Když v roce 1901 potápěči vylovili z vraku starověké lodi zvláštní kus zkorodovaného kovu, nikdo netušil, jaké tajemství se v něm skrývá. Co na první pohled vypadalo jako obyčejné hodiny, se nakonec ukázalo být něčím mnohem významnějším – prvním známým analogovým počítačem na světě. Mechanismus z Antikythéry, jehož technologická úroveň zdaleka přesahovala znalosti své doby, předběhl o více než tisíc let cokoli, co si lidstvo dokázalo představit. Jak mohl v helénistickém světě vzniknout takový technický zázrak a co o něm víme?
Když se v roce 1901 podařilo vylovit z vraku starověké lodi něco, co vypadalo jako zkorodované hodiny, nikdo netušil, na co se to vlastně dívá – mimo jiné proto, že technologická úroveň artefaktu přesahovala to, co jsme měli k dispozici v roce 1901. Vzhledem k tomu, že jsme měli Řeky za národ sportovců a filozofů, ale nikoliv šikovných techniků, panovaly dokonce domněnky, že nejde o součást výbavy potopené lodi, ale o něco, co se dostalo na ono místo později.
Stroj z Antikythéry je první nám známý analogový počítač v pravém smyslu slova. Jeho konstrukce skutečně připomíná hodiny – a teprve na konci 20. století se s použitím pokročilých materiálových rentgenů podařilo zjistit, že nejde o hodiny, ale o astronomický počítač, který je schopen předvídat měsíční fáze, sluneční zatmění, polohy planet, a dokonce i určit datum, kdy nastanou starořecké Olympijské hry.
Zjištění, že se díváme na počítač ze zhruba druhého století před naším letopočtem, byl pro technickou komunitu šok. Přitom by nás neměla překvapit vysoká pokročilost vědy té doby – z textu zvaného Archimedův palimpsest jsme zjistili, že samotný Archimédes (287–212 př. n. l.) byl na hraně objevu diferenciálního počtu. S pádem klasického helénismu přišel i pád zájmu o vědu – a tak jsme si na znovuobjevení diferenciálního počtu museli počkat 2 000 let, než ho souběžně znovu vytvořili Leibniz a Newton.
Idea za mechanismem z Antikythéry je vlastně poměrně jednoduchá. Vychází z astronomických pozorování, která dělali už sumerští a babylónští hvězdáři – a vše zapisovali do astronomických tabulek. Designér stroje z Antikythéry (a mohl to být i samotný Archimédes) si všiml periodicity kosmických jevů, což ho přimělo k myšlence, že existuje něco jako „nebeský stroj“, který pohybuje planetami a hvězdami – a zkusil udělat model tohoto stroje, který by mu dovoloval nejen pohyb sledovat, ale i komplexně předvídat. Ve svém snažení byl tvůrce tohoto stroje neobyčejně úspěšný, protože do svého modelu zahrnul i zdánlivě nepravidelné pohyby Měsíce!
Přestože byla řecká věda a vzdělanost nesmírně pokročilá, do značné míry upadla s tím, jak Středomoří začal dominovat Řím. Římané byli praktičtí lidé, kteří se zajímali o praktické věci – ať už to byly akvadukty, zbraně, nebo výroba spotřebního zboží, ale astronomie pro ně byla kratochvílí podobně jako filozofie. Už za Říma tedy začal úpadek, který dovršil nástup křesťanství, které se proti starým filozofům a jejich myšlenkám stavělo vyloženě nevraživě.
Zájem o astronomické hodiny a astroláby byl zachován v Byzanci a posléze v nastupujícím islámském kalifátu. Tam se totiž astroláby používaly při cestování a orientaci v noci, takže jejich znalosti byly zachovány, a pak se přes jejich obchodníky znovu dostaly do Evropy. Tak se také stalo, že Praha byla obdařena duchovním potomkem mechanismu z Antikythéry – ano, orloj na Staroměstském náměstí je postavený na podobných principech, i když se pochopitelně od prvního počítače v dějinách liší. Předně: Jsou to hodiny a nejsou určené k tomu, aby něco předvídaly v budoucnosti. A za druhé se orientují na lokální čas a polohu Slunce a Měsíce – a polohy planet či další komplikovanější funkce tam nenajdeme.
Dnes je možné objednat si funkční i nefunkční repliky stroje z Antikythéry, ale existují také počítačové modely, a dokonce několik funkčních replik z Lega, což je podle mě skvělá věc na stavbu a na pochopení hlubších principů, které tvůrce tohoto prvního počítače v dějinách otiskl do svého unikátního stroje.
i
V AlzaMagazínu pro vás máme i další články ze série Počítače před počítači:
Věda a technologie v helénistickém období výrazně předběhly svou dobu. Obnovený zájem o antické vědění v pozdějších dobách, ať už v rámci islámského světa, či renesanční Evropy, přispěl k tomu, že se určité myšlenky a technologie dostaly zpět do povědomí lidstva. Mechanismus z Antikythéry je nejen důkazem lidské geniality, ale také připomínkou toho, jak snadno mohou velké objevy upadnout do zapomnění.
