Především tedy délka objektivu. Čím více je použito čoček, tím více může být objektiv náchylnější k vinětaci. U širokoúhlých objektivů dochází k vinětaci kvůli použití čoček s velkým zakřivením, u nichž světlo nemusí být propuštěno rovnoměrně. Na vině může být také citlivost snímače.
Vinětovat může například i špatně zvolená clona, která díky širokému úhlu záběru zasahuje do zorného pole objektivu. To se týká i vysokého okraje filtrů či objímek objektivu. Paprsky pod velkými úhly jsou zastíněny okrajem objektivu, což se projeví právě vinětací.
Některé fotoaparáty mohou být vybaveny užitečnou funkcí korekce vinětace, se kterou lze vidět rozdíl ještě před pořzením fotografie.
Jedinečnou atmosféru snímku dodá vinětace například u portrétů, kde je žádoucí svrhnout pozornost jen na určitou část fotografie. Pomineme-li sluneční clony, které by na snímku vytvořili spíše černé okraje v rozích s nepřirozeným přechodem, můžeme vinětace docílit také použitím blesku.
Použitím blesku nejlépe v kombinaci se softboxem docílíme toho, že na scénu bude dopadat relativně úzký tunel světla a tím dojde k vinětaci. Navíc si můžeme přesně nasměrovat místo, kam bude světlo dopadat, a tím zdůraznit jen některou část snímku.
Umělé vinětace lze docílit ve fotografickém editoru, a to buď pomocí automatické funkce, nebo manuálně.
V editoru lze také nežádoucí vinětaci ze snímku odstranit.
Naše nabídka digitálních fotoaparátů
