Obnovit stránku

Naše pobočky jsou otevřeny pro výdej zboží. Při jejich návštěvě dbejte pokynů obsluhy.

Vyzkoušejte bezpečné doručení zboží do jednoho z našich 451 AlzaBoxů.

Služby reklamace a vrácení zboží fungují beze změny.

Cesta notebooku napříč časem

Přemýšleli jste někdy o tom, co se děje s notebookem, než si ho odnesete z obchodu domů? S kolika lidmi se musel setkat a kolik zemí procestovat, aby mohl jednou ležet na vašem stole? Že ne? Pojďme se společně na cestu notebooku podívat. V prvním díle našeho seriálu stručně nahlédneme do historie a vzpomeneme na ty, kteří k vývoji přenosných počítačů přispěli nejvíce.

Cesta notebooku k zákazníkovi - cesta notebooku napříč časem

Historie notebooků je stará teprve 36 let

Psal se rok 1981, když Adam Osborne představil světu první notebook. Zájem o něj měly především velké společnosti a platily za jediný kus v přepočtu 100 tisíc korun. Slávy si ale Osborne 1 užíval jen krátce. O čtyři roky později vystřídala Osborna v čele peletonu japonská Toshiba s masovou produkcí notebooku T1100.

V roce 1991 zažil svět notebooků boom, když společnost Compaq Armada představila model 1130T – tedy první notebook s relativně tenkou a nenáročnou konstrukcí vhodnou k přenášení. S podobným kouskem přišel v témže roce také Apple, který představil PowerBook 100 navržený Sony, a navázal tak na svůj první "Mac" s označením Macintosh Portable. I přes nízký rozpočet marketingu se stal PowerBook 100 legendou a byl označen časopisem PC World za desátý nejlepší počítač všech dob.

Osborne 1 - první notebook na světě Toshiba T1100 Compaq Armada 1130T Apple Powerbook 100

Osborne 1 – Toshiba T1100 – Compaq Armada 1130T – Apple Powerbook 100

Až rok 1997 konečně přinesl notebooky „dnešní podoby“ – jedním z průkopníků bylo třeba japonské Sony s notebookem Vaio PCG-505. O pět let později už přicházely nezapomenutelné kousky, jakým byl například DELL s legendárním modelem Inspiron 8000, který si získal hráče a náročnější uživatele. Potom už zákazníky kromě vzhledu zajímal také výkon, ale i výdrž laptopu. Obojí nabídl v roce 2009 Acer Aspire TimelineX 4820TG s šestihodinovu výdrží a výkonem pro bezproblémové hraní Call of Duty: Modern Warfare 2 nebo Dragon Age: Prameny.

Společnost Acer ještě v témže roce slíbila, že v dalších letech nabídne notebook s výdrží až 12 h - slib přivedla do reality teprve nedávno, když představila ultralehký notebook Acer Swift 5 s celodenní výdrží 13 hodin. Acer tím dosáhl stejné úrovně, jakou dnes nabízejí top počítače typu MacBook či Microsoft Surface Pro.

Sony Vaio PCG 505 Dell Inspiron 8000 Acer Aspire TimelineX 4820TG Lenovo ThinkPad X1 Carbon 5

Sony Vaio PCG 505 – Dell Inspiron 8000 – Acer Aspire TimelineX 4820TG – Lenovo ThinkPad X1 Carbon 5

Pro srovnání – průměrná výdrž dnešních notebooků se pohybuje mezi 3–5 hodinami při běžném provozu, nejlepší notebooky ale nabídnou výdrž více než dvojnásobnou. Třeba Porsche Design BOOK ONE se pyšní průměrnou výdrží 14 hodin, ze střední cenové třídy pak vychází velmi dobře Acer Aspire F15 s až 12hodinovou výdrží. Výkonem se dnešní laptopy nedají se starými modely přenosných počítačů srovnávat – dnes běžných 4–8 GB RAM s Intelem Core i5 nebo i7 je vskutku o poznání lepších než 4 MB RAM a legendární 32 bitový procesor Intel 386DX z roku 1985, jehož architektura se stala na dlouhá desetiletí základem pro moderní systémy s Windows. Doba jde stále kupředu, a v oblasti IT to platí dvojnásob.

Kdo nejvíce přispěl k vývoji notebooků

Myšlenka přenosného počítače vycházela z kalkulaček, které časem zvládaly stále více úkonů. Představa, že by se dal přenášet také počítač, byla neodolatelná. Proto se ji někteří rozhodli přivést k životu. Vůbec poprvé se to podařilo Adamu Osbornovi už v minulém století, kdy představil první přenosný počítač na světě Osborne 1. Jeho práce byla nepochybně pro mnohé inspirací, jen škoda, že se vlastní chybou vyřadil ze hry. Na poli úspěchu zůstal od samého počátku Bill Gates, který dal světu dodnes nejpoužívanější operační systém Windows. Ten upravil také pro potřeby notebooků.

Adam Osborne Bill Gates Steve Jobs

Adam Osborne se udržel na výsluní sotva pár let. Nečekaný pád nastal, když oznámil výrobu nového modelu příliš předčasně, a zkrachoval. Zákazníci dychtící po nové verzi laptopu totiž přestali kupovat Osborne 1, což způsobilo nedostatek financí na vývoj nového přenosného počítače. Tím se ovšem otevřely dveře ostatním vývojářům, kteří toužili přijít s inovacemi co nejdříve.

Zatímco konkurenční boj sílil, pracoval Steve Jobs v tichosti na přenosném počítači Micintosh Portable s vlastním operačním systémem System 6.0.4 – velkého úspěchu se ovšem nedočkal zejména kvůli problémům při nabíjení. Těžko budeme dnes domýšlet, jakým směrem by se vývoj notebooků bez A. Osborna, B. Gatese nebo S. Jobse a jejich inovací ubíral.

Sídla největších společností pěkně pohromadě

Některé společnosti dodnes sídlí na původních místech, velké procento světových gigantů ale přesunulo hlavní sídlo do sanfranciského Silicon Valley. V dříve nepříliš významném městě San José se totiž začaly usazovat společnosti, které se zabývaly výrobou křemíkových mikročipů a počítačů.

Význam Křemíkového údolí postupně rostl a velkou slávu zřejmě získalo díky společnosti Apple, která v Silicon Valley vyrostla. Dnes sídlí v oblasti světoví giganti jako Intel, NVIDIA, Hewlett-Packard nebo internetové vyhledávače Google a Yahoo! či sociální sítě Facebook a Twitter.

Apple - sídlo v Silicon Valley Lenovo - sídlo v Pekingu Acer - sídlo v Tchaj-pej Toshiba - sídlo v tokijské části Minato

Zatímco západní výrobci laptopů často přesunují svá sídla, asijské společnosti zůstávají na domácí půdě. Ostatně právě jižní Čína je největším výrobním centrem světa s levnou pracovní silou, a přesun výroby nebo sídla jinam by znamenal zbytečné zvýšení nákladů. Mnoho známých značek pochází z východní a jihovýchodní Asie, kde vznikla například japonská Toshiba nebo tchaj-wanský Acer.

A zatímco Toshiba vyvíjí doma a vyrábí ve vlastních závodech v Číně, Acer má vývojové laboratoře na domácím Tchaj-wanu, kde zadává výrobu ODM partnerům. Jedním z největších hráčů na celosvětovém trhu je také pekingské Lenovo, které postupem času přesměrovalo část své výroby na Tchaj-wan a jih Číny, přemístilo vývojové laboratoře do Japonska a postavilo podpůrné fabriky v Indii a ve Spojených státech amerických.

Tchaj-wan je výrobním rájem

Ačkoliv dříve platilo, že některé značky mají kvalitní výrobu s lepšími procesy a odborně vyškoleným personálem, dnes jsou na tom téměř všichni stejně. Moderní doba přináší mnoho konkurentů a výrobní náklady je třeba neustále snižovat. Řešení přinesli tzv. CM výrobci, kteří na základě zadaných kritérií vyrobí požadovaný produkt, nebo ODM výrobci, jenž spolupracují již při vývoji notebooků, a následně zajistí jejich výrobu ve vlastních továrnách. Vyrobené notebooky pak prodává zadávající společnost.

Příklad: Acer sám navrhl a vyvinul notebook, jehož výrobu zadal CM výrobci. Ten na základě kompletních podkladů notebooky vyrobí, a poté je vyexpeduje zpět Aceru, který je bude prodávat pod vlastním jménem.

Quanta Computer - sídlo na Tchaj-wanu Compal Eletronics - sídlo v Tchaj-pej na Tchaj-wanu Foxconn - sídlo na Tchaj-wanu

Příklad: Lenovo přišlo s návrhem nového notebooku, k jehož vývoji přizve specialistu z ODM (Original Design Manufacturer). Společně dovedou návrh notebooku do konce, a Lenovo vloží jeho výrobu do rukou stejné ODM společnosti. Ta pošle vyrobené notebooky Lenovu, které je samo prodává pod svou vlastní značkou.

ODM společnosti (externí výrobci) dnes vyrábí 90 % světové produkce notebooků. Velké i malé značky převedly výrobu na Tchaj-wan nebo do jižní Číny, aby snížily náklady a udržely kvalitu. Je tedy běžné, že ti samí pracovníci vyrábí jeden měsíc pro Dell, a další pro Lenovo nebo nám neznámou lokální značku. Jiné společnosti mají zase kombinovanou výrobu, takže některé kusové notebooky nebo komponenty vyrábí ve vlastních závodech (OEM výrobci).

i Věděli jste, že Cyril Ebersweiler, zakladatel společnosti HAX Accelerator, označil jihočínský Shenzhen za "Silicon Valley hardwaru"? Právě v Shenzhenu je nejvíce závodů, které z něj dělají největší výrobní centrum na světě.

Rozdíl v ceně kusové a masivní výroby

Designem i komponenty dva docela stejné noteboky. A přesto je mezi nimi cenová propast. Všechno má na svědomí rozdíl mezi kusovou a masovou výrobou. Zatímco hromadná výroba plánuje produkci dvou milionů notebooků, kusová počítá jen s několika tisíci. Práce na vývoji ovšem zůstala stejná, a pochopitelně se lépe rozloží do ceny dvou milionů kusů než do ceny pěti tisíc laptopů.

Acer Predator 21X Razer - Project Valerie

V tomto díle jsme se seznámili s důležitými fakty o výrobě. V dalším zamíříme přímo do vývojových laboratoří a nahlédneme do výroby notebooků a laptopů.

P-DC1-WEB24