Pravidla pro létání s drony 2023 (LEGISLATIVA)

Pravidla pro létání s drony (legislativa) – OBSAH

1. Změny stručně: jaké hlavní body evropská legislativa přináší?
2. Drony: velký potenciál, ale i rizika
3. Jak nahlíží na drony zákon?
4. Kdo potřebuje „licenci na dron“? Od roku 2021 téměř každý
5. Otevřená kategorie (Open): podkategorie, omezení a minimální parametry pro registraci
6. Kategorie Specific a Certified: komu jsou určené?
7. Přechodné období do roku 2023: štítky, provoz starých dronů apod.
8. Jak probíhají testy a registrace?
9. Kde a jak registrovat dron (POSTUP)
10. Nové drony musí mít štítky
11. Provoz dronů a jejich pojištění
12. Kde (ne)lze létat s dronem: pozor hlavně na letiště
13. Základním pravidlem pro drony je létání na dohled
14. Létání kolem osob a budov: potřebuje dron povolení (souhlas)?
15. Rušička dronů vás může dostat do problémů

Změny stručně: jaké hlavní body evropská legislativa přináší?

Začátkem roku 2021 začala platit nová pravidla pro drony, která přinesla oproti těm starým několik změn. Ty si nejdříve představíme ve stručném souhrnu a níže je pak vysvětlíme i s detaily.

Drony: velký potenciál, ale i rizika

S rostoucím počtem uživatelů a typů dronů vzrůstá i množství jejich aplikací. Pokud mluvíme o rekreační a civilně výdělečné činnosti, nejčastěji myslíme využívání dronů k pořizování videozáznamů a fotografií. Není divu, drony nabízejí přístup do míst, do nichž se člověk běžně nedostane, a s dovedností pořizovat obrazové záznamy se naskýtá spousta možností jako například pořizování výškových panoramat v místech bez rozhleden nebo kopců, a navíc z mnohem větší výšky.

Drony se navíc v posledních letech dostávají i do výbavy mnoha týmů záchranných složek. Zatímco hasiči je můžou používat k vyhledávání ohnisek požárů a policisté k monitorování demonstrací či fotbalových zápasů, jiné týmy, jako třeba záchranná nebo horská služba, jimi mohou hledat osoby v těžko dostupných místech, například ty, které zavalila lavina.

Vše má ale svou odvrácenou stránku. S tím, jak se drony stávají čím dál rozšířenějšími a dostávají se i do rukou amatérů, vzrůstají i rizika. Jediný dron dokáže paralyzovat provoz celého letiště. V takovém případě jsou škody v řádech desítek milionů – například chaos vzniklý na londýnském letišti Gatwick způsobil dle BBC zrušení 400 letů, dotkl se 82 tisíců cestujících a jen aerolinkám EasyJet způsobil škodu 15 milionů liber. A to musíme připomenout, že v tomto případě ani nebyla skutečná přítomnost dronů prokázána. Je zřejmé, že legislativa regulující drony nabývá na důležitosti a ze strany států je vymáhána s čím dál větším důrazem, o čemž svědčí i nové povinnosti, které provozovatelé a piloti dronů mají.

Jak nahlíží na drony zákon?

Do konce roku 2020 se s drony létalo podle doplňku X předpisu L 2 Úřadu pro civilní letectví. Dnes je tomu ale jinak, neboť 31. 12. 2020 začala v ČR platit nová pravidla vycházející z legislativy Evropské unie. Stejně jako v doplňku X, ani v nové úpravě se nedočtete přímo o „dronech“, nýbrž o „bezpilotních letadlech“ neboli UA a o „bezpilotních systémech“ neboli UAS (Unmanned Aircraft Systems). Rozdíl UA vs. UAS je následující:

• Bezpilotní letadlo (UA) = samotný dron či model, tedy samotný stroj, který je dálkově pilotován.
• Bezpilotní systém (UAS) = celý systém nutný pro provoz bezpilotního letadla. Kromě UA jde tedy také o ovladač a o technologii, pomocí které obě zařízení komunikují.

V příslušných pravidlech se výrazně častěji vyskytuje pojem „bezpilotní systém“, což je pochopitelné, jelikož se vztahuje nejen k hlavní části systému (k samotnému dronu), nýbrž k jejímu provozování se všemi technickými souvislostmi. Naopak termíny „autonomní letadlo“ a „letecký model“, které známe z doplňku X, se v nových pravidlech prakticky nevyskytují, i když tyto typy systémů v daném dokumentu samozřejmě také upravovány.

Kdo potřebuje „licenci na dron“? Od roku 2021 téměř každý

Nová legislativa nabrala ve srovnání s tou předchozí úplně jiný směr. Do konce roku 2020 jste pro běžné létání s dronem žádnou licenci nepotřebovali – ty byly vyhrazeny pouze pro létání za účelem výdělečným, experimentálním nebo výzkumným. To se se začátkem platnosti nové legislativy úplně změnilo a jakýsi „řidičák na dron“ potřebuje už téměř každý, kdo s dronem létá. Téměř každý se proto musí registrovat (níže se dočtete jak), nějaké výjimky ale existují.

Vaše registrace bude platit ve všech zemích Evropské unie, a tato jednotná legislativa slibuje také snazší studium předpisů při cestě do zahraničí. Zda bude nějaké takové zjednodušení v praxi skutečně znatelné, nemůžeme v tuto chvíli ověřit. Podstatné ale je, že jako provozovatel dronu registrovaný v ČR můžete dron provozovat i v ostatních zemích EU.

Pro provoz dronů byly zavedeny nové kategorie:

• Open – sem spadá běžný provoz prakticky všech dronů dostupných na Alza.cz, včetně nejpopulárnějších modelů od DJI.
• Specific – kategorie určená především pro profesionální provoz dronů, která klade na provozovatele výrazně vyšší nároky.
• Certified – certifikovaná kategorie hledí do budoucnosti a počítá např. se zařazením dronů určených k nákladní či osobní dopravě.

Popis, bližší specifika, konkrétní modely dronů, a také podrobné rozdělení a vysvětlení nejdůležitější kategorie Open, najdete níže v článku.

Otevřená kategorie (Open): podkategorie, omezení a minimální parametry pro registraci

Tato část článku je pro majitele běžných dronů naprosto zásadní, neboť do provozní kategorie Open spadá provoz prakticky všech modelů od RYZE Tello přes DJI Mavic Mini až po řadu DJI Mavic – mimochodem k provozu všech těchto zmíněných modelů je třeba mít v roce 2023 registraci. Jisté výjimky ale existují, a těmi jsou drony, které spadají do třídy C0, pro jejichž provoz se není třeba registrovat. Rovněž se není třeba registrovat, pokud dron splňuje všechny z následujících podmínek:

• maximální vzletová hmotnost dronu nepřesahuje 250 g,
• dron není při dopadu schopen vyvinout vyšší kinetickou energii než 80 joulů,
• dron není vybaven kamerou ani jiným snímačem schopným zachytit osobní údaje (v případě hračky je přítomnost kamery přípustná).

Je tedy zřejmé, že dronů, které registraci provozovatele nevyžadují, je jen velmi málo. I ty modely, jejichž parametry jinak odpovídají třídě C0, musí provozovat registrovaný majitel, mají-li kameru (a ta je mnohdy neoddělitelnou součástí i těch nejlevnějších dronů).

V případě, že spadá provozovaný dron do jiné třídy než C0, je vyžadováno, aby se provozovatel registroval u Úřadu pro civilní letectví, a pokud je i pilotem, také splnil on-line test. O povinnostech spojených s registrací a značením dronu se dočtete v jedné z následujících kapitol.

Pozor však na to, že zmínkou třídy C0 jsme jen hovořili o výjimkách z registrace. Provozní omezení otevřené kategorie (viz dále podkategorie A1-A3) však platí na všechny drony!

*Příklady dronů uvedené v tabulce do dané kategorie přímo nespadají, a to, protože se jedná o modely, které nedisponují štítkem s označením třídy C0–C4. Jde o modely, které by byly do dané kategorie zařazeny na základě hmotnosti v případě, že by byly zároveň vyrobeny a vybaveny funkcemi v souladu s novou legislativou. Provozování těchto dronů bez štítku třídy se řídí pravidly pro přechodné období.

Třídy C0–C4 a jejich vymezení

Do jakých tříd drony pro provoz v kategorii Open dle specifikací řadíme, určují parametry obsažené v následující tabulce.

Třídy bezpilotních systémů v otevřené kategorii	C0	C1	C2	C3	C4 (modely)
Provozní omezení	A1	A1	A2, A3	A3	A3
Max. vzletová hmotnost	< 250 g	< 900 g nebo < 80 J (dopadová energie)	< 4 kg	< 25 kg a 3 m	< 25 kg
Max. provozní rychlost	< 19 m/s	< 19 m/s	nastavitelné < 3 m/s (kromě letounů)	✕	✕
Max. výška letu nad zemí	< 120 m AGL	< 120 m AGL	< 120 m AGL	< 120 m AGL	✕
Omezení pohonu	elektro < 24 V	elektro < 24 V	elektro < 48 V	elektro < 48 V	✕
Follow-me režim	< 50 m	< 50 m	✕	✕	✕
Failsafe systém	✕	✓	✓ (kromě upoutaných)	✓ (kromě upoutaných)	jen přednastavená poloha, zákaz automatického letu
Upoutaný provoz	✕	✕	lanko < 50 m	lanko < 50 m	✕
Zabezpečený řídicí a kontrolní spoj	✕	✕	✓ (kromě upoutaných)	✓ (kromě upoutaných)	✕
Limitovaná hlučnost	✕	< 85 dB (kromě letounů)	< 97 dB dle MTOM (kromě letounů)	✕, jen povinný štítek (kromě letounů)	✕
Sériové číslo	✕	✓	✓	✓	✕
Identifikace za letu	✕	✓	✓ (kromě upoutaných)*	✓ (kromě upoutaných)*	✕
Geo-awereness	✕	✓**	✓**	✓**	✕
Indikace nízkého stavu baterie	✕	✓	✓	✓	✕
Světla pro řiditelnost a odlišení	✕	✓	✓	✓	✕
Uživatelská příručka	✓	✓	✓	✓	✓
Informační leták EASA	✓	✓	✓	✓	✓

Zdroj: letejtezodpovedne.cz

*Sériové číslo, registrační číslo provozovatele, poloha, výška, traťový úhel, rychlost a poloha pilota nebo místa vzletu

**Upozornění pilota na omezené prostory

Přechodné období do roku 2023: štítky, provoz starých dronů apod.

Drony v kategorii Open se budou dělit do tříd C0–C4, do kterých spadají na základě určitých parametrů, a podle kterých budou od 31. 12. 2022 už z výroby povinně označeny štítkem. Do té doby platí také pravidla pro přechodné období, která upravují i to, jakým způsobem mají být provozovány drony, které nejsou jasně rozřazeny do nových tříd. Do jaké podkategorie tedy zařadit dron, který žádný štítek nemá?

Drony prodané do konce roku 2023 a neoznačené štítkem C0–C4:

• jejichž hmotnost je nižší než 0,25 kg, se budou řídit pravidly dle provozní podkategorie A1,
• jejichž hmotnost činí 0,25-25 kg, se budou řídit pravidly dle provozní podkategorie A3.

Vedle dvou výše zmíněných přechodných kategorií (do 0,5 kg a 0,5-25 kg) byla určena i třetí přechodná kategorie, která je do jisté míry ekvivalentní s novou kategorií A2. Do ní mohou spadat drony o hmotnosti 0,5-2 kg v případě, že jejich pilot splní přísnější požadavky na výcvik podobně jako v podkategorii provozních omezení A2. Pravidla však s kategorií A2 shodná nejsou.

Zaprvé je zde rozdíl v hmotnosti – drony kategorie C2 vyrobené dle nové legislativy mohou mít hmotnost až 4 kg. Tato přechodná kategorie ale zahrnuje jen drony do 2 kg. Majitelé starších dronů v hmotnostním rozmezí 2-4 kg se tedy musí řídit podkategorií provozních omezení A3. To by však nemělo příliš vadit, jelikož většina nejpopulárnějších modelů je lehčí než 2 kg.

Zadruhé se liší minimální vzdálenost od nezapojených osob. S drony se štítkem třídy C2 bude možné na základě provozních omezení A2 létat až do blízkosti 30 m od nezapojených osob, či dokonce 5 m v případě nízkorychlostního režimu. Se staršími drony je tomu ale jinak. V této přechodné kategorii je možné létat s dronem od nezapojených osob pouze ve vzdálenosti větší než 50 m. Vždy ale platí, že vzdálenost musí být bezpečná, jedná se tedy o naprostá minima, a dále výška letu nesmí přesáhnout hodnotu horizontální vzdálenosti od osob, tedy poměr 1 : 1.

Jak probíhají testy a registrace?

V případě většiny dronů platí od 31. 12. 2020 pro jejich provozovatele povinnost registrace na Úřadu pro civilní letectví (ÚCL), pro pilota pak také on-line zkouška. Teprve ta umožňuje zákonné provozování bezpilotních systémů nejen v ČR, ale také v ostatních zemích EU. Zkoušku musí splnit prakticky každý pilot. Skládá se ze 40 otázek, přičemž pro splnění je třeba mít alespoň 30 správně. Odpovědi jsou zaškrtávací podle vzoru ABCD a na test máte neomezený počet pokusů. Po úspěšném složení zkoušky dostane pilot elektronicky průkaz pro provoz dle A1/A3. Oficiální studijní materiály najdete na webových stránkách Úřadu pro civilní letectví.

Po úspěšné registraci provozovatele získáte 12místné identifikační číslo, kterým označíte všechny své bezpilotní systémy. Dron lze přitom koupit i bez registrace, provozovat ho ale může pouze registrovaný provozovatel (s registračním číslem) a pilotovat pouze registrovaný pilot (s průkazem).

Registrace: Provozovatel vs. pilot (+ minimální věk)

Z textu výše je zřejmé, že nová pravidla počítají s provozovateli dronů a s jejich piloty. Zatímco provozovatel dronu je fyzická či právnická osoba, která dron vlastní (nebo ho má pronajatý), pilot je fyzická osoba, která dron během letu ovládá. Jak provozovatelé, tak piloti se musí registrovat. Typický majitel dronu, který dron vlastní, a zároveň s ním sám létá, je tedy současně provozovatelem i pilotem. V takovém případě se musí registrovat dvakrát – jednou jako provozovatel, jednou jako pilot.

Provozovatelem dronu se může stát jen osoba starší 18 let, tedy vždy alespoň zákonný zástupce. Minimální věk pilota dronu je 16 let. Mladší pilot může létat pod dozorem a na odpovědnost jiného pilota s průkazem. To platí pro kategorie C0 a vyšší. Žádný minimální věk není určen pouze u dronů pro děti, které jsou fakticky hračkami. Důležité je, že provozovatel musí pro každý jednotlivý let určit pilota, jinými slovy musí vědět, kdo s dronem létá.

Nové drony musí mít štítky

Každý dron vyrobený dle nové legislativy bude muset být již z výroby označen štítkem určujícím jeho třídu (pro otevřenou kategorii provozu připadají v úvahu drony třídy C0 – C6). K tomuto štítku označujícímu třídu dronu pak každý provozovatel na tělo dronu přilepí ještě vlastní identifikační číslo. Neregistrují se tedy přímo drony, nýbrž provozovatelé – provozovatel označí všechny své drony jedním číslem, které získá při registraci.

V současné době (druhá polovina roku 2023) drony z výroby označeny sice již jsou, ale u prodejců se ještě můžete setkat s výrobky bez štítku, u kterých neexistuje záruka, že všemi náležitostmi skutečně splňují požadavky pro podkategorie Open, do níž by měly spadat mj. dle své hmotnosti. Tyto drony bude možné provozovat i po konci přechodného období, které trvá do konce roku 2023, má to ale také jistá pravidla, viz kapitola Přechodné období do roku 2023.

Provoz dronů a jejich pojištění

Létáte-li s dronem po České republice, vyplatí se mít sjednané pojištění. Podobně jako u pojištění aut se rozlišují dva typy – pojištění odpovědnosti a havarijní pojištění dronu.

Začněme tím druhým způsobem. Havarijní pojištění pokrývá škody na samotném dronu v případě havárie, poruchy, krádeže nebo ztráty. Je to jakási doplňková věc a záleží pouze na vlastníkovi dronu, jestli se mu vyplatí podobný typ pojištění sjednat či ne.

Naproti tomu pojištění odpovědnosti je od roku 2023 povinné, vyjma dronů kategorie A1, pro všechny typy dronů (proto se připodobňuje k povinnému ručení). Toto pojištění slouží k zajištění proplacení náhrady za případné škody způsobené provozem dronu, ať už se jedná o náklady spojené s opravou nebo náhradou poškozeného majetku, léčebnými náklady, odškodněním za způsobené zranění nebo náhradou za škody na životním prostředí. O povinnosti pojištění pro jednotlivé kategorie se píše v §54d Zákoně č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a výše limitů pojistného plnění je uvedena v §16n Vyhlášce č. 108/1997 Sb. V následující tabulce uvádíme přehledně jaké limity platí pro jednotlivé kategorie.

Kategorie provozu	Otevřená			Specifická
Provozní omezení	A1	A2	A3	Specifická
Povinné pojištění odpovědnosti	✕	✓	✓pokud MTOW je větší než 4 kg	✓
Možnost hromadného pojištění	✓			✕
Výše limitu pojistného plnění	✕	1 mil. Kč/událost	MTOW od 4 kg do 20 kg vč. – 1 mil. Kč/událost  MTOW nad 20 kg – přes 20 mil Kč/událost	MTOW do 0,91 kg včetně – 2 mil. Kč/událost   MTOW od 0,91 kg do 7 kg včetně – 5 mil. Kč/událost   MTOW od 7 kg do 20 kg včetně – 10 mil. Kč/událost   MTOW od 20 kg – přes 20 mil. Kč/událost

MTOW = maximální vzletová hmotnost, * do 20 kg neplatí pro spolky, které si toto určují samy. Od 20 Kg se řídí platnými normami EU.

Kde (ne)lze létat s dronem: pozor hlavně na letiště

S dronem nemůžete létat všude. Na rozdíl od RC modelů aut, které se nesmí provozovat v silničním provozu, ovládáním jakéhokoliv dronu se mimo vnitřních prostor budov a podzemí stáváte kdekoliv a kdykoliv účastníkem letového provozu, a musíte tedy počítat s tím, že po vás Úřad pro civilní letectví bude vyžadovat dodržování některých pravidel. Dříve upravoval zóny, v nichž byl provoz omezený či zakázaný, doplněk X leteckého předpisu L 2. Po zavedení nových pravidel na začátku roku 2021 jsou obdobná omezení vyhlášena v každé zemi EU systémem zeměpisných oblastí, tzv. geo-zón. Co z toho tedy platí a jak se ujistit, že při létání s dronem neporušujeme zákon?

Porušení pravidel a let v zakázaných oblastech vás může přijít draho. S dronem nemůžete narušit bezletové zóny v okolí letišť, vojenských základen, elektráren, některých památek nebo center měst a také národních parků. Například létání blízko ruzyňského letiště Václava Havla nebo Pražského hradu by vás mohlo přijít velmi draho.

Kolem letišť rozlišujeme dva druhy zón, které jsou pro nás relevantní – ATZ (letištní provozní zóna) a CTR (řízený okrsek).

• ATZ zónu najdeme v okolí letišť bez služby řízení letového provozu, od kterých musíme s drony udržovat odstup 5,5 km.
• CTR zóny obklopují řízená letiště. Jejich horizontální rozloha je individuální a najdeme ji právě v mapě DronView.
• Malé plochy pro ultralehká letadla (SLZ) pak jsou chráněny bez specifické vzdálenosti, stejně jako heliporty. Vše opět viditelné v mapě DronView.

Geo-zóny

Společně s novými pravidly byly na konci roku 2020 zavedeny tzv. geo-zóny. Jde o oblasti, do nichž je vlet buď zakázaný, nebo pohyb v nich omezený. Zejména upozorňujeme na ochranná pásma kolem silnic a železnic. Z hlediska zeměpisného umístění se však tyto geo-zóny prakticky nijak neliší od oblastí, které platily dříve. Jejich výhodou je budoucí digitalizace, která umožní nahrát polohy geo-zón přímo do navigačního systému dronu a dron vás na kraji takovýchto zón na jejich přítomnost upozorní, případně i automaticky zastaví. Digitalizace by měla být hotová do konce roku 2021, zmíněné schopnosti dronů (tzv. geo-awareness funkce) pak budou zaručeně funkční až u nových modelů se štítkem třídy C1 – C3, i když i některé stávající toto mohou umět.

GRIDy

Pro zjednodušení rozhodnutí pilotů, jestli je možné v dané oblasti vzlétnout s povolením, nebo bez povolení ŘLP, se navrhlo grafické znázornění mapové vrstvy GRID. GRIDy jsou v předem definované oblasti určeny jako síť čtverců. Vyhodnocení zobrazené hodnoty maximální možné výšky letu probíhá formou porovnání digitálních dat reliéfu terénu a ochranných pásem letiště s výškovým omezením staveb v daném obdélníku. Zaokrouhlený rozdíl těchto dvou hodnot poté definuje maximální výšku letu nad zemí v daném obdélníku, při jejímž dodržení nedojde k narušení ochranných pásem.

Jestli se vám nyní zatemnilo a máte pocit, že s dronem nemůžete létat téměř nikde, určitě vás potěší, že zákon zase tak přísný není. Stejně jako dříve doplněk X, také nová legislativa vám umožňuje za určitých přísnějších podmínek létat i v zónách CTR, ATZ, apod. Jak je zřejmé z mapy DronView, ty pokrývají například téměř celou Prahu.

Pravidla omezující maximální výšku pro zóny CTR a ATZ jsou následující:

• CTR: Ve vzdálenosti větší než 5,5 km od řízeného letiště (celá červená zóna mimo červené kruhy) je možné létat se všemi drony, avšak do snížené výšky 100 m nad zemí.
• CTR: Ve vzdálenosti menší než 5,5 km od řízeného letiště (uvnitř červených kruhů) lze létat
  1. bez koordinace s příslušným letištěm, jestliže má dron hmotnost nižší než 0,91 kg, nebo
  2. pouze na základě koordinace s příslušným letištěm, jestliže je hmotnost dronu vyšší než 0,91 kg. Maximální výška letu je v obou případech omezena ochrannými pásmy zvedajícími se od země (u letiště), nikdy však nesmí být vyšší, než 100 m nad zemí.
• ATZ: V zónách neřízených letišť (uvnitř oranžových kruhů) lze létat taktéž pouze do výšky 100 m nad zemí, a to buď
  1. bez koordinace s dronem lehčím než 0,91 kg, nebo
  2. na základě koordinace se službou AFIS a při splnění podmínek daného letiště s dronem přesahujícím 0,91 kg.

Všude mimo zóny letišť a další zvláštní oblasti lze létat maximálně 120 m nad zemí. Za dob starých pravidel to bylo 300 metrů, to už ale neplatí.

Základním pravidlem pro drony je létání na dohled

Mnohé láká létání s dronem čistě podle přístrojů, přesněji řečeno výhradně podle obrazového přenosu z připevněné kamery. Rázem si připadáte jako ve vrtulníku a otevírá se vám spousta průzkumnických možností. Kdo by nechtěl letět někam, kam zrovna nemůže dojít pěšky, případně tam, kam se pěšky nedostane téměř nikdo?

V EU totiž můžete s drony v otevřené kategorii provozu létat jen na dohled očí vlastních nebo vašeho pozorovatele, který stojí těsně při vás, a to bez jakýchkoliv vizuálních pomůcek vyjma lékařem předepsaných brýlí a čoček. Znamená to tedy, že s dronem nesmíte letět tak daleko, abyste s ním vy nebo váš pozorovatel ztratili zřetelný vizuální kontakt a ani mezi dron a sebe nesmíte nechat vstoupit žádnou překážku, která by vám ve výhledu bránila (stromy, budovu, kopec).

Létání kolem osob a budov: potřebuje dron povolení (souhlas)?

I když to tak z některých videí na internetu nepůsobí, se svým dronem skutečně nesmíte létat v bezprostřední blízkosti budov a osob. Důvodem těchto opatření je zejména bezpečnost, a to nejen ve smyslu ochrany zdraví, ale také jako opatření pro zachování soukromí.

Plošně platí zákaz létání nad osobami bez jejich souhlasu, pokud byste tedy chtěli pořídit výškové záběry na koncertě plném lidí a vystoupali nad jejich hlavy, kdokoliv z davu si může stěžovat na policii, která by v takovém případě s největší pravděpodobností zasáhla a učinila kroky potřebné pro zahájení správního řízení s Úřadem pro civilní letectví. To by zřejmě skončilo značnou finanční penalizací.

Úprava vzdálenosti od nezapojených osob se liší v závislosti na provozní podkategorii dronu a na jeho třídě:

• Nejlehčí drony kategorie C0, ale i ty bez štítku C0, pokud neváží více než 250 g, mají jistou výjimku a mohou přelétávat nad nezapojenými jednotlivci, ovšem nad shromážděními osob už ne.
• Pilot ostatních dronů z podkategorie provozních omezení A1, tedy dronů se štítkem třídy C1, nebo bez něj do 500 g, důvodně předpokládá, že nepřeletí nad žádnou nezapojenou osobou, při náhodném přeletu se musí co nejrychleji vzdálit.
• V rámci podkategorie provozních omezení A3 je provoz dronu povolen pouze v prostoru „kde pilot důvodně očekává, že nebudou ohroženy žádné nezapojené osoby“, navíc platí minimální vzdálenost 150 m od obytných, rekreačních, obchodních a průmyslových oblastí.
• Podkategorie provozních omezení A2, která v rámci otevřené kategorie klade nejvyšší nároky na výcvik pilota, taktéž zakazuje přelet nad nezapojenými osobami, umožňuje však přiblížení na bezpečnou horizontální vzdálenost, která může být až 30 metrů či dokonce 5 metrů v případě nízkorychlostního režimu dronu (s omezením výšky v poměru 1 : 1).
• Pro ostatní kategorie není minimální horizontální vzdálenost jasně určená, zůstává na pilotovi, aby ji individuálně stanovil jako bezpečnou. Tyto osoby se však nesmí nacházet v prostoru, kde je dron provozován.
• Starší drony neoznačené žádným štítkem třídy C0 – C4 se řídí podmínkami, jaké popisujeme v kapitole Přechodné období do roku 2023: Štítky, provoz starých dronů apod.

Rušička dronů vás může dostat do problémů

Pro majitele dronů je určitě dobrá zpráva, že jim v ČR nikdo kromě příslušníka Policie ČR a ozbrojených sil ČR dron sestřelit nesmí, a to ani na cizím soukromém pozemku. To ale neocení nikdo z těch, komu neslušný pilot dronu naruší soukromí neoprávněným náhledem do zahrady. V případě, že se tak stane, nemáte prakticky příliš mnoho možností, jak se ihned bránit. Na internetu určitě najdete návody na sestrojení zachytávací sítě do podvěsu pod vlastní dron nebo články o speciálních zbraních, které dron šetrně uzemní, že by ale byl někdo ochotný tato finančně nákladná řešení využít v domácích podmínkách, spíše pochybujeme.

Co ale v případě, kdy dron narušuje vaše soukromí, udělat můžete, je pořídit vlastní fotografie dronu a zavolat Policii ČR. Pilot by měl být na dohled od dronu, můžete se po něm podívat a pokusit se ho identifikovat. Můžete ho i vyfotit, jeho fotografii však nesmíte nikde zveřejnit, pouze ji proto předejte policii. Pokud není pilot v přímém vizuálním kontaktu s dronem, opět porušuje legislativu.

Nová pravidla identifikaci neslušných pilotů do jisté míry usnadňují kvůli osobnímu registračnímu číslu, které musí být na každém dronu nalepeno. Jeho přečtení je ale uvažováno jen po přistání, navíc může být i skryto pod baterií. Nové drony však dle EU legislativy budou automaticky vysílat registrační číslo pilota i jeho polohu a toto budete moci zjistit až na vzdálenost 1 km s klasickým mobilem s aplikací.

A nyní ke zmíněným rušičkám: drony lze vyrušit i speciálním vysílačem – rušičkou dronů – který můžete buď zakoupit, nebo i vyrobit. Jejich používání je ale nelegální. Mnoho dronů používá ke komunikaci s ovládacími prvky síť WiFi, kterou takováto zařízení zcela zahltí. Takovéto rušení je ilegální, stejně jako rušení dalších sítí včetně GSM. Zakazuje to zákon č. 127/2005 Sb. v § 100.

V současné době platí nová legislativa, která harmonizuje pravidla pro drony napříč EU. Kvůli ní je třeba se pro provoz i registrovat, a pro pilotování je navíc třeba složit on-line zkoušku. Dron si ale můžete koupit kdykoliv i bez registrace, tu si ale zařiďte ještě předtím, než ho poprvé uvedete do provozu. Také na něj nezapomeňte nalepit své registrační číslo. Pokud stále i po přečtení článku tápete, jak je to s provozováním dronů, pak vám zcela jistě pomůže průvodce Dronald, který vám v simulovaném chatu odpoví, jaké podmínky musíte splňovat pro který typ dronu.