Technologie 3D tisku (SLOVNÍK)
3D tisk je druh aditivní (přídavné) výroby, což znamená, že k produkci výrobků dochází postupným přidáváním materiálu. Technologie 3D tisku jsou dvě – FDM a SDA. Liší se od sebe náklady, přesností tisku i typem použití. V čem tkví rozdíly obou technologií? A která 3D tiskárna je pro vás ta nejvhodnější?
FDM
FDM tiskárny jsou nejrozšířenější. Díky nižším pořizovacím i provozním nákladům jsou vhodné i pro hobby 3D tisk a jejich velkou výhodou je i široká škála materiálů, s nímž jsou schopny pracovat. Můžete tisknout předměty odolné, křehké, pevné, flexibilní, svítící ve tmě, vodivé, imitující dřevo i další.
Technologie FDM spočívá v tavení a řízené distribuci filamentu, což je struna tiskového materiálu. Výrobek vzniká odspodu po jednotlivých tenkých vrstvičkách podle parametrů zadaného modelu. V závislosti na rozlišení trysky se jedná o velice přesný způsob 3D tisku, výhodou je i vysoká rychlost: Stačí pouze stáhnout model, nahrát ho do tiskárny a tisk může začít.
Největší nevýhodou je potenciální nestabilita materiálu při jeho tuhnutí. Z tohoto důvodu by měly být FDM tiskárny vybaveny vyhřívanou podložkou, která tuto nevýhodu částečně eliminuje.
- Nízká cena i provozní náklady
- Široký výběr filamentů s různými vlastnostmi
- Obvykle je tisk rychlejší
- Nižší přesnost tisku, zejména na vertikální ose
- Hrubší povrch výrobků (pouze při nízko nastaveném rozlišení)
i
Označení FDA znamená Fused Deposition Modeling, nicméně jedná se ochrannou známku společnosti Stratasys. Obvykle ji tak, navzdory tomu, že název hodně používá, v obchodech nenajdete. Správný název technologie je tedy FFF (Fused Filament Fabrication).
SLA (sterolitografie)
SLA 3D tiskárny fungují na odlišném principu. Základem je postupné vytvrzování fotoreaktivní pryskyřice (anglicky resin), a to buď laserem, nebo diodami. Proces začíná nalitím tenké vrstvy tekuté pryskyřice do nádoby, do níž je následně ponořena také tisková platforma. Dno nádoby je potom zespodu řízeně ozařováno přesným světlem, čímž dochází k tvrdnutí pryskyřice a jejímu přichycení k tiskové platformě. Světlo je pochopitelně řízeno tak, aby zasáhlo jen místa, která mají tvořit vrstvu výrobku. Když je jedna vrstva hotová (plně ztvrdlá), zvedne se tisková platforma o její výšku a světlo začne vytvářet novou vrstvu.
Tento způsob 3D tisku je ideální pro tisk vysoce detailních výrobků s hladkým povrchem. Největší nevýhodou zůstávají vyšší náklady, výrazně omezenější je i výběr tiskového materiálu.
- Vysoká přesnost tisku ve všech osách
- Velmi hladký povrch výrobků
- Vysoké pořizovací i provozní náklady
- Omezený výběr i vlastnosti materiálů
- Obvykle pomalejší tisk než FFF/FDM