Existuje mnoho scén s příliš širokým dynamickým rozsahem, kde fotoaparátem nezachytíme veškeré detaily světla i stínů v jednom snímku. V takovém případě můžeme navýšit dynamický rozsah fotoaparátu technikou HDR.
Technikou HDR je nejlepší fotit ze stativu, kdy můžeme stejnou scénu zachytit několikrát naprosto totožně.
HDR technika snímání kompenzuje nedostatečný dynamický rozsah snímačů – ten je u profesionálních fotoaparátů a kamer výrazně vyšší, než u těch nejlevnějších, stále však nemusí být dostatečný.
HDR fotografie lze samozřejmě tvořit různými způsoby. Klasický pravý HDR snímek vzniká sloučením více snímků stejné scény, ale jiné expozice. Pro vytvoření takovéto HDR fotografie je nejjednodušší využít funkci expoziční bracketing. Počet snímků, které budeme následně v programu slepovat není omezen.
Nevýhodou ale může být paměťová náročnost fotografií, zvláště ve formátu RAW.
Nepravá HDR fotografie vzniká vyfocením jednoho snímku. Z něj ve fotoaparátu vytvoříme další shodné snímky upravením expozice a nakonec tyto snímky spojíme v jeden.
Výhodou takto uměle vytvořeného HDR snímku je to, že zdrojový snímek může zachycovat i věci v pohybu. Značně nevýhodný je ale šum, který na takto upravené fotografii vznikne.
Tím nejjednodušším způsobem, jak může HDR fotografie vzniknout, je použití automatické funkce ve fotoaparátu. Se zapnutým HDR fotoaparát pořídí obvykle tři snímky s různou expozicí, které se následně pokusí sloučit do jedné HDR fotografie. Nevýhodou je jako u pravé HDR fakt, že není vhodné fotografovat pohyblivou scénu.
Naše nabídka digitálních fotoaparátů