Létání s drony, nejčastěji v podobě kompaktní kvadrokoptéry s kamerou, se těší čím dál větší oblibě v rekreační i profesionální sféře. Ačkoliv svůj stroj ovládají bezchybně, mnozí piloti dlouho neznali platná pravidla, a tudíž svým létáním porušovali legislativu. Drony a jejich piloti se musí řídit zákonnými předpisy, což se od 31. 12. 2020 ověřuje on-line testem, který je spojen s povinnou registrací. Co potřebujete o pravidlech pro drony vědět, se dozvíte v tomto článku.
i
Létání s dronem v roce 2025
Pro legální létání s dronem v roce 2025 musíte splnit tři základní požadavky: (1) zaregistrovat se jako provozovatel na Úřadu pro civilní letectví (získáte 12místné identifikační číslo), (2) absolvovat registraci pilota včetně online zkoušky (40 otázek s minimem 30 správných odpovědí) pro získání průkazu A1/A3 platného v celé EU, (3) a viditelně označit všechny své drony přiděleným číslem provozovatele.
S příchodem nového roku 2024 přichází významná úprava legislativy týkající se bezpilotních letadel. Klíčovou změnou je nový systém klasifikace dronů podle maximální vzletové hmotnosti a zavedení povinného označování všech nově prodávaných dronů v otevřené kategorii výrobním štítkem s třídou C0 až C6. Součástí nových požadavků je také povinná certifikace CE pro všechny vyráběné drony.
Označování a identifikace dronů
Zatímco nový systém identifikačních štítků se týká pouze dronů uvedených na trh od ledna 2024, původní povinnost označení dronem identifikačním číslem provozovatele zůstává v platnosti. Jeden provozovatel může mít více dronů označených stejným identifikačním číslem, které získá při registraci.
Přechodné období a speciální ustanovení
Je důležité zmínit, že již nyní jsou na trhu dostupné drony s novým označením. U neoznačených modelů však není garantováno splnění nových legislativních požadavků pro kategorii Open. Tyto drony bude možné nadále používat, ale jejich provoz bude podléhat zvláštním přechodným pravidlům.
Zjednodušení pro vybrané třídy
Pro drony tříd C5 a C6 přináší nová legislativa administrativní zjednodušení - jejich provoz bude podléhat pouze ohlašovací povinnosti vůči Úřadu civilního letectví, bez nutnosti dalších povolení.
Začátkem roku 2021 začala platit nová pravidla pro drony, která přinesla oproti těm starým několik změn. Ty si nejdříve představíme ve stručném souhrnu a níže je pak vysvětlíme i s detaily.
S rostoucím počtem uživatelů a typů dronů vzrůstá i množství jejich aplikací. Pokud mluvíme o rekreační a civilně výdělečné činnosti, nejčastěji myslíme využívání dronů k pořizování videozáznamů a fotografií. Není divu, drony nabízejí přístup do míst, do nichž se člověk běžně nedostane, a s dovedností pořizovat obrazové záznamy se naskýtá spousta možností jako například pořizování výškových panoramat v místech bez rozhleden nebo kopců, a navíc z mnohem větší výšky.
Drony se navíc v posledních letech dostávají i do výbavy mnoha týmů záchranných složek. Zatímco hasiči je můžou používat k vyhledávání ohnisek požárů a policisté k monitorování demonstrací či fotbalových zápasů, jiné týmy, jako třeba záchranná nebo horská služba, jimi mohou hledat osoby v těžko dostupných místech, například ty, které zavalila lavina.
Vše má ale svou odvrácenou stránku. S tím, jak se drony stávají čím dál rozšířenějšími a dostávají se i do rukou amatérů, vzrůstají i rizika. Jediný dron dokáže paralyzovat provoz celého letiště. V takovém případě jsou škody v řádech desítek milionů – například chaos vzniklý na londýnském letišti Gatwick způsobil dle BBC zrušení 400 letů, dotkl se 82 tisíců cestujících a jen aerolinkám EasyJet způsobil škodu 15 milionů liber. A to musíme připomenout, že v tomto případě ani nebyla skutečná přítomnost dronů prokázána. Je zřejmé, že legislativa regulující drony nabývá na důležitosti a ze strany států je vymáhána s čím dál větším důrazem, o čemž svědčí i nové povinnosti, které provozovatelé a piloti dronů mají.
Do konce roku 2020 se s drony létalo podle doplňku X předpisu L 2 Úřadu pro civilní letectví. Dnes je tomu ale jinak, neboť 31. 12. 2020 začala v ČR platit nová pravidla vycházející z legislativy Evropské unie. Stejně jako v doplňku X, ani v nové úpravě se nedočtete přímo o „dronech“, nýbrž o „bezpilotních letadlech“ neboli UA a o „bezpilotních systémech“ neboli UAS (Unmanned Aircraft Systems). Rozdíl UA vs. UAS je následující:
V příslušných pravidlech se výrazně častěji vyskytuje pojem „bezpilotní systém“, což je pochopitelné, jelikož se vztahuje nejen k hlavní části systému (k samotnému dronu), nýbrž k jejímu provozování se všemi technickými souvislostmi. Naopak termíny „autonomní letadlo“ a „letecký model“, které známe z doplňku X, se v nových pravidlech prakticky nevyskytují, i když tyto typy systémů v daném dokumentu samozřejmě také upravovány.
Nová legislativa nabrala ve srovnání s tou předchozí úplně jiný směr. Do konce roku 2020 jste pro běžné létání s dronem žádnou licenci nepotřebovali – ty byly vyhrazeny pouze pro létání za účelem výdělečným, experimentálním nebo výzkumným. To se se začátkem platnosti nové legislativy úplně změnilo a jakýsi „řidičák na dron“ potřebuje už téměř každý, kdo s dronem létá. Téměř každý se proto musí registrovat (níže se dočtete jak), nějaké výjimky ale existují.
Vaše registrace bude platit ve všech zemích Evropské unie, a tato jednotná legislativa slibuje také snazší studium předpisů při cestě do zahraničí. Zda bude nějaké takové zjednodušení v praxi skutečně znatelné, nemůžeme v tuto chvíli ověřit. Podstatné ale je, že jako provozovatel dronu registrovaný v ČR můžete dron provozovat i v ostatních zemích EU.
Pro provoz dronů byly zavedeny nové kategorie:
Popis, bližší specifika, konkrétní modely dronů, a také podrobné rozdělení a vysvětlení nejdůležitější kategorie Open, najdete níže v článku.
Tato část článku je pro majitele běžných dronů naprosto zásadní, neboť do provozní kategorie Open spadá provoz prakticky všech modelů od RYZE Tello přes DJI Mavic Mini až po řadu DJI Mavic – mimochodem k provozu všech těchto zmíněných modelů je třeba mít v roce 2023 registraci. Jisté výjimky ale existují, a těmi jsou drony, které spadají do třídy C0, pro jejichž provoz se není třeba registrovat. Rovněž se není třeba registrovat, pokud dron splňuje všechny z následujících podmínek:
Je tedy zřejmé, že dronů, které registraci provozovatele nevyžadují, je jen velmi málo. I ty modely, jejichž parametry jinak odpovídají třídě C0, musí provozovat registrovaný majitel, mají-li kameru (a ta je mnohdy neoddělitelnou součástí i těch nejlevnějších dronů).
i
Pokud plánujete let s dronem v otevřené kategorii v oblasti, kde Opatření obecné povahy LKR10-UAS vyžaduje oprávnění k letu, je třeba podat žádost na ÚCL. V roce 2025 se očekává ukončení této povinnosti pro lety nad železnicí, vedením vysokého napětí a nad vodními zdroji, přičemž pro pozemní komunikace a chráněná území by měla být vyžadována pouze dohoda s příslušným správcem.
V případě, že spadá provozovaný dron do jiné třídy než C0, je vyžadováno, aby se provozovatel registroval u Úřadu pro civilní letectví, a pokud je i pilotem, také splnil on-line test. O povinnostech spojených s registrací a značením dronu se dočtete v jedné z následujících kapitol.
Pozor však na to, že zmínkou třídy C0 jsme jen hovořili o výjimkách z registrace. Provozní omezení otevřené kategorie (viz dále podkategorie A1-A3) však platí na všechny drony!
i
Typy kategorií a tříd: provozní omezení (A) vs. fyzické vlastnosti dronu (C)
Následující část může být matoucí, neboť obsahuje dva druhy třídění. Zatímco kategorie typu A specifikují provozní omezení, třídy typu C se týkají fyzických vlastností dronů. Kategorie provozních omezení (A) jsou přímo vázány na třídy bezpilotních letadel (C). To znamená, že provoz každé třídy dronů (C) je regulován jednou či více kategoriemi provozního omezení (A).
| Platí pro bezpilotní systémy tříd: | C0 (do 250 g), C1 (do 900 g), v přechodném období i ostatní do 0,5 kg |
|---|---|
| Podmínky letu |
|
| Nároky na pilota |
|
| Příklady dronů hmotnostně odpovídajících této třídě* | C0: DJI Mini 2, 3 (PRO), 4 (PRO) C1: DJI Air 3, DJI Mavic 3, Cine v2.0 |
| Platí pro bezpilotní systémy tříd: | C2 (do 4 kg), v přech. obd. i ostatní do 2 kg |
|---|---|
| Podmínky letu |
|
| Nároky na pilota |
|
| Příklady dronů hmotnostně odpovídajících této třídě* | DJI Phantom 4 Pro+ V2.0, Mavic 2 Pro & Mavic 2 Zoom |
| Platí pro bezpilotní systémy tříd: | C2 (do 4 kg), C3 (do 25 kg), C4 (do 25 kg), v přech. obd. i ostatní 0,5-25 kg |
|---|---|
| Podmínky letu |
|
| Nároky na pilota |
|
| Příklady dronů hmotnostně odpovídajících této třídě* | DJI Matrice 200 V2, Matrice 600 Pro apod. |
*Příklady dronů uvedené v tabulce do dané kategorie přímo nespadají, a to, protože se jedná o modely, které nedisponují štítkem s označením třídy C0–C4. Jde o modely, které by byly do dané kategorie zařazeny na základě hmotnosti v případě, že by byly zároveň vyrobeny a vybaveny funkcemi v souladu s novou legislativou. Provozování těchto dronů bez štítku třídy se řídí pravidly pro přechodné období.
i
Jaké třídy se týkají běžných uživatelů dronů?
Drony třídy C1 a C2 (resp. podkategorie provozu A1, A2 i A3).
Běžných uživatelů se týkají podkategorie provozních omezení A1 (v případě menších dronů – DJI Mavic Air 2, Mavic Mini) nebo A2/A3 (v případě větších dronů – DJI Phantom 4 Pro+ V2.0, Mavic 2 Pro).
Nároky na pilota jsou v případě podkategorií A1 a A3 totožné: obeznámení s uživatelskou příručkou a absolvování on-line testu. Rozdíly jsou v podmínkách letu. Podkategorie provozních omezení A2 klade na piloty vyšší nároky. Proč?
A2 vs. A3: kterou kategorií se řídit?
V tabulkách vysvětlujících pravidla podkategorií A1–A3 jste si možná všimli, že pokud vlastníte dron z třídy C2 (jde už například o modely DJI Mavic 2), není hned jasné, kterou kategorií provozních omezení se máte řídit. Drony třídy C2 mohou být provozovány jak v podkategorii A2, tak A3. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Povšimněte si, že provozní omezení A2 kladou nejpřísnější podmínky co se povinností pilota týče. Kromě základní on-line zkoušky musíte absolvovat také praktický výcvik, a hlavně navazující zkoušku z teorie přímo na Úřadě pro civilní letectví (ÚCL), abyste získali průkaz způsobilosti A2. Nasnadě je tedy otázka: „Pokud vlastním model typově podobný např. modelu Mavic 2 Pro, musím toto vše absolvovat?“
Odpověď zní: Nemusíte, ale pak jste při letu povinováni se řídit kategorií omezení A3 jinak určenou pro větší stroje o hmotnosti 4 až 25 kg, a je tedy třeba se s dronem držet 150 m od obytných, obchodních, průmyslových nebo rekreačních prostor a létat pouze v místech, kde důvodně očekáváte, že nebudou ohroženy nezapojené osoby. O létání na loukách, kde jsou nějací další lidé, si tak můžete nechat jen zdát. Nebo si udělat průkaz pro A2.
Pokud máte dron třídy C2, s průkazem způsobilosti A2 můžete létat dle provozních pravidel pro A2, což znamená, že se nemusíte držet 150 m od všech výše zmíněných prostor a k nezapojeným osobám se můžete přiblížit až na vzdálenost 30 m, nebo dokonce jen 5 m v případě, že budete dron provozovat v nízkorychlostním režimu. Jen je třeba upozornit, že dron musí být specificky označen štítkem třídy C2 a s klesající horizontální vzdáleností od osob klesá i maximální možná výška letu v poměru 1:1. Pokud dron štítkem označen není a jeho hmotnost nepřesahuje 2 kg, je nutné ho provozovat dle pravidel pro přechodné období, což s sebou nese přísnější letová pravidla (zejména vzdálenost od osob vždy alespoň 50 m).
Důvodem, proč mají tyto drony nejvyšší nároky na výcvik pilota, je jejich vysoká rizikovost. Jsou již poměrně velké, a pro člověka tedy představují potenciální nebezpečí v případě střetu. Zároveň je ale třeba (narozdíl např. od modelů C3), aby bylo majitelům umožněno tyto drony provozovat v relativní blízkosti nezapojených osob. To také mohou, ale jak bylo zmíněno výše – pouze s průkazem způsobilosti pro A2.
V současné době ovlivňuje rozřazení do jednotlivých kategorií také přechodné období, které trvá do konce roku 2023. Pokud vás zajímá, jestli a jak můžete dron provozovat do té doby, a jak tomu bude od roku 2023, určitě si přečtěte i jednu z následujících kapitol, která o tomto pojednává.
Třídy C0–C4 a jejich vymezení
Do jakých tříd drony pro provoz v kategorii Open dle specifikací řadíme, určují parametry obsažené v následující tabulce.
| Třídy bezpilotních systémů v otevřené kategorii | C0 | C1 | C2 | C3 | C4 (modely) |
|---|---|---|---|---|---|
| Provozní omezení | A1 | A1 | A2, A3 | A3 | A3 |
| Max. vzletová hmotnost | < 250 g | < 900 g nebo < 80 J (dopadová energie) | < 4 kg | < 25 kg a 3 m | < 25 kg |
| Max. provozní rychlost | < 19 m/s | < 19 m/s | nastavitelné < 3 m/s (kromě letounů) | ✕ | ✕ |
| Max. výška letu nad zemí | < 120 m AGL | < 120 m AGL | < 120 m AGL | < 120 m AGL | ✕ |
| Omezení pohonu | elektro < 24 V | elektro < 24 V | elektro < 48 V | elektro < 48 V | ✕ |
| Follow-me režim | < 50 m | < 50 m | ✕ | ✕ | ✕ |
| Failsafe systém | ✕ | ✓ | ✓ (kromě upoutaných) | ✓ (kromě upoutaných) | jen přednastavená poloha, zákaz automatického letu |
| Upoutaný provoz | ✕ | ✕ | lanko < 50 m | lanko < 50 m | ✕ |
| Zabezpečený řídicí a kontrolní spoj | ✕ | ✕ | ✓ (kromě upoutaných) | ✓ (kromě upoutaných) | ✕ |
| Limitovaná hlučnost | ✕ | < 85 dB (kromě letounů) | < 97 dB dle MTOM (kromě letounů) | ✕, jen povinný štítek (kromě letounů) | ✕ |
| Sériové číslo | ✕ | ✓ | ✓ | ✓ | ✕ |
| Identifikace za letu | ✕ | ✓ | ✓ (kromě upoutaných)* | ✓ (kromě upoutaných)* | ✕ |
| Geo-awereness | ✕ | ✓** | ✓** | ✓** | ✕ |
| Indikace nízkého stavu baterie | ✕ | ✓ | ✓ | ✓ | ✕ |
| Světla pro řiditelnost a odlišení | ✕ | ✓ | ✓ | ✓ | ✕ |
| Uživatelská příručka | ✓ | ✓ | ✓ | ✓ | ✓ |
| Informační leták EASA | ✓ | ✓ | ✓ | ✓ | ✓ |
Zdroj: letejtezodpovedne.cz
*Sériové číslo, registrační číslo provozovatele, poloha, výška, traťový úhel, rychlost a poloha pilota nebo místa vzletu
**Upozornění pilota na omezené prostory
Jak již bylo několikrát zmíněno výše, naprosté většiny majitelů běžných dronů s kamerou se týká pouze tzv. otevřená kategorie provozních omezení (Open). Připomínáme, že v kategorii Open lze provozovat drony i komerčně, resp. profesionálně, pokud dodržíte její požadavky. O dalších kategoriích provozu tedy jen stručně:
Specifická kategorie provozu dronů pokrývá situace, ve kterých pilot nebo provozovatel potřebují překročit některý z limitů kategorie otevřené. Takové typy provozu obvykle vyžadují individuální posouzení rizik a jejich zmírnění a následné schválení provozu ÚCL. Nejčastějšími důvody k podání žádosti o Oprávnění k provozu ve specifické kategorii (OkP) je překročení maximální výšky 120 m nad zemí, let mimo dohled pilota (BVLOS) nebo provoz těžších letadel nad nezapojenými osobami či nad obytnými oblastmi. Méně častými případy jsou provoz dronu nad 25 kg nebo shazování nákladu.
Aby žadatel získal OkP, musí buď využít předdefinované posouzení rizik (PDRA), nebo předložit dokument ConOps, který detailně popisuje plánovaný provoz – jeho účel, prostředí, charakteristiky použitého dronu a zavedená bezpečnostní opatření. Úřad tak může efektivně vyhodnotit všechna potenciální rizika a posoudit, zda jsou dostatečně zmírněna. Alternativou je využití tzv. standardních scénářů, které umožňují provoz bez nutnosti schvalování – stačí pouze oznámení provozu formou prohlášení.
Ve specifické kategorii je možné provozovat profesionální drony například pro letecké mapování, inspekce infrastruktury, sledování zemědělských ploch nebo záchranné akce.
| Max. velikost dronu | Typ letu | Letová omezení |
|---|---|---|
| 1 m | VLOS | nelze létat nad shromážděními osob |
| 3 m | VLOS | lze létat jen nad plochou, kde se nacházejí pouze zapojené osoby |
| 1 m | BVLOS | lze létat nad řídce osídlenými oblastmi, s využitím pozorovatele |
| 3 m | BVLOS | lze létat jen nad plochou, kde se nacházejí pouze zapojené osoby |
VLOS (Visual Line of Sight): přímý vizuální dohled pilota.
BVLOS (Beyond Visual Line of Sight): bez přímého vizuálního dohledu pilota.
Provoz ve specifické kategorii s sebou nese přísnější požadavky než otevřená kategorie. Patří mezi ně:
Certifikovaná kategorie je určena pro provoz bezpilotních systémů s nejvyšší mírou rizika, které se svou povahou blíží klasickému letectví. Typicky se jedná o lety nad hustě obydlenými oblastmi, přepravu osob nebo přepravu nebezpečného zboží. Tato kategorie se zatím běžných uživatelů netýká, ale do budoucna bude klíčová například pro drony přepravující zásilky nebo taxi-drony.
Provozovatel v této kategorii musí získat:
Drony v této kategorii musí splňovat náročné technické a provozní standardy – konstrukci, redundanci systémů, údržbu, bezpečnostní procedury apod. V praxi tak budou podléhat stejnému režimu jako pilotované lety.
Závěrem, dodržování pravidel a respektování okolí přispívá nejen k větší bezpečnosti, ale také k tomu, aby se létání s drony stalo běžnou a přijímanou součástí moderního života bez zbytečných omezení a konfliktů. Každý pilot dronu má příležitost být příkladem zodpovědného přístupu a ukázat, že bezpilotní technologie jsou přínosem, a ne hrozbou.
Drony v kategorii Open se budou dělit do tříd C0–C4, do kterých spadají na základě určitých parametrů, a podle kterých budou od 31. 12. 2022 už z výroby povinně označeny štítkem. Do té doby platí také pravidla pro přechodné období, která upravují i to, jakým způsobem mají být provozovány drony, které nejsou jasně rozřazeny do nových tříd. Do jaké podkategorie tedy zařadit dron, který žádný štítek nemá?
Drony prodané do konce roku 2023 a neoznačené štítkem C0–C4:
Vedle dvou výše zmíněných přechodných kategorií (do 0,5 kg a 0,5-25 kg) byla určena i třetí přechodná kategorie, která je do jisté míry ekvivalentní s novou kategorií A2. Do ní mohou spadat drony o hmotnosti 0,5-2 kg v případě, že jejich pilot splní přísnější požadavky na výcvik podobně jako v podkategorii provozních omezení A2. Pravidla však s kategorií A2 shodná nejsou.
Zaprvé je zde rozdíl v hmotnosti – drony kategorie C2 vyrobené dle nové legislativy mohou mít hmotnost až 4 kg. Tato přechodná kategorie ale zahrnuje jen drony do 2 kg. Majitelé starších dronů v hmotnostním rozmezí 2-4 kg se tedy musí řídit podkategorií provozních omezení A3. To by však nemělo příliš vadit, jelikož většina nejpopulárnějších modelů je lehčí než 2 kg.
Zadruhé se liší minimální vzdálenost od nezapojených osob. S drony se štítkem třídy C2 bude možné na základě provozních omezení A2 létat až do blízkosti 30 m od nezapojených osob, či dokonce 5 m v případě nízkorychlostního režimu. Se staršími drony je tomu ale jinak. V této přechodné kategorii je možné létat s dronem od nezapojených osob pouze ve vzdálenosti větší než 50 m. Vždy ale platí, že vzdálenost musí být bezpečná, jedná se tedy o naprostá minima, a dále výška letu nesmí přesáhnout hodnotu horizontální vzdálenosti od osob, tedy poměr 1 : 1.
V případě většiny dronů platí od 31. 12. 2020 pro jejich provozovatele povinnost registrace na Úřadu pro civilní letectví (ÚCL), pro pilota pak také on-line zkouška. Teprve ta umožňuje zákonné provozování bezpilotních systémů nejen v ČR, ale také v ostatních zemích EU. Zkoušku musí splnit prakticky každý pilot. Skládá se ze 40 otázek, přičemž pro splnění je třeba mít alespoň 30 správně. Odpovědi jsou zaškrtávací podle vzoru ABCD a na test máte neomezený počet pokusů. Po úspěšném složení zkoušky dostane pilot elektronicky průkaz pro provoz dle A1/A3. Oficiální studijní materiály najdete na webových stránkách Úřadu pro civilní letectví.
Po úspěšné registraci provozovatele získáte 12místné identifikační číslo, kterým označíte všechny své bezpilotní systémy. Dron lze přitom koupit i bez registrace, provozovat ho ale může pouze registrovaný provozovatel (s registračním číslem) a pilotovat pouze registrovaný pilot (s průkazem).
Z textu výše je zřejmé, že nová pravidla počítají s provozovateli dronů a s jejich piloty. Zatímco provozovatel dronu je fyzická či právnická osoba, která dron vlastní (nebo ho má pronajatý), pilot je fyzická osoba, která dron během letu ovládá. Jak provozovatelé, tak piloti se musí registrovat. Typický majitel dronu, který dron vlastní, a zároveň s ním sám létá, je tedy současně provozovatelem i pilotem. V takovém případě se musí registrovat dvakrát – jednou jako provozovatel, jednou jako pilot.
Provozovatelem dronu se může stát jen osoba starší 18 let, tedy vždy alespoň zákonný zástupce. Minimální věk pilota dronu je 16 let. Mladší pilot může létat pod dozorem a na odpovědnost jiného pilota s průkazem. To platí pro kategorie C0 a vyšší. Žádný minimální věk není určen pouze u dronů pro děti, které jsou fakticky hračkami. Důležité je, že provozovatel musí pro každý jednotlivý let určit pilota, jinými slovy musí vědět, kdo s dronem létá.
i
Kde a jak registrovat dron (POSTUP)
Na hlavní stránce se vám zobrazí rozcestník „Portál provozovatele bezpilotního systému“ a „Portál pilota“. Nejdříve zvolte „Portál provozovatele bezpilotního systému“.
Začnete registrací Portál provozovatele bezpilotního systému. Pro registraci je nutné přihlášení pomocí e-identity. Po úspěšném vyplnění všech údajů dostanete poznávací značku pro drony.
Nejprve se budete muset přihlásit přes vaší e-identitu. Poté následuje vyplnění testu. Po úspěšném složení testu dostanete identifikační číslo pilota dronu a doklad o absolvování testu. Při neúspěšném složení testu se nic neděje, online test můžete vyplnit jednoduše znovu.
Každý dron vyrobený dle nové legislativy bude muset být již z výroby označen štítkem určujícím jeho třídu (pro otevřenou kategorii provozu připadají v úvahu drony třídy C0 – C6). K tomuto štítku označujícímu třídu dronu pak každý provozovatel na tělo dronu přilepí ještě vlastní identifikační číslo. Neregistrují se tedy přímo drony, nýbrž provozovatelé – provozovatel označí všechny své drony jedním číslem, které získá při registraci.
V současné době (druhá polovina roku 2023) drony z výroby označeny sice již jsou, ale u prodejců se ještě můžete setkat s výrobky bez štítku, u kterých neexistuje záruka, že všemi náležitostmi skutečně splňují požadavky pro podkategorie Open, do níž by měly spadat mj. dle své hmotnosti. Tyto drony bude možné provozovat i po konci přechodného období, které trvá do konce roku 2023, má to ale také jistá pravidla, viz kapitola Přechodné období do roku 2023.
Létáte-li s dronem po České republice, vyplatí se mít sjednané pojištění. Podobně jako u pojištění aut se rozlišují dva typy – pojištění odpovědnosti a havarijní pojištění dronu.
Začněme tím druhým způsobem. Havarijní pojištění pokrývá škody na samotném dronu v případě havárie, poruchy, krádeže nebo ztráty. Je to jakási doplňková věc a záleží pouze na vlastníkovi dronu, jestli se mu vyplatí podobný typ pojištění sjednat či ne.
Naproti tomu pojištění odpovědnosti je od roku 2023 povinné, vyjma dronů kategorie A1, pro všechny typy dronů (proto se připodobňuje k povinnému ručení). Toto pojištění slouží k zajištění proplacení náhrady za případné škody způsobené provozem dronu, ať už se jedná o náklady spojené s opravou nebo náhradou poškozeného majetku, léčebnými náklady, odškodněním za způsobené zranění nebo náhradou za škody na životním prostředí. O povinnosti pojištění pro jednotlivé kategorie se píše v §54d Zákoně č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a výše limitů pojistného plnění je uvedena v §16n Vyhlášce č. 108/1997 Sb. V následující tabulce uvádíme přehledně jaké limity platí pro jednotlivé kategorie.
| Kategorie provozu | Otevřená | Specifická | ||
|---|---|---|---|---|
| Provozní omezení | A1 | A2 | A3 | Specifická |
| Povinné pojištění odpovědnosti | ✕ | ✓ | ✓pokud MTOW je větší než 4 kg | ✓ |
| Možnost hromadného pojištění | ✓ | ✕ | ||
| Výše limitu pojistného plnění | ✕ | 1 mil. Kč/událost | MTOW od 4 kg do 20 kg vč. – 1 mil. Kč/událost MTOW nad 20 kg – přes 20 mil Kč/událost |
MTOW do 0,91 kg včetně – 2 mil. Kč/událost MTOW od 0,91 kg do 7 kg včetně – 5 mil. Kč/událost MTOW od 7 kg do 20 kg včetně – 10 mil. Kč/událost MTOW od 20 kg – přes 20 mil. Kč/událost |
MTOW = maximální vzletová hmotnost, * do 20 kg neplatí pro spolky, které si toto určují samy. Od 20 Kg se řídí platnými normami EU.
S dronem nemůžete létat všude. Na rozdíl od RC modelů aut, které se nesmí provozovat v silničním provozu, ovládáním jakéhokoliv dronu se mimo vnitřních prostor budov a podzemí stáváte kdekoliv a kdykoliv účastníkem letového provozu, a musíte tedy počítat s tím, že po vás Úřad pro civilní letectví bude vyžadovat dodržování některých pravidel. Dříve upravoval zóny, v nichž byl provoz omezený či zakázaný, doplněk X leteckého předpisu L 2. Po zavedení nových pravidel na začátku roku 2021 jsou obdobná omezení vyhlášena v každé zemi EU systémem zeměpisných oblastí, tzv. geo-zón. Co z toho tedy platí a jak se ujistit, že při létání s dronem neporušujeme zákon?
Porušení pravidel a let v zakázaných oblastech vás může přijít draho. S dronem nemůžete narušit bezletové zóny v okolí letišť, vojenských základen, elektráren, některých památek nebo center měst a také národních parků. Například létání blízko ruzyňského letiště Václava Havla nebo Pražského hradu by vás mohlo přijít velmi draho.
Kolem letišť rozlišujeme dva druhy zón, které jsou pro nás relevantní – ATZ (letištní provozní zóna) a CTR (řízený okrsek).
„Letištní provozní zóna ATZ (Aerodrome traffic zone) je zřízena na letištích, kde není poskytována služba řízení letového provozu. Je vymezena horizontálně kružnicí (nebo její částí) o poloměru 3 NM (5,5 km) od vztažného bodu letiště a vertikálně zemským povrchem a nadmořskou výškou 4 000 ft (1 200 m), pokud ÚCL nestanoví jinak. Zasahuje-li vertikálně nebo horizontálně do takto vymezeného prostoru vzdušný prostor třídy C nebo D nebo zakázaný prostor, tvoří hranice ATZ hranice těchto prostorů. Do výšky 300 m AGL je ATZ vzdušný prostor třídy G, nad tuto výšku se jedná o třídu E.
ATZ jsou vyznačeny v mapové aplikaci DronView, včetně odkazů na detaily z VFR příručky.
Provoz bezpilotních letadel a/nebo modelů letadel v ATZ lze provádět na základě splnění podmínek provozovatele letiště a je zapotřebí jej koordinovat s letištní letovou informační službou (AFIS) či stanovištěm poskytování informací známému provozu nebo provozovatelem letiště (není-li služba AFIS nebo poskytování informací známému provozu zajištěno).
Řízený okrsek CTR (Control zone) je řízený vzdušný prostor sahající od povrchu země do nadmořské výšky 600 až 1 500 m. V CTR je poskytována služba řízení letového provozu a jedná se o vzdušný prostor třídy D.
Hranice CTR jsou vyznačeny v mapové aplikaci DronView, stejně jako bližší informace k podmínkám provozu v CTR.
Společně s novými pravidly byly na konci roku 2020 zavedeny tzv. geo-zóny. Jde o oblasti, do nichž je vlet buď zakázaný, nebo pohyb v nich omezený. Zejména upozorňujeme na ochranná pásma kolem silnic a železnic. Z hlediska zeměpisného umístění se však tyto geo-zóny prakticky nijak neliší od oblastí, které platily dříve. Jejich výhodou je budoucí digitalizace, která umožní nahrát polohy geo-zón přímo do navigačního systému dronu a dron vás na kraji takovýchto zón na jejich přítomnost upozorní, případně i automaticky zastaví. Digitalizace by měla být hotová do konce roku 2021, zmíněné schopnosti dronů (tzv. geo-awareness funkce) pak budou zaručeně funkční až u nových modelů se štítkem třídy C1 – C3, i když i některé stávající toto mohou umět.
Pro zjednodušení rozhodnutí pilotů, jestli je možné v dané oblasti vzlétnout s povolením, nebo bez povolení ŘLP, se navrhlo grafické znázornění mapové vrstvy GRID. GRIDy jsou v předem definované oblasti určeny jako síť čtverců. Vyhodnocení zobrazené hodnoty maximální možné výšky letu probíhá formou porovnání digitálních dat reliéfu terénu a ochranných pásem letiště s výškovým omezením staveb v daném obdélníku. Zaokrouhlený rozdíl těchto dvou hodnot poté definuje maximální výšku letu nad zemí v daném obdélníku, při jejímž dodržení nedojde k narušení ochranných pásem.
i
Hodnoty GRIDů naleznete v aplikaci DronView po přiblížení na danou hodnocenou oblast. Na této stránce naleznete mj. zda v oblasti, kterou se chystáte navštívit, náhodou neplatí zákaz létání z pohledu vzdušného prostoru, existují omezení pro létání s drony a jiné užitečné informace pro piloty. Webovou aplikaci provozuje Řízení letového provozu ČR.
Létání s dronem v hustě obydlených oblastech, tedy typicky ve městech a obcích, je možné i v rámci otevřené kategorie, pokud provozovatel dodrží několik přísnějších pravidel. Tato pravidla se vztahují na všechny bezpilotní letadla, která vyžadují registraci provozovatele – což je většina dronů s kamerou a vyšší hmotností.
Bez nutnosti získat oprávnění od ÚCL mohou létat ve městě následující kategorie dronů:
Před každým letem v městském prostředí je pilot povinen zadat plán letu do aplikace DronView. Uvede zde místo a čas letu i další důležité informace. Toto opatření zajišťuje lepší koordinaci a vyšší bezpečnost provozu.
Ve městech platí striktní zákaz přelétávání nezapojených osob, a to i pro nejmenší drony. Navíc musí být dodrženo tzv. pravidlo 1:1 – horizontální vzdálenost od osoby musí být nejméně taková, jaká je výška dronu nad zemí. Toto pravidlo v České republice platí také pro osoby uvnitř budov nebo vozidel (například za okny).
Drony této třídy mohou létat ve městech pouze tehdy, pokud pilot úspěšně absolvoval zkoušku A2 a zároveň zajistil místo letu proti vstupu nepovolaných osob. Prostor musí být vymezen nebo pod dozorem.
I při dodržení pravidla 1:1 platí, že minimální vzdálenost od nezapojených osob musí být alespoň 30 metrů. Pokud je aktivován nízkorychlostní režim, může být tato vzdálenost zkrácena až na 5 metrů. V případech, kdy se někdo má pohybovat ještě blíže, musí být tato osoba poučena o bezpečnostních postupech a musí s provozem výslovně souhlasit.
Jestli se vám nyní zatemnilo a máte pocit, že s dronem nemůžete létat téměř nikde, určitě vás potěší, že zákon zase tak přísný není. Stejně jako dříve doplněk X, také nová legislativa vám umožňuje za určitých přísnějších podmínek létat i v zónách CTR, ATZ, apod. Jak je zřejmé z mapy DronView, ty pokrývají například téměř celou Prahu.
Pravidla omezující maximální výšku pro zóny CTR a ATZ jsou následující:
!
Výšková omezení v nejbližším okolí letišť
Výšku letu v okolí letišť musíte přizpůsobit nejen 100m omezení, ale především ochranným pásmům s výškovým omezením staveb, která klesají směrem k letišti až na zem. Již v roce 2021 došlo k publikaci mapy, v níž byly tyto zóny jasně zaneseny s konkrétními maximálními výškami. Nyní lze tuto přísnou podmínku splnit tak, že budete létat maximálně do takové výšky, do které sahají nedaleké budovy či jiné překážky.
Kompletní pravidla najdete popsaná v opatření obecné povahy vydaném 30. 12. 2020.
Všude mimo zóny letišť a další zvláštní oblasti lze létat maximálně 120 m nad zemí. Za dob starých pravidel to bylo 300 metrů, to už ale neplatí.
Mnohé láká létání s dronem čistě podle přístrojů, přesněji řečeno výhradně podle obrazového přenosu z připevněné kamery. Rázem si připadáte jako ve vrtulníku a otevírá se vám spousta průzkumnických možností. Kdo by nechtěl letět někam, kam zrovna nemůže dojít pěšky, případně tam, kam se pěšky nedostane téměř nikdo?
V EU totiž můžete s drony v otevřené kategorii provozu létat jen na dohled očí vlastních nebo vašeho pozorovatele, který stojí těsně při vás, a to bez jakýchkoliv vizuálních pomůcek vyjma lékařem předepsaných brýlí a čoček. Znamená to tedy, že s dronem nesmíte letět tak daleko, abyste s ním vy nebo váš pozorovatel ztratili zřetelný vizuální kontakt a ani mezi dron a sebe nesmíte nechat vstoupit žádnou překážku, která by vám ve výhledu bránila (stromy, budovu, kopec).
I když to tak z některých videí na internetu nepůsobí, se svým dronem skutečně nesmíte létat v bezprostřední blízkosti budov a osob. Důvodem těchto opatření je zejména bezpečnost, a to nejen ve smyslu ochrany zdraví, ale také jako opatření pro zachování soukromí.
Plošně platí zákaz létání nad osobami bez jejich souhlasu, pokud byste tedy chtěli pořídit výškové záběry na koncertě plném lidí a vystoupali nad jejich hlavy, kdokoliv z davu si může stěžovat na policii, která by v takovém případě s největší pravděpodobností zasáhla a učinila kroky potřebné pro zahájení správního řízení s Úřadem pro civilní letectví. To by zřejmě skončilo značnou finanční penalizací.
Úprava vzdálenosti od nezapojených osob se liší v závislosti na provozní podkategorii dronu a na jeho třídě:
Pro majitele dronů je určitě dobrá zpráva, že jim v ČR nikdo kromě příslušníka Policie ČR a ozbrojených sil ČR dron sestřelit nesmí, a to ani na cizím soukromém pozemku. To ale neocení nikdo z těch, komu neslušný pilot dronu naruší soukromí neoprávněným náhledem do zahrady. V případě, že se tak stane, nemáte prakticky příliš mnoho možností, jak se ihned bránit. Na internetu určitě najdete návody na sestrojení zachytávací sítě do podvěsu pod vlastní dron nebo články o speciálních zbraních, které dron šetrně uzemní, že by ale byl někdo ochotný tato finančně nákladná řešení využít v domácích podmínkách, spíše pochybujeme.
Co ale v případě, kdy dron narušuje vaše soukromí, udělat můžete, je pořídit vlastní fotografie dronu a zavolat Policii ČR. Pilot by měl být na dohled od dronu, můžete se po něm podívat a pokusit se ho identifikovat. Můžete ho i vyfotit, jeho fotografii však nesmíte nikde zveřejnit, pouze ji proto předejte policii. Pokud není pilot v přímém vizuálním kontaktu s dronem, opět porušuje legislativu.
i
Drony komunikují se svými ovladači ve dvou režimech. Zatímco v EU schválený CE mód má výkon 25 mW, v ostatních zemích můžete používat (pokud to tamní zákony nezakazují) FCC mód s výkonem 100 mW, a tudíž vyšším dosahem.
Nová pravidla identifikaci neslušných pilotů do jisté míry usnadňují kvůli osobnímu registračnímu číslu, které musí být na každém dronu nalepeno. Jeho přečtení je ale uvažováno jen po přistání, navíc může být i skryto pod baterií. Nové drony však dle EU legislativy budou automaticky vysílat registrační číslo pilota i jeho polohu a toto budete moci zjistit až na vzdálenost 1 km s klasickým mobilem s aplikací.
A nyní ke zmíněným rušičkám: drony lze vyrušit i speciálním vysílačem – rušičkou dronů – který můžete buď zakoupit, nebo i vyrobit. Jejich používání je ale nelegální. Mnoho dronů používá ke komunikaci s ovládacími prvky síť WiFi, kterou takováto zařízení zcela zahltí. Takovéto rušení je ilegální, stejně jako rušení dalších sítí včetně GSM. Zakazuje to zákon č. 127/2005 Sb. v § 100.
Provozovatelé strojů, přístrojů a zařízení (dále jen „zařízení“), jejichž provozováním vzniká vysokofrekvenční energie, jsou povinni zajistit, aby vysokofrekvenční energie těchto zařízení nezpůsobovala rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí, popřípadě rušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
Rušením provozu se rozumí elektromagnetické rušení, které zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně přerušuje provoz elektronického komunikačního zařízení, sítě elektronických komunikací, popřípadě poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb.
i
V AlzaMagazínu pro vás máme i další články:
V současné době platí nová legislativa, která harmonizuje pravidla pro drony napříč EU. Kvůli ní je třeba se pro provoz i registrovat, a pro pilotování je navíc třeba složit on-line zkoušku. Dron si ale můžete koupit kdykoliv i bez registrace, tu si ale zařiďte ještě předtím, než ho poprvé uvedete do provozu. Také na něj nezapomeňte nalepit své registrační číslo. Pokud stále i po přečtení článku tápete, jak je to s provozováním dronů, pak vám zcela jistě pomůže průvodce Dronald, který vám v simulovaném chatu odpoví, jaké podmínky musíte splňovat pro který typ dronu.
