Nikon Z f (RECENZE): retro fotoaparát s bezkonkurenční stabilizací

Recenze fotoaparátu Nikon Z f – OBSAH

1. Mechanické provedení, ergonomie a ovládání – poctivý retro vzhled
2. Hlavní technické specifikace
3. Vybavení, čip, obrazová kvalita a funkce
4. Konektivita a příslušenství – přídavný grip je povinná výbava

Mechanické provedení, ergonomie a ovládání – poctivý retro vzhled

Již na první pohled a dotek je jasné, že je nový Nikon Z f velmi robustní fotoaparát, protože je o něco větší i těžší, než by se podle produktových fotografií mohlo na první pohled zdát. Tělo fotoaparátu jasně odkazuje na doslova legendárního předchůdce, kterým byl v osmdesátých letech slavný kinofilmový Nikon FM2.

Tělo fotoaparátu Nikon Z f je z velké části kovové, působí skutečně velmi solidním dojmem, a to včetně ovládacích prvků. Kovový korpus je navíc doplněn o celý systém těsnění, takže výrobce u něj deklaruje odolnost proti vlhkosti a prachu. Přesnější specifikace sice chybí, ale je prostě zjevné, že s tímto přístrojem se rozhodně nemusíte bát vyrazit i do hodně náročných klimatických podmínek.

Design fotoaparátu Nikon Z f jako takový je skutečně mimořádně zdařilý, osobně jej považuji za jeden z nejhezčích retro fotoaparátů na trhu a myslím, že každý nadšenec pamatující staré dobré kinofilmové časy se mnou bude souhlasit – i když retro design samozřejmě táhne i značnou část uživatelů mladších ročníků. Nicméně abych nepřechválil, tak moje největší výtka k tomuto fotoaparátu se týká právě designu, tedy hlavně ergonomie. Výrobce totiž (bohužel) upřednostnil design před účelností a v rámci zachování klasického designu ponechal doslova mizerný úchop pro pravou ruku a stejným neduhem trpí i již zmíněný menší Nikon Z fc.

U většího Nikonu Z f to sice není na pohled tak zlé, protože má na přední straně aspoň menší výstupek usnadňující držení (Nikon Z fc ho nemá vůbec), ale v praxi příliš nepomůže, protože větší Nikon Z f je také těžší. Pokud máte fotoaparát klasicky na popruhu kolem krku, nebo na rameni, asi to není žádný větší problém. Stejně tak to není žádný problém, pokud máte volné obě ruce a můžete jej oběma i držet. Ale na bezpečné držení nebo focení jednou rukou, což lze bez problému například s Nikonem Z6, v tomto případě spíše rovnou zapomeňte. Naštěstí se to dá snadno vyřešit přídavným gripem, který jistotu pevného držení výrazně zlepší – ale je to už zase další výdaj navíc.

Naopak ovládací prvky jsou designově, ale hlavně funkčně doslova perfektní a z tohoto hlediska je Nikon Z f doslova radost ovládat, protože nejdůležitější funkce mají vlastní voliče. V tomto ohledu mě osobně potěšil především klasický „mechanický“ volič citlivosti ISO a korekce expozice. Jinak ale samozřejmě nechybí modernější prvky v podobě dvojice rollerů, funkční tlačítka, samostatná spoušť pro natáčení videa i zajímavá hlavní spoušť jako taková. Krásně se zde snoubí retrodesign s moderními požadavky na pohodlné ovládání a všechno je přesně tam, kde to má být.

Hlavní spoušť disponuje u Nikonu klasicky hlavním vypínačem, což si nemohu pomoct, ale toto je nejlepší a nejvíce pohotové řešení hlavního vypínače. Navíc ale na spoušti shora najdeme otvor se závitem, jako byl na kinofilmových fotoaparátech pro připojení mechanické drátěné dálkové spouště. V tomto případě je to však ale jen designový prvek bez vazby na funkci a do závitu si tak můžete pouze našroubovat designové zvětšené tlačítko (k dokoupení jako příslušenství).

Moderní je naopak uchycení LCD monitoru, který je na otočném kloubu, takže je možné jej nastavit do v podstatě libovolné polohy, včetně otočení směrem dopředu třeba na selfie. Také je možné jej zaklopit směrem dovnitř, pokud jej nebudete chtít využívat. Tady snad jen ještě doplním, že LCD monitor je opravdu velký, úhlopříčka 8 cm, a má vysoké rozlišení 2,1 Mpx, takže poskytuje opravdu velký a jasný obraz, navíc se spoustou detailů – navíc je samozřejmě dotykový.

Vysoce kvalitní je ale i hledáček, který je skutečně velký, vybavený OLED displejem a vysokým rozlišením 3,7 Mpx, takže už skoro ani není poznat, že je elektronický. Zajímavé je také nenápadné tlačítko bez popisku hned vedle očnice. Je to aretace pro sundání očnice, která zabrání její ztrátě. Detail, ale velmi příjemný a praktický, protože ztráta očnice bývala dříve docela častý problém. V tomto případě se ale očnice nesundává pohybem nahoru (jak bylo celé roky u Nikonu zvykem), ale netradičně pootočením proti směru hodinových ručiček.

Snad jen na závěr této kapitoly dodám, že Nikon Z f je momentálně v prodeji pouze v černém provedení, ale časem by se snad i u nás měla objevit další šestice barevných variant. První náhled na tyto verze najdete v přiložených produktových fotografiích.

Hlavní technické specifikace

Parametr	Hodnota
Snímací čip	full frame (FX), CMOS 24,5 Mpx
Poměr stran	3 : 2
Bajonet	Nikon Z
Rozsah citlivosti ISO	ISO 100–64 000 (50–204 800)
Stabilizace na čipu	✓ (až 8 EV)
Čištění čipu	✓
Automatické zaostřování	273 / 299 bodů
Citlivost AF	-10 až +19 EV
Závěrka	30–1/8 000 s
Rychlost sériového snímání	14 fps (30 fps v JPG)
LCD monitor	dotykový 3,2“ (8 cm) / cca 2,1 Mpx
Hledáček	OLED / 3,7 Mpx
Video	4K – 60p / Full HD – 120p
Bezdrátové rozhraní	Wi-Fi a Bluetooth 5.0
Drátové rozhraní	USB-C, HDMI, Mic., Sluch.
Paměťové karty	2× (1× SD + 1× Micro SD)
Vestavěný blesk	✕
Odolnost proti počasí	✓
Barevné provedení	černá + 5 dalších barev
Rozměry	cca 144 × 103 × 49 mm
Hmotnost těla	cca 710 gramů (včetně baterie a karty)

Vybavení, čip, obrazová kvalita a funkce

Základem fotoaparátu Nikon Z f je samozřejmě jeho snímací čip, kterým je BSI CMOS senzor s rozlišením 24,5 Mpx, tedy s maximální velikostí fotografií 6 048 × 4 032 px. Pravděpodobně se jedná o podobný čip, jako je již použit v oblíbeném a osvědčeném modelu Nikon Z6 II. Obraz je zpracováván obrazovým procesorem Nikon Expeed 7, podporované formáty jsou klasicky RAW (NEF) a JPEG, ale i nový HEIF. Přímo na čipu je systém automatického čištění a samozřejmě i optická stabilizace, u které výrobce slibuje účinnost až 8 EV(!). To je skutečně hodně vysoká účinnost, kterou sice nelze nijak objektivně ověřit nebo změřit, ale dle mých zkušeností bych tomu i věřil, protože vyšší výkon je zde prostě znát a účinnost stabilizace proto řadím k velkým výhodám.

Citlivost čipu lze v základním nastavení zvolit v rozsahu ISO 100 až ISO 64 000, přičemž tento rozsah je možné uživatelsky rozšířit na ISO 50 až ISO 204 800 a je doplněn o nový, vylepšený systém redukce šumu. Pokud tedy fotografujete ve špatných světelných podmínkách a vyžadujete kvalitní snímky i na vysoké citlivosti ISO, tak je zde znát, že kvalita fotografií se zase o něco zlepšila i v případech, kdy sáhnete po hodně vysokých hodnotách ISO – více na ukázkových fotografiích. Stejně tak je tomu ohledně dynamického rozsahu fotografií, který též lze považovat za mimořádný.

Aby se zdůraznil celkový retro styl celého fotoaparátu Nikon Z f , je vybaven i novým režimem pro černobílé fotografie, který má i vlastní ovládací prvek. Klasický přepínač pro foto/video byl totiž doplněn o třetí polohu B&W a v tomto režimu si můžete dále zvolit tři různé profily: Monochrome, Flat monochrome a Deep tone monochrome (ukázku těchto režimů opět najdete v ukázkových fotografiích).

Naopak velmi moderní je v tomto případě také (u Nikonu) zcela nová funkce označovaná jako Pixel-shift, s jejíž pomocí lze snížit šum, vylepšit celkové barevné podání a také zvýšit rozlišení až na 96 Mpx. Funguje to jednoduše, fotoaparát pořídí sérii 4, 8, 16 anebo 32 snímků, přičemž se čip vždy o jeden pixel posune. Nicméně výsledek je nutno zpracovat až následně ve firemním SW Nikon NX Studio a z principu věci lze tuto funkci použít pouze na zcela statické snímky. Při focení venku ji tedy asi příliš nevyužijete (stačí, když se vám v záběru pohne tráva nebo listí na stromech, a už to nevyjde), ale v interiéru či ve studiu je to pak hodně zajímavé (samozřejmě na kvalitním pevném stativu).

Přestože je Nikon Z f retrofotoaparátem, je vybaven nejnovějšími technologiemi, což platí i pro systém automatického zaostřování, který je vybaven 273 ostřícími body, v režimu automatického výběru pak jejich počet vzroste až na 299. Velkému počtu ostřících bodů odpovídá i velké pokrytí obrazové plochy, které je až 89 % vertikálně a 96 % horizontálně. Citlivost je přitom až -10 EV(!), takže AF systém spolehlivě, rychle a naprosto přesně zaostří i v téměř úplné tmě.

To ale samozřejmě není vše. Nechybí ani pokročilé režimy akčního sledování objektů (3D Tracking), nebo možnost detailního nastavení ostření s preferencí fotografování lidí, domácích mazlíčků nebo dopravních prostředků (zvolit ale můžete i automatiku). Při praktickém fotografování pak celý systém fungoval přímo skvěle a neměl nejmenší problém dostatečně rychle a přesně zaostřit hlavní objekt. Stejně precizní bylo i ostření na tváře lidí nebo domácích mazlíčků, při větším detailu včetně ostření přesně na oko (ano, i u domácích mazlíčků dokáže detekovat a ostřit i přímo na oči).

Závěrka fotoaparátu Nikon Z f je mechanická s nejrychlejším časem 1/8 000 vteřiny a je testovaná na 200 000 expozic. Maximální rychlost sériového snímání je pak 14 snímků za vteřinu, ale pokud si vystačíte s formátem JPEG, můžete přepnout i na High-Speed s 30 snímky za vteřinu. V případě potřeby ale můžete i natáčet video až ve 4K rozlišení s 60p, ale to jen při přepnutí na formát DX (APS-C). Pokud budete chtít natáčet v FX (Full frame) režimu, tak pouze 30p. Ve Full HD rozlišení se už ale dostanete až na 100/120 p. Nechybí ale ani u Nikonu již tradiční doplňky, jako je třeba časosběrné snímání (video), intervalové snímání, vícenásobná expozice, nebo expozice s posunem zaostření. V neposlední řadě pak u videa můžete ke klasické stabilizaci na čipu přidat ještě elektronickou.

Přestože je fotoaparát Nikon Z f vybavením i cenovou kategorií určen spíše náročnějším fotografům, pro poloprofesionální i profesionální použití, je vybaven také režimem úplné automatiky. Někteří fotografové nad podobnými režimy ohrnují nos, ale přesto si dovolím jej zde zmínit, protože se přeci jen může občas hodit. Navíc je totiž zajímavý tím, že v tomto případě je tento režim schopen se postupem času i sám „učit“. Průběžně analyzuje fotografované scény, které vyhodnocuje a díky tomu zpřesňuje nastavení expozice – na nějaké zhodnocení do testu by to ale chtělo dlouhodobější použití.

Konektivita a příslušenství – přídavný grip je povinná výbava

Pro ukládání pořízených fotografií je fotoaparát vybaven dvojící slotů paměťových karet. Prvním slot pobere klasické SD/SDHC/SDXC (UHS II) karty, druhý slot je pak určen pro menší verzi Micro SD/SDHC/SDXC (UHS I). Toto řešení mi přijde jako velmi praktické, protože použití menšího slotu druhé karty ušetří zase nějaké ty milimetry na rozměrech. Nabídka kvalitních Micro SD karet je dnes už taky slušná, a navíc maličký slot případně nepřekáží těm, kteří druhou kartu nepoužívají.

Za samostatnou zmínku rozhodně stojí i napájecí baterie fotoaparátu Nikon Z f , kterou je v tomto případě nejnovější verze Nikon EN-EL15c, která by vám podle údajů výrobce vydržet zhruba na pořízení 410 fotografií. Tento údaj je samozřejmě nutno brát s rezervou, protože různé použití fotoaparátu má různou spotřebu, stejně tak jako má na spotřebu vliv teplota nebo použití objektivu. Nicméně při běžném fotografování s běžným základním objektivem bych řekl, že baterie vydrží i o poznání víc.

Další zajímavostí je, že nabíječka již není součástí dodávky fotoaparátu (baterie samozřejmě ano), protože baterie Nikon EN-EL15c již podporuje nabíjení přímo ve fotoaparátu přes USB-C konektor, podobně jako třeba mobilní telefony, a navíc můžete při delším focení tímto způsobem fotoaparát i napájet. Pokud vám doma ze starších fotoaparátů zbyly starší baterie Nikon EN-EL15b nebo EN-EL15a, můžete je také klidně použít, jen budou mít samozřejmě o něco nižší výdrž.

V případě, že budete chtít fotoaparát Nikon Z f dálkově ovládat, například z mobilního telefonu, samozřejmě nechybí kompletní bezdrátová komunikace pomocí WiFi sítě nebo prostřednictvím Bluetooth v jeho nejnovější verzi 5.0. Pro připojení kabelového příslušenství je tu pak již zmíněný USB-C konektor (SuperSpeed USB), dále pak konektor HDMI typu D a dvojice 3,5mm jacků pro zvukový vstup a výstup (mikrofon a sluchátka). Samozřejmostí jsou také klasické sáňky pro připojení některého z externích blesků, nebo sloužící jako držák příslušenství (například mikrofonu).

Pokud jde o cenu, Nikon Z f je aktuálně (12-2023) k mání ve třech variantách, tedy buď samotné tělo, nebo ve zvýhodněném setu s objektivem s pevným ohniskem Nikon Z 40mm f/2, případně v praktickém setu se základním zoomem Nikon Z 24-70mm f/4 S a to v rozsahu od 63 990 Kč až po 79 990 Kč. Vzhledem k celkovým užitným vlastnostem a situaci na trhu považuji tuto cenu za nejen příznivou, ale dokonce o něco nižší, než jsem při uvedení na trh očekával.