Když se před několika lety objevily ultrabooky, jedna z podkategorií notebooků, které si zakládají na nízké hmotnosti a tenkém provedení, představovaly špičku technického vývoje. Snadná přenosnost, dlouhá výdrž baterie, dobrý výkon – ale všechny měly jednu zásadní vadu: vysoké ceny. Ty však v poslední době klesají!
Existuje mnoho kategorií notebooků – najdeme zde modely s velkými obrazovkami, s numerickou klávesnicí a nebo herní modely s výkonnými dedikovanými grafickými čipy. Zásadní doménou ultrabooků je kancelářská práce v pohybu: jsou optimalizovány na relativně malý výpočetní výkon, ale vynahrazují to:
Moderní ultrabooky rovněž nabízejí nabíjení přes USB-C v režimu Power Delivery, což znamená, že můžete používat USB-C nabíječky a powerbanky, jen si musíte dát pozor na to, aby šlo o modely schopné dodávat 60 W a více. Pokud připojíte slabší USB-C nabíječku (Slow charger), počítač nebude schopen nabíjet se za provozu a nebo vůbec.
Hmotnosti ultrabooků se pohybují pod 1,5 kg a v případě lepších modelů míří pod kilogram. Nabídka podle úhlopříčky je velmi široká, na jednu stranu najdeme modely s obrazovkami o úhlopříčce 15", které dovolují pohodlnou práci, na straně druhé jsou tu modely o 12", které se hodí na časté přenášení. Dražší modely mají i dotykové obrazovky, takže je lze použít na grafickou práci a nebo jako náhradu tabletu.
V současnosti jsou nejatraktivnější asi právě levné ultrabooky. Jejich cena se pohybuje mezi deseti a dvaceti tisíci korunami, tedy v pásmu, kde jsme dříve měli notebooky a podobné levné stroje s řadou konstrukčních a designových omezení. Levné notebooky se stavěly často z komponent starší generace, používaly se levné materiály a podobně – nově ale do dvaceti tisíc najdeme ultrabooky s kovovou konstrukcí, výbornou výdrží na baterii a třeba také s OLED panely.
Pokud se podíváme na parametry, jsou mezi ultrabooky v zásadě tři hlavní kategorie.
Tou první, dnes asi nejzajímavější kategorií, jsou levné stroje, které stojí pod 20 tisíc, mají čtyřjádrový procesor (Intel Core 5 nebo AMD Ryzen 5) a typicky nabízejí 8 GB RAM a 512 GB úložiště. Tyto stroje jsou určeny na základní nenáročné kancelářské použití, ke sledování filmů, psaní poznámek a podobně. Mají výhodnou cenu, ale paměť je do určité míry limituje, protože sdílená grafika a Windows samy zaberou zhruba polovinu kapacity hned při startu. Je dobré totiž nezapomínat na skutečnost, že sdílená grafika v procesoru ubírá část z dostupné paměti RAM.
Takový ultrabook je naprosto bezproblémový do školy, na cesty, na prezentace – ale je potřeba si uvědomit, že omezená paměť může být limitem jak pro náročnější aplikace, tak i pro webové aplikace. Základní surfování není problém, ale náročné weby dovedou svou spotřebou paměti nepěkně překvapit.
Pokud potřebujete hodně surfovat a nebo používáte spoustu otevřených dokumentů, je bezpečnější sáhnout po vyšší třídě ultrabooků, které mají také typicky integrovanou grafiku, ale využívají procesor vyšší třídy (Intel Core 7 nebo AMD Ryzen 7) a také 16 GB RAM.
Takový stroj vyjde o pět až deset tisíc dráž (tedy na 25 až 30 tis. Kč), ale větší paměť je velkou výhodou – a pamatujte, u ultrabooků ji často nejde rozšířit, takže je na to potřeba myslet předem. Stroj této třídy zvládne v podstatě jakoukoliv práci včetně náročnější, i když tam stále může být problém při hraní her – pořád má jenom integrovanou grafiku.
Pokud máte nějaké speciální požadavky, je potřeba volit ultrabook podle nich. Pokud se chcete například věnovat počítačové grafice, stojí za zvážení model s dotykovou obrazovkou.
Pakliže plánujete často hrát a nebo potřebujete vysoký výkon grafiky například na práci s videem, je lepší sáhnout po klasickém herním notebooku nebo desktopovém počítači s dedikovanou grafickou kartou. Tam už se ale dostáváme k cenám, kde je dobré popřemýšlet, jestli nechcete například specializovaný herní notebook nebo třeba na kreslení nepoužijete spíše tablet.
Současná nabídka ultrabooků je velice široká. Vybral jsem pro vás modely, které považuji aktuálně za nejzajímavější.
Levné kategorii dominuje zvláště ASUS, který nabízí cenově velmi dostupný ASUS VivoBook S14 nebo velmi atraktivní ASUS Zenbook 13 OLED. První ultrabook má solidní konstrukci a velmi dobré parametry, s cenou pod třináct tisíc korun (včetně DPH) jde tak o jeden z nejdostupnějších počítačů vůbec. Neexceluje ani zvukem, ani displejem, ale má díky procesoru Intel Core i5 1135G7 Tiger Lake výborný výkon, výdrž na baterii přes deset hodin a obecně je to hlavně velmi dostupný, a přitom praktický počítač.
Mimořádně atraktivní volbou jsou i druhé ze zmíněné dvojice, a sice ultrabooky ASUS Zenbook 13 OLED. Ty v cenové kategorii pod dvacet tisíc přinášejí vynikající OLED obrazovky s velmi živým podáním barev, překvapivě dobře hrající reproduktory Harman Kardon a výdrž na baterii až 16 hodin. Tento stroj vypadá velmi moderně, využívá napájení přes USB Power Delivery a při velmi přijatelné ceně nabízí moderní a elegantní design.
Mezi ultrabooky zaujme také Lenovo se svým modelem Lenovo Yoga Slim 7. Počítač s konzervativněji pojatým designem nabízí hlavně praktičnost a také 16 GB paměti v základu, což stačí i na náročnější práci. Je bohatě vybavený nejen nejmodernější bezdrátovou sítí WiFi 6, ale také mnoha tradičními porty, což z něj dělá velmi výhodný pracovní stroj na náročnější práci.
Alza nabízí také vlastní ultrabooky Alza Ultrabook. Ty vynikají zvláště flexibilitou: Nabízejí stejný základ s procesorem Intel Core i5 1135G7 Tiger Lake a matnou Full HD obrazovkou s úhlopříčkou 14", ale můžete si je pořídit v různých paměťových konfiguracích a také buď s Windows 11, nebo bez operačního systému. Verze s 8 GB RAM představuje základ pro kancelářskou práci, maximem je zde u ultrabooku neobvyklých 24 GB RAM.
Úsporný stroj o hmotnosti 1,15 kg nabízí výdrž až 18 hodin na baterii, napájení z dodávaného trafa nebo přes USB Power Delivery, verze bez dodávaného operačního systému dovoluje použití vlastní licence Windows nebo třeba instalaci Linuxu. Alza Ultrabooky nabízejí nadstandardní záruční dobu 36 měsíců, mezi výhodami je třeba zmínit solidní konstrukci podle standardu MIL-STD810G nebo možnost použít zámek Kensington standardní velikosti, což dovoluje přikurtovat počítač i na veřejnosti.
Poněkud extrémní konstrukce ultrabooku však s sebou nese některé limity, na které je dobré si dát pozor. To, že ultrabooky nevymazaly ostatní kategorie notebooků, má svoje konstrukční důvody a jsou situace, kdy je lepší sáhnout po jiné kategorii.
Výdrž baterie je závislá na zátěži. To, že se výdrž ultrabooků udává jako „až tolik a tolik hodin“ souvisí s tím, že jejich dlouhá výdrž je možná díky výjimečně úsporným komponentům, které dokáží razantně šetřit energii, pokud nejsou v zátěži. Pokud ultrabook používáte kancelářským způsobem, tedy na čtení a psaní dokumentů, nepřenášíte příliš mnoho dat přes WiFi a nemáte nastavený maximální jas a hlasitost, dostanete se na úžasné hodnoty výdrže na jedno nabití.
Situace se mění v případě, že začnete například streamovat filmy, kdy je více zatížena WiFi a využíváte více reproduktory či máte vyšší jas obrazovky – tam se můžeme dostat na polovinu až dvě třetiny maximální výdrže. Nejhorší scénář pak je plné vytížení systému, jako je například renderování videa, těžení kryptoměn a nebo hraní her, kde se plně zapojí procesor i grafické jádro a kde se výdrž může zkrátit na pouhou čtvrtinu udávaného maxima.
Ultrabooky obecně nejsou stavěné na dlouhodobou zátěž. I když mají ultrabooky překvapivě výkonné procesory, ve skutečnosti se nepředpokládá, že pojedou v plné zátěži trvale. Současné ultramobilní procesory nabízí maximální výkon krátkodobě. Pokud se zahřejí, začíná jejich výkon klesat, aby se teplota udržela v limitech. To není žádný trik: U většiny úloh je potřeba maximální výkon jenom krátkodobě a pak procesor přechází do úspornějšího módu – a díky tomu si počítač zachovává celkový dojem živosti.
Při dlouhodobé zátěži naráží ultramobilní čipy na limity dané chlazením. Protože je ultrabook lehký, má i omezený chladicí systém, což znamená, že poměrně rychle dosáhne své maximální bezpečné teploty a začne se zpomalovat. Pokud potřebujete vysoký výkon dlouhodobě a nebo trvale, například na hraní her, je lepší sáhnout po herním notebooku, který je větší a má podstatně velkoryseji řešený chladicí systém. Podobné je to i při práci s videem: Občasné zpracování videa ultrabook zvládne, pokud však s videem pracujete pořád, je lepší sáhnout po větší a lépe chlazené alternativě.
i
Pokud využíváte ultrabook kancelářským způsobem, je výdrž baterie dlouhá. Při sledování filmů či hraní her razantně klesá. Ultrabooky nejsou stavěny na dlouhodobou zátěž a chlazení poměrně rychle přestane stíhat. Ultrabook takovou situaci řeší snížením výkonu.
Co si z výše uvedeného vzít? Pokud plánujete svůj počítač používat primárně na hraní her nebo například práci s videem, je lepší sáhnout po klasickém notebooku, případně rovnou desktopovém počítači.
Životnost baterie je závislá na celé řadě faktorů, včetně zátěže. Dalším důvodem, proč nepoužívat ultrabooky v trvalé zátěži, je to, že teplo se z čipů přenáší do konstrukce, která potom ohřívá zabudovanou baterku. Zatímco čipy snášejí provozní teploty až 100 °C, horní bezpečný limit pro baterie je kolem 60 °C, optimální je maximálně do 45 °C: Vyšší teploty způsobují jejich rychlejší degradaci. Protože jsou ultrabooky stavěné na nízkou hmotnost, teplo se neodvádí dost rychle a hrozí přehřívání baterie.
Pro nejdelší životnost baterie je vhodné, aby nezůstávala dlouhodobě ani úplně nabitá, ani úplně vybitá. Moderní ultrabooky mají často speciální režimy pro prodloužení životnosti, například Asus ve svých utilitách dovoluje nastavení nabíjecích profilů. Doporučovaný profil nabíjí baterii jen na 80 %, což stačí na běžnou každodenní práci. Pokud plánujete cestovat, můžete si zvolit režim se 100% dobitím, pokud naopak máte notebook většinu času v nabíječce, nabízí se režim, který udržuje baterii pouze na 60 % nabití, čímž se prodlužuje její životnost.
Počet portů může být omezený – a tedy i to, co lze k ultrabooku připojit. Dnes se za hlavní port považuje USB-C a můžeme narazit na modely, které mají jenom jeden USB-C port nebo například jenom jeden další port USB-A. Jiným limitem je podpora čteček pouze pro micro SD karty (ty malé, ne plné velikosti), najdeme i modely, které už nemají klasický sluchátkový výstup na audio jack a potřebují konvertor z USB-C či předpokládají čistě bezdrátová sluchátka.
Dnes se pozornost zaměřuje na USB-C z důvodu univerzálnosti, což znamená, že budete potřebovat adaptéry nebo přímo dokovací stanice, které dodají konektivitu, jež u ultrabooků typicky chybí, jako je například drátový Ethernet. Ultrabooky prostě sází na bezdrátovou konektivitu: WiFi pro přenos dat a Bluetooth pro připojení bezdrátových myší, bezdrátové klávesnice a nebo bezdrátových sluchátek.
Posledním, ale ne nejmenším problémem je to, že řada modelů nemá slot pro bezpečnostní zámek Kensington. Jde o jednoduchý systém pro ukotvení ocelovým lankem k nějakému nepohyblivému předmětu, který se hodí v případě, že krátkodobě zanecháváte notebook bez dozoru na nějakém veřejném místě. Některé ultrabooky používají zmenšenou verzi bezpečnostního slotu, jiné už ho vůbec nemají a to znamená, že buď použijete jiný systém zajištění, a nebo si počítač budete muset ohlídat sami.
Michal Rybka
Michal Rybka je publicista a nadšenec s 20 lety zkušeností v IT a gamingu. Je kurátorem AlzaMuzea a YouTube kanálu AlzaTech. Napsal několik fantasy a sci-fi povídek, které vyšly v knižní podobě, a pravidelně pokrývá páteční obsah na internetovém magazínu PCTuning.
