Gordon Moore (1929-2023)
Opustil nás tvůrce Moorova zákona

Gordon Moore (1929–2023) – OBSAH

1. Gordon Moore se zasloužil o vstup do věku znalostí
2. Proč je Gordon Moore významný? Odpovídá ChatGPT
3. První úspěch přišel v roce 1974
4. Moorův zákon měl platit deset let

Gordon Moore se zasloužil o vstup do věku znalostí

Jaký je v tom rozdíl? V informační éře jsme se snažili automatizovat procesy a naučit se efektivně pracovat s informacemi. Znalostní éra operuje s mnohem většími objemy dat – a zvládá to díky nástupu internetu, vyhledávačů a služeb využívajících učení a další principy umělé inteligence. Protože Gordon Moore pomáhal otevřít brány do tohoto světa, požádal jsem umělou inteligenci GPT-4, vyvinutou společností OpenAI, aby nám vysvětlila význam tohoto člověka pro současnost. Pokud si někdo zaslouží, aby jeho život shrnula umělá inteligence, tak je to nepochybně právě člověk, který ji pomáhal rozšířit!

Proč je Gordon Moore významný? Odpovídá ChatGPT

Dotaz: Proč je významný Gordon Moore?

GPT-4: Gordon Moore je významný zejména díky své práci v oblasti polovodičové technologie a spoluzaložení společnosti Intel Corporation. Narodil se 3. ledna 1929 a je známý především pro svůj "Mooreův zákon", který předpověděl, že počet tranzistorů na integrovaném obvodu (čipu) se bude přibližně každé dva roky zdvojnásobovat. Tato předpověď, kterou poprvé učinil v roce 1965, se stala základním pravidlem vývoje technologie polovodičů a od té doby ovlivňuje výzkum a vývoj v oblasti výpočetní techniky.

Mooreův zákon se ukázal být neuvěřitelně přesným až do dnešní doby a vedl k exponenciálnímu zlepšení výkonu a miniaturizaci elektronických zařízení, jako jsou počítače, telefony a další. Díky tomuto zákonu se moderní elektronika a technologie neustále zlepšují a zmenšují, což otevírá nové možnosti ve vědeckém výzkumu, lékařství, inženýrství a mnoha dalších oblastech. Kromě Mooreova zákona je Gordon Moore také významný pro svou úlohu v rozvoji polovodičového průmyslu. Společně s Robertem Noycem založil v roce 1968 společnost Intel, která se stala jedním z největších a nejvlivnějších výrobců polovodičů na světě. Intel hraje klíčovou roli ve vývoji mikroprocesorů a dalších integrovaných obvodů, které se používají ve velkém množství elektronických zařízení.

Gordon Moore tak měl zásadní vliv na vývoj moderní technologie a položil základy pro pokračující inovace a pokrok v oblasti výpočetní techniky.

V čem Gordon Moore vynikal?

Gordon Moore nebyl odborníkem v oblasti umělé inteligence, tam najdeme jiné významné vizionáře, jako je například Ivan Sutherland. Moore byl praktický technolog, který se zaměřoval na hledání způsobů, jak efektivně miniaturizovat obvody, a tím pádem činit technologie dostupnější a levnější. Firma Intel, kterou spoluzaložil s Robertem Noycem (1927–1990) a Andrewem Grovem (1936–2016), se vydala právě touto cestou – vývojem a výrobou integrovaných obvodů.

Výkonné procesory a grafické procesory jsou dnes symbolem pokroku ve výpočetních technologiích, ale to opravdu významné jsou miniaturní počítačové systémy sražené na jeden čip – mikrokontroléry. Mikrokontrolérů se vyrábí více než 30 miliard ročně, a právě tyto vysoce integrované drobné mikropočítače dávají inteligenci moderním zařízením od hraček přes pračky a konče třeba moderními automobily, které obsahují celé počítačové sítě sestavené z mikrokontrolérů.

Intel, založený v roce 1968, se zaměřoval zpočátku na výrobu pamětí, které byly velmi drahé. Paměti jsou ale pro počítače velice důležité – a s jistým zjednodušením lze říci, že právě dostupnost levných pamětí omezovala první generaci domácích počítačů více než jiné komponenty. Složitost návrhu zákaznických obvodů lze nahradit složitostí řídících programů, které ale vyžadují pro svůj běh dostatek paměti.

První úspěch přišel v roce 1974

První procesor firmy Intel, Intel 4004, vznikl v roce 1971 jako řešení pro kalkulačky Busicom, kde se výrobce rozhodl nahradit obvody navržené na míru programem, který bude fungovat na čtyřbitovém mikroprocesoru. Opravdovým úspěchem byl pro Intel až osmibitový procesor Intel 8080 z roku 1974, který byl osmibitový, podstatně výkonnější a adresoval až 64KB RAM – a byl ve světě mikroprocesorů tak úspěšný, že se u nás používal jako procesor pro mikropočítače téměř až do pádu komunismu.

Jejich řada procesorů x86, tedy zpětně kompatibilních s procesory 8086 (1979), dominovala ve světě osobních počítačů – a i dnešní PC a laptopy používají procesory z této rodiny. Výkon a složitost moderních procesorů je ale nesrovnatelná – zatímco 8086 byl tvořen 29000 tranzistory, moderní procesory jich mají i více než 10 miliard!

Moorův zákon měl platit deset let

Empirický Moorův zákon, že počet tranzistorů na čipu se bude přibližně každé dva roky zdvojnásobovat, fungoval docela dobře padesát let. Moorův zákon není fyzikální zákon, šlo jenom o odhad, jak se bude vyvíjet produkce špičkových čipů. Koneckonců sám Moore předpokládal, že toto pravidlo bude platit asi deset let.

Dnes se ale dostáváme na fyzikální meze technologií pro výrobu klasických čipů – a bude třeba hledat jiné cesty. Klasické křemíkové čipy s námi zůstanou docela dlouhou dobu – umíme je vyrábět spolehlivé a jsou funkční a pro většinu aplikací nám stále budou stačit klasické mikrokontroléry, které jsou sice nevýkonné, ale ono to pro většinu jednoduchých zařízení v praxi stačí.

Odchod Gordona Moora na druhý břeh nám připomíná, že se blížíme k limitům křemíkové litografie. Co se stane, až jich dosáhneme? Pak budeme muset počkat, až se objeví další vizionář, který stejně jako Gordon Moore najde řešení.

Pro cestu vpřed v oblasti nejvýkonnějších počítačů ale bude nutné přijít s něčím novým, s něčím odvážným, jako byl kdysi integrovaný obvod sám. Můžeme jenom doufat, že se objeví další počítačoví vizionáři, jako byl Gordon Moore, a otevřou nám cestu dál do budoucnosti.