Tetris, Vadim Gerasimov a stín ztracených peněz

Student přepsal Tetris pro PC

Potom Pažitnova začali přátelé přesvědčovat, aby udělal verzi hry na PC. „To bylo teoreticky snadné, protože hra byla napsaná v Pascalu. Problém nastal s tím, že nebylo vůbec snadné přenášet data mezi Elektronikou 60 a PC, Elektronika měla osmipalcové diskety, PC mělo pětipalcové.“ Formát disket byl také jiný, takže se musely napsat nástroje pro přenos dat mezi platformami.

Do toho se Pažitnovovi nechtělo, naštěstí mu „přivedli šestnáctiletého kluka, který se jmenoval Vadim Gerasimov a který si ve výpočetním středisku dělal letní praxi. Byl to absolutní génius! Už v té době znal operační systémy a podobné věci. Vysvětlil jsem mu, co je potřeba, on přišel za čtyři dny, dovedl mě k PC a ukázal mi na něm funkční verzi Tetris! Zůstal jsem beze slov, prostě jsem tomu nedokázal uvěřit.“ (Gerasimov také později opustil Rusko a pracoval pro Google.)

Hra pro vyvolené

První verze využívala stále znaky, potom bylo třeba přejít ze znaků na normální barevnou PC grafiku. „Tehdy byla ale grafika PC velmi slabá. Mělo grafiku 320 bodů na 200, bylo s tím tolik problémů, že jsme zvažovali, že zůstaneme v textovém režimu.“ Podobně k tomu přistupovali i autoři dalších místních verzí Tetris: „Viděl jsem textovou verzi pro bulharské počítače, tam místo grafických znaků padaly tvrdé a měkké znaky!“

Gerasimov si občas stěžoval, že za svou práci na Tetris nic nedostal. „Nikdy jsem mu neupíral zásluhy,“ řekl Pažitnov, „ale pravda je taková, že ty původní verze Tetris nevydělaly nic a nikdo za to nedostal ani kopějku.“ (Ve smyslu: „Ani halíř.“)

Právě barevná PC verze Vadima Gerasimova se začala šířit i v zemích socialistického bloku (který Pažitnov popisuje vtipnou zkratkou „soclagěr“). Hra byla velice populární – Pažitnov popisuje, že za socialismu bylo vlastnictví PC prestižní záležitostí, měli ho hlavně ředitelé firem – a Tetris byla dost jednoduchá hra, že zaujala i je. Tetris se nakonec dostal i do maďarského institutu SZKI, kde na hru narazil západní businessman Robert Stein, který se zabýval hledáním programů, které by mohl licencovat na Západě.

Kdo je a není autor Tetrisu

Kolem Vadima Gerasimova panuje určitá kontroverze – tak například na Wikipedii se dočtete, že to byl „Gerasimov a Pavlovskij, kteří spolu s Pažitnovem udělali Tetris“. To je pravda pouze v kontextu právě oné PC verze – když si přečtete Gerasimovy vzpomínky, on se sice považuje za spoluautora Tetris, ale uznává, že inspirace i nápad byl Pažitnova, že Pažitnov udělal první verzi pro počítač Elektronika 60 a také že vymyslel název hry. Pavlovskij s Pažitnovem spolupracovali na celé řadě her, ale zájemci ze zahraničí projevili zájem pouze o Tetris a „když Pažitnov opustil všechny jimi vyvíjené hry kromě Tetris, Pavlovského to rozzlobilo a zničilo to náš tým,“ dodává Gerasimov.

V tomto kontextu je opravdu těžké Gerasimova nebo Pavlovského považovat za spoluautory Tetris, Gerasimov ji pouze portoval na PC a s Pavlovským možná spolupracoval na dalších projektech, ale to nezakládá spoluautorství Tetris. Problém s Gerasimovem je v tom, že když hru portoval, bylo mu jenom šestnáct, a tak ho vlastně ani Akademie věd nemohla oficiálně zaměstnat – kdyby zaměstnaný byl, práva by automaticky získala Akademie a Gerasimov by z toho všeho patrně nedostal taky vůbec nic.

Fakt, že nebyl v Akademii oficiálně zaměstnaný, vede k další kontroverzi – a totiž k podílu, který by jako autor PC portu měl mít z onoho PC portu. Právě proto, že nebyl zaměstnaný, se otevírá prostor pro uznání individuálního autorství. Gerasimov popisuje, že „na Tetris pracoval čistě pro zábavu“, ale situace se změnila ve chvíli, kdy zahraniční zájemci začali vyjednávat se státní firmou ELORG.

Gerasimov uvádí: „Pažitnov se zastavil u mě doma a žádal mě, abych urychleně podepsal papír, abychom mohli dostat spoustu peněz od zahraničních herních společností. Kopii dokumentu mi však nenechal. Pokud si dobře vzpomínám, ten dokument říkal, že já jsem zodpovědný pouze na portování Tetris na PC, že souhlasím s tím, že Pažitnov bude výhradně jednat o obchodních záležitostech a že se vzdávám jakýchkoliv odměn v souvislosti s Tetris. S obsahem dokumentu jsem úplně nesouhlasil, ale Alexejovi jsem věřil a tak jsem to podepsal. Během několika měsíců moje jméno zmizelo ze všech nově vydaných verzí Tetris a všech dokumentů o Tetris. Alexej zaregistroval US copyright registrační číslo PA-412-170, který se odkazuje na původní PC verzi Tetris zdarma (verze 3.12), kterou jsme udělali společně.“

Peníze se někde ztratily

Tak ono je asi jasné, že Pažitnov jako sovětský občan neregistroval americký copyright: Krátké hledání nám objasní, že PA-412-170 registrovala Elektronorgtechnika neboli ELORG, který měl k takovým krokům jako jediný v Sovětském svazu způsobilost. Z dvaceti dohledatelných amerických copyrightů Tetris je Pažitnov jako registrující uveden jen u jednoho – a to u mnohem pozdějšího TX-2-600-074. To, že Gerasimovo jméno nenajdeme na nově vydaných verzích verzích Tetris, není nic divného, neměl s nimi totiž nic společného – nové verze byly programovány jinými firmami zcela znovu pro jiné platformy.

To, jestli je pravda, že Gerasimova Pažitnov opravdu něco nutil podepsat, je otázka. Gerasimov na mě nepůsobí moc věrohodně, ale je možné, že vzhledem k tomu, že nebyl zaměstnanec Akademie, si podobný dokument vyžádal právě ELORG. Buď jak buď by stejně nedostal nic: ELORG měl všechny licenční výnosy předávat sovětské Akademii věd. Po pádu Sovětského svazu, kdy ELORG skončil, se spousta peněz z licencí (horní odhad je až 40 milionů USD) prostě kdesi vytratila: Někdo je v chaosu rozpadu Sovětského svazu „zprivatizoval“ cestou.

Pažitnov z toho také nedostal nic – a jak sám řekl v rozhovoru, ani nemíní řešit, kdo ty peníze po rozpadu Svazu vlastně ukradl. Já mu rozumím: Tohle opravdu nemá smysl řešit. Co bylo, to bylo, jenom se budete zbytečně rozčilovat. Celý ten systém byl nespravedlivý – a zkoumat, kdo koho vlastně obral, je v zájmu pouze ruské Akademie věd, protože to ona měla až do roku 1995 dostávat licenční poplatky – ne Pažitnov a ani nikdo jiný.