo aktuální technologické inovace a obecný vývoj v Bitcoinu událost pokrývala také témata libertariánství, cypherpunku nebo kryptoanarchismu. Na akci vystoupilo mnoho významných osobností nejen z bitcoinového odvětví. V této reportáži odhalíme nejzajímavější okamžiky BTC Prague 2024.
BTC Prague 2024 se již druhým rokem konala v areálu Výstaviště Letňany, v němž si účastníci užívali do bitcoinových motivů efektně naaranžované prostory vnitřních sálů i venkovní promenády. Vyladěné osvětlení haly s hlavní stagí, rozmanitý design vystavujících stánků v Expo sektoru, celá řada poutavých vizuálních instalací, relaxační zóna s množstvím sedacích pytlů či odpočinkových stanů, hromada příležitostí pochutnat si na něčem u stánků s občerstvením nebo samostatný DJ pult pro afterparties, to vše přidalo k informačně nabité konferenci navíc i charakter pořádného bitcoinového festivalu.
První BTC Prague v minulém roce byla mezinárodním debutem hlavních organizátorů, bratrů Martina a Matyáše Kuchařových, který usiloval o utvrzení a propagaci Česka jako světově významného centra bitcoinového dění. Mnoho účastníků bylo tehdy poprvé seznámeno s naším bitcoinovým průkopnictvím ve znamení Slush Poolu, vůbec 1. existujícího těžební poolu, dále vůbec první uspořádané mezinárodní bitcoinové konference v roce 2011, roku 2013 uvedení první hardwarové peněženky na trh – Trezor, a nebo o rok pozdějšího příchodu největších výrobců bitcoinmatů – General Bytes.
BTC Prague 2024 letos na minulý ročník v tomto duchu navázala a šla ještě trochu hlouběji. Prahu uvedla jako hlavní město Bitcoinu a celý náš národ představila jako globální fenomén s bohatou historií na události, kdy se místní lid odhodlal k rezistenci vůči autoritám a projevil schopnost vzdorovat svým utlačovatelům. V úvodním klipu konference zaznívají příklady už z 15. a 17. století, kdy proběhly pražské defenestrace, a najdete v něm také odkaz na mnoho dalších historických období, kdy museli obyvatelé čelit opresi z různých stran. Možná právě proto je mezi Čechy zakořeněna nedůvěřivost a mnoho z nich si nepotrpí na pravidla a přikazování vládců. A tak není divu, že máme silnou subkulturu s tendencí klást odpor, chránit si vlastní svobodu a s motivací vytvářet pro to ty správné nástroje – například zásadní bitcoinové technologie.
Čísla jsou vždycky zajímavá a ta nejbanálnější bývají vůbec nejzajímavější, tak tedy k nim:
Že byla konference skutečně mezinárodní, dokazuje mapa světa, na níž mohli lidé lepítkem označit svůj původ. Ostatně jsme o ní tweetovali už v průběhu akce...
🌍 Účastníci se na @BTCPrague sjeli z celého světa!
— Bitcoin Alza (@BitcoinAlza) June 15, 2024
Podle mapy, na kterou mohli zaznačit svůj původ, to vypadá, že návštěvnost ovládli Evropané, Severoameričané a za nimi Asijci. Dost lidí dorazilo taky z jihoamerických a afrických metropolí.
Máme tu ale dokonce bitcoinery… pic.twitter.com/vt3VAX0PNw
Konference se hemžila výraznými postavami z bitcoinové sféry, kromě toho na ní ale vystoupilo také mnoho bojovníků za lidská práva, zastánců kryptoanarchismu, decentralizace, svobodného života na cestách, finančních analytiků i ekonomů nebo novinářů a autorů. Ze všech 200 přednášejících zde pochopitelně nemůžeme zmínit všechny. Mezi nejvýznamnější osobnosti však patřili například:
Kromě zahraničních jmen se nejen na hlavní stagi objevilo také mnoho významných postav z Česka a Slovenska. Na konferenci vystoupil třeba Jan Čapek, spoluzakladatel firmy Braiins, která vyvíjí inovativní technologie pro bitcoinovou těžbu a usiluje o její decentralizaci. Dalšími osobnostmi pak byli i specialista na IT bezpečnost, cypherpunker a spoluzakladatel Paralelní Polis v Praze a Bratislavě, Juraj Bednár, nebo globální oportunista a kryptoanarchista, Pavol Lupták, který stojí například za firmou liberation.travel, pomáhající lidem vystoupit z okovů jediné státní jurisdikce a umožňující využívat příležitostí pro svobodnější život v celém světě.
Návštěvníkům EXPO části, kteří prošli barevnou světelnou LED bránou, se v pražských Letňanech otevřel relativně velký prostor plný desítek stánků vystavovatelů z mnoha zemí světa. Mezi největší vystavovatele letos bezesporu patřily holding SatoshiLabs, AmityAge, Ledger nebo NiceHash.
Vystavovatelé se v zásadě dají rozdělit do čtyř kategorií.
První z nich tvoří poskytovatelé bitcoinového hardwaru a softwaru určeného zejména pro zabezpečení vašeho bitcoinu. Patří mezi ně světoznámí výrobci HW peněženek Trezor a Ledger, které doplňoval švýcarský BitBox. Dále pak výrobci řešení k fyzickému uchování vašeho seedu, společnosti jako TinySeed nebo Seedor.
Do druhé skupiny patřili těžaři, kteří mezi vystavovateli tvořili relativně početnou skupinu. Na BTC Prague 2024 se tak představili například Digital Shovel, NiceHash nebo Marathon Digital, těžební společnost kótovaná na Newyorské burze (NYSE), ticker MARA, která je hned po společnosti MicroStrategy Michaela Saylora druhým největším držitelem bitcoinů z řad veřejně obchodovaných společností.
Další skupinou byly bitcoinové burzy a směnárny, největší zastoupení měly ty české. V rámci Expo části konference jste tak mohli obejít stánky nejstarších tuzemských směnáren SimpleCoin a Coinmate a o doslova pár desítek metrů jste pokračovali ke stánkům CoinBank nebo Anycoin. Poslední zmíněná směnárna navíc na letošním ročníku spustila pro veřejnost svůj nový projekt – evropskou směnárnu DASE.
V neposlední řadě se představili také poskytovatelé platebních, finančních a jiných služeb související s Bitcoinem, například šlo také o vzdělávací a podobné projekty. Z platebních služeb šlo například o společnosti Lipa nebo ElenPay. Finančníky zastupovala kryptobanka Xapo Bank.
Ze vzdělávacích projektů šlo například o AmityAge s velkým stánkem přímo naproti hlavnímu vchodu do Expo části, na kterém byl postaven také impozantní dřevěný model lodi v životní velikosti nazvané SatoShip. Tento stánek měl také vlastní, samostatné pódium, na kterém se vystřídalo mnoho osobností včetně známého Jacka Mallerse, CEO společnosti Strike, který v rámci BTC Prague vystoupil také na hlavní stage.
BTC Prague je konference mezinárodní, primárním jazykem tak byla angličtina. Na stáncích a v jejich blízkosti byla také hojně slyšet pochopitelně domácí čeština nebo od našich jižních a západních sousedů také němčina. Němečtí návštěvníci se také podle mnou vyzpovídaných stánkařů snažili často pokládat dotazy vystavovatelům ve své mateřštině. Kompromisním komunikačním jazykem byla tak spíše již zmíněná angličtina.
Kromě stánků byla na konferenci vystavena také tematická umělecká díla. Zejména podél Expo stage tak mohli návštěvníci obdivovat řadu obrazů a grafik od zahraničních umělců a v areálu Expa také několik soch sestavených zejména z vyřazených elektronických součástek.
Celou EXPO část na BTC Prague 2024 jsme pro vás prošli. Po kratších i delších rozhovorech s desítkami stánkařů a účastníků vám přinášíme pohled na vybrané vystavovatele s nejvýznamnějšími a nejzajímavějšími projekty.
Stánek Trezoru umístěný v samém srdci Expa neměl o návštěvníky nouzi. Mnoho zájemců se sem přišlo poradit ohledně své hardwarové peněženky. Popřípadě si zde rovnou zakoupili některý z nejnovějších modelů z řady Safe, tedy loni na podzim představený model 3 nebo letošní „pětku“.
Trezor byl také jediný vystavovatel, kterého zde šlo navštívit na dvou místech. Kromě zmíněného indooru byl návštěvníkům otevřen také venkovní stan Trezor Lounge. Tam bylo možné se prakticky seznámit s produktem Trezor Keep Metal, tedy s řešením pro uchování seedu, nebo s nejnovějšími modely Trezoru. Kromě jiného ve venkovním stánku probíhala oba výstavní dny lightningová tombola, jejíž výtěžek poputuje na edukativní projekt Trezor Academy v Africe.
Kanadská společnost Digital Shovel měla jeden z největších stánků na konferenci. Jeho součástí byl také model těžebního boxu v životní velikost. Jde o kovovou konstrukci, do které se dá vložit až 88 jednotlivých ASIC minerů. Box je chlazený pouhým vzduchem, respektive jeho prouděním zvenku přes box. Kromě “standardních” minerských destinací, jako jsou Spojené arabské emiráty nebo země latinské Ameriky, dodávala firma své výrobky také na Island nebo do Finska.
Ačkoli společnost Lipa není, alespoň v České republice, zatím příliš známá, na Expu měla velký stánek. Abych se s touto firmou seznámil, stačilo mi pár minut rozhovoru u jednoduchého stolečku s jejími zaměstnanci. Švýcarská společnost vytváří platební systémy, díky kterým může koncový zákazník platit bitcoinem v běžných obchodech. Typicky jde o fyzické platební terminály nebo webové platební aplikace.
Praktickou připravenost stánkařů jsem v tomto případě mile rád otestoval svojí NFC kartou, kterou mám nastavenou a aktivovanou díky meetupům bitcoinové komunity Jednadvacet. Úspěšně jsem s ní zaplatil jeden cent “jen tak”. Radost z úspěšně provedené transakce byla oboustranná.
O Vexlu jsme vás již informovali v samostatném článku. Tato aplikace pro P2P nákup a prodej neboli vexlování bitcoinu má již téměř 12 000 aktivních uživatelů z mnoha zemí světa.
LCD obrazovka na stánku ukazovala v reálném čase anonymizované údaje o posledních uživatelích, kteří se do aplikace přidali, včetně počtu jejich propojení s dalšími uživateli. Za mou krátkou návštěvu se tak například přidali dva uživatelé z České republiky, jeden z Kanady a jeden z Nizozemska.
Ledger má v České republice specifické postavení. Valná většina bitcoinerů používá pro uchování privátních klíčů konkurenční Trezor, který je v Česku love brand. Stánek Ledgeru tak jako by v některé momenty zel prázdnotou. Abych ale této francouzské společnosti jen nekřivdil, vyzkoušel jsem si jejich nejnovější řešení, peněženku Ledger Stax. Jde o zajímavý a kompaktní kus hardwaru s e-ink displejem, který funguje samostatně bez nutnosti jej mít připojený k PC nebo k telefonu. Nevýhodou je nutnost zařízení nabíjet. Peněženka byla představena již v březnu 2023, shipping výrobce slibuje až letos v létě.
Hned u hlavního vchodu do Expa mohli návštěvníci narazit na zajímavý projekt rakouské společnosti 21energy. Díky jejich zařízením “Ofen“ (německy “kamna”) můžete vytápět svůj obývák nebo třeba (malou) horskou chatku bitcoinem. Jde vlastně o kompaktní kovová kamna, uvnitř kterých naleznete vždy jeden bitcoin miner. Koncept pěkný, problematická může být cena. Jejich vlajkovou loď, heater Ofen Pro, si můžete pořídit za cca 3500 EUR, tedy necelých 90 tisíc korun.
O projektu Firefish jsme již na Bitcoin Alze psali. Tento česko-slovenský startup nabízí způsob, jakým můžete váš bitcoin zastavit a získat tak za něj fiat, aniž byste jej fakticky prodali a realizovali zisk. Od stánkařů dostávám informaci, že Firefish zná přibližně polovina z návštěvníků veletrhu, která se na stánek přišla podívat.
Své místo měl na BTC Prague také stánek komunitního projektu Jednadvacet, v tomto případě pod hlavičkou zastřešující globální organizace Twenty One World. K dispozici jsou pro návštěvníky křesílka, a také pult s mnoha lightningovými automaty. Koupíte zde za bitcoin vodu, limonádu, nebo dokonce pivo, a to přes automatickou pípu. Pouze sudy musí zatím ještě stále vyměňovat skutečný člověk.
Na stánku se střídali členové Jednadvacítky, vždy měli službu alespoň dva lidé. Hovořil jsem s italským bitcoinerem, podle kterého zde nejvíc zástupců měla česká, slovenská, ale také maďarská a italská komunita. Češi a Slováci se poznali podle tmavého trička s minimalistickým designem a logem komunity, který byl vidět na mnoha účastnících nejen přímo na stánku, ale i po celém areálu.
A na komunitní Jednadvacítku teď navážeme jednadvacaterem z trochu jiného soudku...
Stejně jako minulý ročník, i letos na sebe v samotné hlavní konferenční části BTC Prague velkou pozornost přitáhl Michael Saylor, který je šéfem MicroStrategy, největší hodlerské entity mezi veřejně obchodovatelnými společnostmi, jež momentálně drží přes 200 tisíc bitcoinů. Kromě toho jej všichni znají jako velkého zastánce a propagátora Bitcoinu nejen ve světě velkého byznysu. Michael stojí za vzdělávacími projekty saylor.org či hope.com a nedávno také například představil projekt MicroStrategy Orange, jenž staví na protokolu Ordinals a má přinést decentralizované identity na bitcoinový blockchain.
Na BTC Prague 2023 měl Michael premiéru před bitcoinovým publikem s jeho vůbec první slidovou prezentací s názvem „Budoucnost Bitcoinu“ a nyní ze slajdů udělal tradici, když představil svou druhou slideshow nazvanou „21 pravidel Bitcoinu“. Uvedl ji s tím, že nechce nikomu vnucovat nějaká pravidla k dodržování, ale jedná se o jeho vlastních 21 bitcoinových zásad, které sám dodržuje a věří v ně. Než přešel k samotným 21 pravidlům, zarámoval svůj přednes slovy: „Věřím v to, že Bitcoin je singularita, kde se věda střetává s ekonomií. Jde o stejně podstatný okamžik, jako když se věda střetla s astronomií v kopernikovské revoluci, jako když se věda střetla s medicínou a my si uvědomili, že nemoci nezpůsobují démoni. Bitcoin je unikát, kde se věda střetává s ekonomií a zahajuje nový věk ekonomického myšlení, který hluboce změní naše politické i finanční systémy, celkový způsob, jakým přemýšlíme o světě. Protože samozřejmě všichni víme, že Bitcoin jsou první dokonalé peníze.“
Rozvádění celé přednášky a jednotlivých 21 pravidel jednoho po druhém by vydalo na samostatný článek, proto vám na grafice níže přinášíme jejich výčet přeložený do češtiny a rozebereme si těch pár nejzajímavějších.
Z pohledu na Bitcoin jako peníze chaosu uvedl Michael na základě historických paralel několik významných zvratů nejen pro ekonomiky, mezi něž patřila druhá světová válka nebo nástup komunismu v Evropě, aby zdůraznil hodnotu bitcoinu jako negeopolitického a stabilního úložiště bohatství. Při tragédiích typu těch výše zmíněných nepřijdete s na chaosu založených strategiích o bohatství vlivem kolapsů fiatových měn, znárodnění bank nebo firem, ani rozbombardováním vašich nemovitostí. Příkladem z chaosu těžícího fenoménu byly podle Michaela nestranné švýcarské banky právě za druhé světové války, když držely bohatství mnoha do chaosu zapojených stran a na jejich vzájemném boji a destrukci jen vydělávaly. A čím větší tragédie a války reprezentující chaos nastanou, tím větší hodnotu poté bude mít bohatství uložené v těchto citadelách chaosu. Když si koupíte bitcoin, vkládáte své bohatství do rukou pánů entropie, půjčujete své peníze bohům chaosu. Sázka spočívá v tom, že chaos překoná státy, města, společnosti i kultury.
V tomto bodě Michael argumentoval proti obvyklému konceptu investování pouze peněz, které si můžete dovolit ztratit, a místo toho obhajoval investování peněz, které si nemůžete dovolit ztratit, do Bitcoinu. Jeho slova zněla: „Když lidem říkáte, že do vašeho krypto-tokenu, ve vašem kasinu nebo do jakékoli investice či nápadu by měli investovat pouze peníze, které si mohou dovolit ztratit, vytváříte tím morální ekvivalent k hazardním hrám s kurzem obráceným proti nim. V podstatě říkáte, že to, co nabízíte, není nic lepšího než libovolná bláznivá hra, kterou pravděpodobně prohrají.“
Později navázal příklady: „Letenku do letadla si přece nekupujete jen tehdy, když nepotřebujete doletět do cílové destinace. Inženýři světa neříkají "hej, nejezděte přes můj most, pokud se opravdu potřebujete dostat na druhou stranu". Proto mi dává smysl spíše přístup kupovat Bitcoin za peníze, které si nemůžete dovolit ztratit. Nehodlám dělat nejednoznačné závěry a vy byste také neměli. Lidé, kteří je dělají, nerozumí Bitcoinu a stále odmítají myšlenku Bitcoinu jako dokonalých peněz. Bitcoin jsme si nekoupili, protože jsme chtěli riskovat, investovali jsme do něj ze znechucení nad světem, který nás nutí riskovat se vším ostatním, kde jsou rizika zahalená nebo postavena proti nám.“
V originále Michaelovy slideshow se pravidlo rýmuje: „The cure to economic ill is the orange pill“, v češtině tedy možno interpretovat třeba spojením – „Lékem na ekonomickou nemoc je oranžová pomoc“.
Konec s rýmováním a k meritu pravidla 13. Michael v něm označil současný ekonomický systém za vadný a celý způsob existence lidstva shrnul v podstatě v duchu „koyaanisqatsi“, jež v jazyce Hopiů (podobnost s tzv. „bitcoinovým hopiem“ čistě náhodná) znamená rozpadající se život ve zmatku, mimo rovnováhu, stav života, který volá po jiném způsobu žití. V Bitcoinu může být podle jeho slov alespoň část řešení problémů naší civilizace. K oranžové pilulce promluvil takto: „Bitcoin jsou dokonalé peníze. Jakmile to pochopíte, uvědomíte si, že vše, co jste v minulosti používali jako peníze, je toxické, váš kapitál je toxický, vaše měna je toxická. Žijeme ve světě, kde vás lékaři nechávají vykrvácet. Ve světě, kde vám do mozku vpichují nejrůznější sajrajty, kde jíte věci, které jsou jedovaté. Lékem je přestat si do těla a života vpouštět jedovaté věci. Pro začátek ty jedy může nahradit oranžová pilulka. Tento lék musíme šířit do světa.“
Pravidlo 15. bylo trefnou poznámkou, obzvláště aktuálně, kdy se řeší mezi bitcoinery spory okolo správnosti spuštění spotových ETF, používání Bitcoinu pro spekulace s memecoiny na jeho nadstavbových protokolech apod. Bitcoin je pro všechny. Je pro robotické taxi nebo AI bota, který vám vzal práci, ale podle Michaela byste měli být rádi, že tyto technologie časem adoptují bitcoin, zvýší jeho hodnotu a nejspíše k těmto zdravým penězům přivedou další zajatce fiatového světa. Bitcoin je i pro ty, kdo spustili ETF a nakupují je, s nimiž nesouhlasíte. Nemusíte však přijímat jejich ideologii. Důležité je uvědomit si, že čím více lidí se připojí, ať už jsou to vaši přátelé či nepřátelé, všichni pomáhají Bitcoinu vyvíjet se a posilovat jeho význam jako globálních nestátních peněz.
Na závěr Michael zdůraznil, že je důležité šířit přijetí Bitcoinu spíše prostřednictvím pozitivního dialogu než konfrontací. Obhajoval soucitný přístup ke vzdělávání ostatních o Bitcoinu a podtrhl, že odpor často pramení z nedostatečného porozumění. Propagací Bitcoinu spíše s láskou než s nevraživostí mohou jeho zastánci podpořit a urychlit širší přijetí této revoluční technologie peněz.
Jack Mallers, zakladatel a CEO startupu Strike – platební appky využívající inovace lightningu, zahájil svou přednášku tématem častých otázek týkajících se rozdílů mezi Bitcoinem a dalšími kryptoměnami, jako jsou Ethereum či Solana, a možností tzv. „flippeningu“, kdy by jiná kryptoměna přerostla Bitcoin. Svou prezentaci ambiciózně nazval „There Is No Second Best“ (Druhé nejlepší neexistuje) a jeho cílem bylo nahlédnout hlouběji do odlišností mezi Bitcoinem a vším ostatním.
Podle Jacka je hlavním rozdílem mezi Bitcoinem a ostatními kryptoměnami využití systému proof-of-work, který je schopen zajistit důvěryhodnost a bezpečnost sítě, aniž by se musela spoléhat na nejisté záruky třetích stran a "důvěryhodných" prostředníků. Dále pro uvedení diváků do kontextu své myšlenky popisuje digitální věk, v němž žijeme a v němž virtuální reprezentace reality není realitou samotnou, ale pouhou abstrakcí v našich myslích.
K vysvětlení oněch abstrakcí mysli používá analogii mapování území, kdy digitální nástroje mohou nabízet nové perspektivy, ale zůstávají jen nástroji, nikoliv náhradami fyzického světa, který reprezentují. Procesy počítačového programu přirovnává k hercům, kteří hrají scénář – hardware a výpočty jsou skutečné, ale vytvořené zážitky jsou abstraktní. Poté publiku pouští populární scénu z filmu Matrix jako paralelu k neexistenci fyzična v kyberprostoru.
Scénu Jack komentuje slovy: „Žádná lžíce tu není. V computingu to opravdu platí. Lžíce tu není, pouze abstrakce, která představuje naše vnímání. Jde o to, že v kyberprostoru nic fyzicky neexistuje. To je důvod, proč nemůžete vidět skutečnou sílu digitální technologie, protože její síla se nachází v její vlastní abstrakci, nikoliv v konkrétních algoritmech, hardwaru nebo softwaru, ale ve vrstvě reality, kterou na nich sami stavíme.“ Abstraktní svět přináší abstraktní moc. Příběh přehrané scény z Matrixu, spočívá v Neově uvědomí, že software je prostou abstrakcí a nic v Matrixu není skutečné. Jakmile si tohle uvědomíte, můžete toho začít využívat. Nejdůležitější symbolikou pro porovnávání proof-of-work systému a těch ostatních, je však to, že pro Neovu moc neexistovala žádná fyzikální omezení.
Od toho všeho Jack směřuje k praktickým příkladům, kdy dochází k odpojení abstrakcí od fyzična a nabízí se příležitosti zneužití ničím nevázané abstraktní moci. Typicky centrální banky, které opustily zlatý standard, čímž odpojily peníze od fyzična a získaly neomezenou moc nad abstraktní silou peněz, injekce záchranné likvidity, bez práce natisknutelné papírky, které ve skutečnosti nic neznamenají. Podobně jako abstraktní realita tvořená na sociálních sítích, jejichž správci mohou fyzicky nijak neomezenou abstraktní mocí zničit třeba naše soukromí.
Dále ve své řeči Jack představuje Adama Backa, který vytvořil Hashcash (první známý proof-of-work systém), aby vyřešil problém e-mailového spamu tím, že protokol vyžadoval důkaz o práci, jež virtuálním akcím přiřkl fyzické náklady (čas a energii). Proof-of-work spojil fyzický svět s virtuální říší, čímž umožnil přenesení fyzicky reálných věcí do kyberprostoru. Dalším dílem do skládačky pak byl Satoshiho nápad použít proof-of-work k vytvoření digitálních peněz – Bitcoinu. Tento revoluční krok zajistil, že každá aktualizace bitcoinové účetní knihy vyžaduje použití hashovací funkce s reálnými fyzickými náklady, čímž zabezpečuje digitální peníze, vnímané především abstraktně na obrazovkách kyberprostoru, skutečnou fyzickou silou.
A právě tady altcoiny a nejrůznější Bitcoinu konkurující peníze zaostávají. Například již zmíněné Ethereum nebo Solana a celkově na proof-of-stake systému založené kryptoměny jsou zcela odpojené od fyzického světa, stejně jako petrodolary tištěné ze vzduchu. Všechny existují jen ve falešné abstrakci, v rámci neexistujícího fyzična klasického kyberprostoru odpojeného od opravdového světa. Ve virtuální realitě našich myslí, jíž si její vládce pomocí abstraktní síly může ohýbat, jak se mu zachce.
Tuur Demeester, bitcoinový analytik a OG, spoluzakladatel Adamant Capital nebo Rothbardova institutu, šířícího ekonomii rakouské školy, své první mince střádal už v raném období existence těchto nestátních peněz. Do Prahy přijel předložit bitcoinerům zamyšlení o vývoji Evropy ve vší vážnosti, ale okořeněné o fantasy prvky Tolkienových příběhů. Evropa je starým kontinentem a civilizace starých kontinentů podle Tuura mají napříč historií problém se zapamatováním si správných hodnot, pravdy a poučením se ze svých chyb. Zabalení jeho přednášky do tolkienovského charakteru Tuur vysvětlil slovy: „Jedním z lidí, kteří byli svědky tragické éry kolektivního zapomínání a kteří se po celý život neúnavně snažili pomoci udržet evropské kulturní dědictví naživu, byl britský spisovatel J.R.R. Tolkien. Když vypukla Velká válka, Tolkienovi bylo 22 let, později se v jednom z citátů vyjádřil, že do roku 1918 byli všichni jeho blízcí přátelé, kromě jednoho, mrtví. Tato tragická zkušenost se stala velkým katalyzátorem pro jeho tvůrčí činnost.“
Podle Tuura se v posledních letech, i přes velké ambice Evropanů ohledně budoucnosti, stahuje nad kontinentem chmurný stín, který jako by brzdil setrvačníky svobody slova, zdravých peněz a bankovnictví, setrvačník volného trhu, jednoduchých vlastnických práv, nebo i setrvačník míru a prosperity. Tuhle mlhu Tuur nazval „válečné šero“. Válečné šero ve smyslu období zmatení nebo vykolejení, v němž se z Evropy stává babylonská věž ve dne i noci se potácející mlhou. Podle Tuura se kolem ní v oné mlze potulují čtyři duchové apokalypsy:
Evropu z Tuurova pohledu ještě čeká řada šoků v podobě bankovní a fiskální krize, narušení dodavatelských řetězců a vysoké inflace. Tyto krize pravděpodobně vyvolají ještě větší existenční strach. Mohou vést k požáru beznaděje, který vyústí do záplavy sebenenávisti, závisti a pýchy? Jak tedy můžeme použít Bitcoin a další strategie jako brnění k posílení našich odhodlání, když přemýšlíme o východisku pro zemi nebo říši, která by mohla definitivně ztratit svou cestu?
V Tolkienových příbězích Tuur nachází hned několik ponaučení. Sarumanovu pýchu nakonec zlomí odhodlání dvou pokorných hobitů. My bitcoineři jsme šťastlivci, protože máme pokoru většinou již zapečenou v naší kulturní DNA. Dále když Tolkien píše o závisti zosobněné v postavě Grímy Červivce, když se ukáže pravda, místo trestu se Gríma setkává se soucitem a je propuštěn. Což podle Tuura ukazuje, že není třeba stavět naše protivníky nenávidějící Bitcoin na pranýř a místo toho je nechat být nebo mít s vysvětlováním více trpělivosti. Podobné to je u sebenenávisti. Když ji vidí Frodo u Gluma, neponižuje ho dál, ale chová se k němu trpělivě. Zde Tuur pronáší: „Opakem bažiny sebenenávisti je vrchol hory sebeosvobození. K výstupu na tuto horu je zapotřebí neustálé práce, abychom si uvědomili, jak svobodní a svrchovaní ve skutečnosti všichni jsme. Bitcoin je v tomto ohledu fantastickým tréninkovým nástrojem. My v Bitcoinu oslavujeme "horala", který provozuje svůj vlastní uzel nebo hrdě chrání své vlastní klíče.“ Beznaděj se v příběhu Pána prstenů ukazuje skrze Frodův vnitřní svět tváří v tvář nekonečně krutému a mocnému Sauronovi. Frodo se ale nakonec znovu spojuje s nadějí pomocí lásky jeho přátel, která mu pomáhá vzpomenout si na jeho vnitřní vědomí, že na světě existuje nějaké dobro a stojí za to za něj bojovat.
Závěrem Tuur vysvětluje symboliku načrtnutou už v názvu přednášky: „Jedním z nejsilnějších symbolů naděje v Tolkienově světě je Frodova kroužková košile z mithrilu. Je to vzácný kov se zvláštními vlastnostmi. Mithril těží spolehliví trpaslíci, zpracovávají ho moudří elfové a Frodovi ho darovala tajemná Galadriel. Nejenže mu dar v podobě mithrilové kroužkové zbroje dává naději po celou jeho náročnou cestu, ale také mu zachrání život, když ho napadnou skřeti. I my zde v Evropě máme mithril, který je lehkým a téměř nezničitelným brněním – Bitcoin. Naše zbroj proti zoufalství. Náš maják svítící do temné noci. Bitcoin je naším hnízdem naděje.“
Na hlavní stagi vystoupil s nekonvenčními myšlenkami také Jack Kruse, který je neurochirurgem obhajujícím decentralizaci zdravotnictví a hledání individuálních metod léčby. Podílel se na vzniku zcela nového lékařského oboru, kvantového mitochondriálního zdraví, díky němuž pomohl desítkám tisíců pacientů zvrátit chronická onemocnění.
Jeho zájem o alternativy a decentralizované přístupy jej přirozeně dovedl k Bitcoinu. Při jeho zkoumání si uvědomil, že decentralizované bohatství a zdraví mají ledacos společného. V biologii se bitcoinovému distribuovanému systému, poháněnému důkazem práce, velmi podobají například mitochondrie, které vykonávají funkci buněčných elektráren, jelikož v nich probíhají důležité biochemické procesy. Jak u mitochondrií, tak u Bitcoinu dále najdeme podobnosti v principech tzv. „timestampingu“, obojí lze totiž vnímat jako jakési časové stroje. Zatímco mitochondrie nám v podstatě říkají čas podle Einsteinovy obecné a speciální teorie relativity, Bitcoin odmítá lidský i einsteinovský čas a má vlastní časoprostorové kontinuum – 10minutové bloky. Přestože tyto vědecké souvislosti zněly zajímavě, Kruse ve svém krátkém časovém okně neměl šanci je nezasvěcenému publiku přiblížit do úplných detailů. Určitě se ale vyplatí dále pátrat na jeho webu jackkruse.com.
Hlavní pointou Kruseho řeči však bylo poukázat na studie zkoumající to, jak světlo nebo radiové vlny, od technologií včetně Bitcoinu neoddělitelné, celkově ovlivňují naše zdraví. Nespočet kryptografů a technologických průkopníků ostatně svému neustálému kontaktu s obrazovkami nakonec podlehlo. Hal Finney, kryptograf, velký přispěvatel do kódu Bitcoinu a příjemce první bitcoinové transakce se ve svých 58 letech stal obětí amyotrofické laterální sklerózy (ALS). Steve Jobs, zakladatel Applu, který od používání produktů vlastní firmy odrazoval i své děti, ve věku 56 let zemřel na rakovinu slinivky. Jack Kruse proto nechal v hlavním sále alespoň na chvíli zhasnout modrá světla, čímž vyslal k publiku náznak, že je dobré uvědomit si nesmyslnost nízkých časových preferencí a spoření do bitcoinu, pokud vlivem nadměrného vystavování se technologiím zemřete mladí, a že by mohlo být dobrým nápadem věnovat více pozornosti vlastnímu zdraví či si začít hlídat, jak světlo i technologie obecně ovlivňují vaši celkovou pohodu.
Na BTC Prague 2024 proběhlo také mnoho panelových diskuzí věnujících se nejen Bitcoinu, ale také dalším souvisejícím tématům.
V tomto panelu Aaron van Wirdum, Adam Back, Rockstar Dev a Juraj Bednár společně probrali možnosti návratu bitcoinového světa k étosu cypherpunku, z něhož Bitcoin původně vzešel. Rockstar Dev například poznamenal, že mnoho bitcoinových vývojářů, nebo přímo developerů Bitcoin Coru nepochází ze cypherpunkového prostředí, které si zakládá na ochraně soukromí či anonymitě, nezávisle aplikovatelných pomocí svobodně šířeného open-source kódu a technologií. Což se podle něj s narůstajícím trendem perzekuce autorů privacy technologií ze strany států bude brzy muset změnit. Nakonec citoval zakladatele BTCPay Serveru, Nicolase Doriera, který údajně pronesl: „Jako vývojáři vám ani nejde o to, abyste kódovali pro někoho jiného, ale o to, abyste kódovali pro sebe a dostali se do toho stavu flow.“ A dodal k tomu: „Takže si myslím, že většina vývojářů si to uvědomí a postupně se vydá směrem k anonymitě.“
U otázky, zda se cypherpunkerství z Bitcoinu vytrácí, Adam Back odpovídal: „S Bitcoinem je spojován jeho význam tvrdých peněz a toto myšlení o něm je stále rozšířenější a od cypherpunku možná trochu odvádí. V začátcích přitom mnoho cypherpunkerů Bitcoin vnímalo jako pouhý digitální cash, stačilo jim to a přišlo jim to cool. Dnes je Bitcoin samozřejmě jak investičním aktivem, tak pouhým digitálním cashem. Výhodu tady mají profesionální investoři, kteří by se začátkem internetu třeba investovali do internetových akcií, protože viděli, že internet má potenciál. U Bitcoinu je to jednoduché, prostě si můžete koupit bitcoin. Před boomem internetu ale nešlo koupit kousek TCP/IP protokolu, mohli jste možná spekulovat se jmény domén, mít IP adresu, ale moc pestré ty možnosti nebyly. Bitcoin je nakonec efektivně obojím – jednoduchým cashem pro cypherpunky nebo tvrdými penězi a aktivem pro ostatní.“
Když se v diskuzi řešilo, jaké existují cesty k oživení cypherpunku, Juraj ještě doplnil, že podle něj bude dobré, když současní cypherpunkové zůstanou anonymní nebo pseudonymní, aby se vyhnuli případům zatýkání jako u veřejně známých developerů Tornado Cashe či Samouraie. Zároveň pokládá za důležité zachovat základ cypherpunkové kultury, udržovat ji a zasvěcovat do ní i ty nově příchozí z mladší generace. Rovněž však podle něj soukromí a anonymita nemusí být prioritou pro masy, moc lidem na nich nezáleží, ale někteří se do toho sami dostanou, protože vidí přeregulovaný svět plný omezení, a i když se jejich cypherpunkerství nebude týkat přímo kódování, najdou si třeba nástroje jako Bitcoin, šifrované messengery a postupně se sami v podstatě odvrátí do ústraní. Taková samostatná a přirozená cesta, která bývá nakonec tou nejlepší.
V pátečním panelu „Bitcoin jako nástroj svobody“ Lyudmyla Kozlovska a Arsh Molu popisovali, jak je Bitcoin díky své decentralizované povaze a odolnosti vůči cenzuře mocným nástrojem boje proti politickému útlaku, pro ochranu lidských práv či podporu aktivistů v autoritářských režimech, ale i demokratických zemích. Stella Assange zase mluvila například o raných začátcích Bitcoinu okolo roku 2010, kdy se podle ní jedním z jeho prvních smysluplných využití staly dobrovolné příspěvky pro tehdy debankovaný projekt, WikiLeaks, který v té době zveřejňoval vládami utajované dokumenty, jež rozkrývaly pravdu o korupčních podvodech, volebních manipulacích, narušování osobního soukromí při vedení digitálního dohledu státními agenturami nebo válečných zločinech.
Na hlavní stagi BTC Prague vystoupilo také několik československých řečníků. Jedním z nich byl například Daniel Steigerwald, bitcoiner a anarchista tělem i duší. Ve své slajdové prezentaci nazvané „Bitcoin: Konečná hra“ se věnoval neefektivitě státu či centrálních bank, porovnal jednoduchost ekonomiky na bitcoinovém standardu se současnými záludnými makroekonomickými složitostmi, které jsou podle něj stejně vycucané z prstu, protože makroekonomika na fiatu je snadno manipulovatelná. Jasnou alternativou tak má být bitcoinový standard, protože Bitcoin je v porovnání s fiat systémem férový, nemanipulovatelný a s jasně určenou cílovou peněžní zásobou.
Jak se ale zdálo z názvu Danielovy přednášky, Bitcoin ve skutečnosti konečnou hrou není. Protože lidé skrze učení se Bitcoinu, chápání inflace a frustraci z nevlastnění peněz dojdou do fáze, kdy opravdu přestanou potřebovat státní peníze a možná i stát samotný. Bitcoinovým konečným stavem je tedy ve výsledku dekonstrukce státu nebo jeho rozdělení na menší celky, které si o svých místně relevantních záležitostech budou rozhodovat lokálně. A nastane tak konec absurdní situaci, kdy jsme nuceni rozhodovat o celospolečenské a makroekonomické situaci celého světa při každých volbách prostřednictvím jediného hlasu.
Další zajímavou přednáškou tuzemského řečníka byla ta s názvem „Přehled návrhů škálování Bitcoinu“ od vedoucího vývoje v Trezoru, Hynka Jíny. Ten v ní prozkoumal, zda mohou miliardy lidí používat Bitcoin bez custodiánů nebo jiných bezpečnostních nástrah a prošel s publikem nejzajímavější škálovací návrhy současnosti. Co máme v záloze mimo Lightning Network? Hynek okomentoval vše od příliš centralizovaného sidechainu Liquid, na Liquidu běžícího, příliš drahého ARKu přes v raném vývoji a drahou Citreu, CISU jako systém snižující množství dat v transakci až po nadějnější varianty typu RGB, využívajícího lightning a validaci na straně clienta, nebo Cashu a Fedimint, jež si lze představit jako v komunitě sdílené "banky" běžící na Bitcoinu/Lightningu.
Prezentaci Hynek zakončil s tím, že podle jeho názoru žádné z momentálních řešení nebude fungovat v globálním měřítku, pokud se bavíme o aktuálních návrzích a stavu vývoje. Dokáže si však představit budoucí kombinaci nyní vyvíjených škálovacích protokolů, z níž by teoreticky globálně funkční řešení vzejít mohlo.
Letošní konference BTC Prague byla opět nabitá důležitými oznámeními a novinkami zejména hlavních partnerů.
Trezor na BTC Prague 2024 představil dlouho očekávaný nový vlajkový model své hardwarové peněženky. Trezor Safe 5 má dotykový displej, haptickou odezvu, nový firmware a obsahuje secure element (nový bezpečnostní čip), který chrání zařízení zejména před fyzickými útoky a automatizovaným “lámáním” přístupu do zařízení.
Trezor dále představil svou vůbec první placenou poradenskou službu nazvanou Trezor Expert. Klienti se mohou během hodinu trvajícího callu s vyškoleným odborníkem seznámit se základy self-custody, naučí se si řádně zapsat seed a dozví se, jak si bezpečně nastaví svůj (mnohdy první) Trezor jako primární HW peněženku. Službu lze objednat při koupi nového zařízení přes oficiální e-shop. Aktuální cena je 99 dolarů, resp. 2 399 korun, pokud nakupujete na české lokalizaci Trezor e-shopu.
Zavedená kryptoburza Anycoin se rozhodla, že zamíří za české a slovenské hranice a bude nabízet své služby také v ostatních evropských zemích.
Na konferenci zakladatelé představili dlouho připravovanou novou burzu DASE (Digital Asset Exchange), která má mimo jiné vytvořit protiváhu respektive být konkurencí velkým burzám typu CoinBase nebo Binance. Platforma DASE bude poskytovat mnoho obchodních párů fiat-krypto včetně měn evropských zemí, které nemají euro. Například tak půjde o švédskou nebo dánskou korunu, českou korunu, maďarský forint a podobně.
Známá česká mining inovující firma, Braiins, na BTC Prague představila vlastní zařízení pro domácí "loterijní" těžbu bitcoinu – BMM 100 Mini Miner. BMM 100 je prvním těžebním hardwarem vyráběným v Evropě, takže se snad můžeme těšit na rozkvět evropského sólového miningu.
Mini Miner má kompaktní rozměry, váží něco lehce přes 1 kg a je také poměrně tichý (hlučnost jen okolo 40 dB), takže si jej můžete klidně hodit na pracovní stůl nebo zapojit vedle telky a zkoušet štěstí. Co se týká ostatních parametrů, BMM 100 nabízí hashboard se čtyřmi těžebními čipy, které zvládají rychlost hashování 1 TH/s. Dále disponuje displejem, na němž zobrazíte těžební údaje jako aktuální hashrate či teplotu zařízení. Displej lze použít také jako hodiny nebo ukazatel ceny bitcoinu. Braiins Mini Miner je navíc připraven na Stratum V2, very cool!
Venkovní část areálu patřila kromě stanu s Trezor Lounge také české Anycoin stage, na které probíhal program po celý pátek a celou sobotu. V této kapitole vám přinášíme reportáž z vybraných přednášek.
Jak bitcoineři vychovávají děti? Panelovou diskuzi moderoval Josef Tětek a účastnil se jí společně s Martinem Šípem, Janem Marvanem a Hynkem Jínou. Hosté představili každý svůj přístup v různých oblastech výchovy děti.
Diskutovalo se například o tom, jakým způsobem děti vzdělávat, zda praktikovat takzvaný noschooling, homeschooling nebo navštěvovat “klasickou” státní školu. Panelisté také naznačili, jak své děti učí o penězích. Třeba zda vyplácejí kapesné v bitcoinu na lightningovou peněženku svých ratolestí, ve fiatu, nebo kombinovaně.
Abychom mohli naše bitcoiny hodlovat za života i po něm, je k tomu potřeba již během našich aktivních let učinit potřebné kroky. Přednáškou Dědictví a záloha bitcoinu diváky provedli právník Jan Jílek (jeden z autorů tohoto článku) a bitcoinový edukátor Viktor Kořínek.
Přednáška nejprve představila možné motivace pro to vůbec vlastní dědické záležitosti řešit. Hlavním motivem bude u většiny bitcoinerů zřejmě touha předat své bitcoinové bohatství také dalším generacím. Nadto je obecně vhodné pravidelně provádět kontrolu vašeho stávajícího zabezpečení bitcoinu. Příprava dědictví je pro to vhodnou příležitostí.
Jan Jílek poté hovořil o tom, jak funguje dědění ze zákona. Na dvou modelových příkladech ukázal divákům, kdo by po nich dědil, pokud by své dědictví nijak nenastavili. Pokud totiž chce bitcoiner změnit podíly dědiců nebo chce povolat úplně nového dědice, např. mimo rodinu, je třeba sepsat závěť, ideálně s notářem. A ve druhé části přednášky pak Viktor Kořínek prezentoval způsob, jakým lze vhodně zabezpečit a uložit svůj bitcoin, aby po vaší smrti došlo k jeho hladkému předání všem dědicům.
Panelovou diskuzi zaměřenou na regulaci bitcoinu a kryptoaktiv moderoval advokát Martin Hobza. Diskutovali Radim Kozub, advokát z Blockchain Legal, dále právník Filip Novák z ČNB a právník František Vinopal z České kryptoměnové asociace (ČKMA). Na úvod panelisté divákům představili, co čeká poskytovatele bitcoinových služeb s příchodem regulace MiCA. Dále se diskutoval například vliv ETF na Bitcoin, připravenost českých krypto podnikatelů na přicházející regulaci nebo to, zda přísná regulace přinese i nějaké pozitiva.
Všechny přednášky z české stage jsou již dostupné na YouTube kanálu BTC Prague. K dalším přednáškám na letošním ročníku BTC Prague patřily například tyto prezentace:
Jako jeden z autorů tohoto článku (Jan Jílek) jsem se zúčastnil BTC Prague 2024, jednak jako “běžný návštěvník” se zájmem o Bitcoin a jednak jako speaker na Czech stage.
Vzhledem k tomu, že má přednáška se konala až poslední den akce, konkrétně v sobotu ráno od 9 hodin, měl jsem možnost si během celého čtvrtka a pátku projít stánky na Expo části a zajít si také na přednášky na hlavní stage. Mohl jsem si tak užít atmosféru akce společně s ostatními. Potěšilo mě, kolik členů CZ a SK komunity Jednadvacet se akce účastnilo.
Jako speaker si vaší účastí uvědomíte minimálně jednu důležitou věc. Za akcemi typu BTC Prague, tedy velkými konferencemi pro mnoho tisíc návštěvníků, je neuvěřitelné množství odvedené práce. Nejen jednotlivců, ale také celých realizačních týmů. Všem bych chtěl touto cestou velmi poděkovat za možnost být součástí BTC Prague 2024. A také za ten luxus vlastně “přijet do hotového”, kdy všechno stálo doslova – kde a jak mělo.
Nebývá bohužel vždy na takto velkých akcích, i mimo bitcoinové prostředí, standardem zajistit profesionálně jejich průběh. Včetně na první pohled banálních věcí, jako je dostatečné množství toalet, stánků s občerstvením nebo prostě míst, kde si člověk může jen tak na chvíli sednout a odpočinout si. Je skvělé mít možnost navštívit v České republice největší bitcoinovou akci svého druhu na světě a nemuset kvůli ní cestovat tisíce kilometrů za oceán.
Jak už naznačil Honza výše, letošní druhý ročník konference dokázal znovu shromáždit bitcoinery na místě, kde se mohli cítit jako doma nejen díky programu, inspirativnímu pojetí a vybavenosti venue, ale i co do celkového naladění a přístupnosti všech zúčastněných. Dva základní konferenční dny navíc doplnil bonusový Industry Day, na němž si bitcoinoví OGs a byznysmeni mohli v klidnějším tempu zanetworkingovat, probrat nové ideje nebo vytvořit nová partnerství. Kompletním třem konferenčním dnům pak předcházel ještě Dev/Hack/Day, v jehož průběhu se vývojáři nebo geeci mohli ponořit do nejhlubších záludností kódu a technických vychytávek.
BTC Prague 2024 opět doprovázela řada doplňkových side eventů. Bitcoineři si společně užili koncert Satoshi Rockomoto, na kterém byli nejen mezi diváky, ale mnoho se jich objevilo také na pódiu, včetně například Giacoma Zucca, Knuta Svanholma, Obiho Nwosu, Stephana Livery a mnoha dalších.
LAST NIGHT WAS AN ABSOLUTE BLAST 💥
— Ana (@nastyhodl) June 15, 2024
Thank you @MikeJarmuz, @r0ckstardev and @ltngventures for the most incredible production! Best Satoshi Rockomoto yet!
Giacomo, Mir, Knut, Joe, Sophie, Ralph, BTC Sessions, Obi, Stephan Livera and so many more legendary bitcoiners, THANK YOU! pic.twitter.com/nDQFfiS9z4
Dále k branám konference dorazila bitcoinová Tesla, nebo dokonce Cybertruck v rámci projektu cybertruckin.eu, jež bojuje za homologaci tohoto kontroverzního vozu v EU. A když se zrovna nedělo nic speciálního, po náročných konferenčních dnech mohli všichni ještě vyrazit na tematické afterparties, jejichž atmosféru jste mohli nacítit na našem Twitteru.
Jo a mimochodem.. Pokud jste konferenci letos prošvihli, už jsou k dispozici early bird vstupenky na 3. ročník BTC Prague, který je naplánován na 19.–21. června 2025.
Z prvního úspěšného ročníku konference vzešel druhý, na němž bylo vidět, že se do Prahy bitcoineři z celého světa zase po roce rádi vracejí. Přestože má Bitcoin v Česku už mnohaletou tradici, organizátorům BTC Prague se za dva roky podařilo posunout naši pozici globálního bitcoinového centra mílovými kroky dopředu. A tomu se říká dobrá práce!
