Co je teplota světla a proč je důležitá?

Teplota světla – OBSAH

1. Teplota barev světla – co to je?
2. Jakou barevnou teplotu mají různé zdroje světla?
3. Teplá bílá vs. studená bílá – jak chromatičnost světla ovlivňuje náš denní rytmus?
4. Čím svítit v různé denní doby?

Teplota barev světla – co to je?

Velmi zjednodušeně: teplota světla je barva vybraná na spektru od červené, přes žlutou a bílou, až po modrou. Hodnoty na ní značíme v kelvinech, což jsou základní jednotky pro teplotu v mezinárodní soustavě SI. Úplně v levé části najdeme červenou barvu, kterou má například plamen svíčky. Zhruba uprostřed se nachází neutrální bílá barva a vpravo od ní už jen studené modré barvy, s jakými se typicky setkáme u LED displejů nebo jasně modré oblohy. Paradoxně čím více kelvinů (K) barva má, tím je „studenější“.

Je zřejmé, že barevná teplota světla se nevztahuje na celé spektrum barev, nýbrž jen na jeho část. Tu určují barvy, jichž může nabývat zahřátý černý zdroj světla bez přidaného zbarvení. Proto v tomto spektru najdeme jen červenou, žlutou, bílou a modrou barvu, ostatní barvy jsou buď úplně neviditelné, nebo se jeví jako některá z výše zmíněných barev.

Jakou barevnou teplotu mají různé zdroje světla?

V životě se setkáme s různými zdroji světla. Může jít o zdroje přírodní (sluneční záření, oheň či např. blesky) nebo o zdroje umělé (svítidla venku i v domácnosti, displeje mobilů a počítačů apod.). Světlo z těchto zdrojů má vždy nějaký barevný odstín, nějakou sytost a nějaký jas. A pokud není zelené či fialové, obvykle můžeme mluvit také o tom, že má nějakou barevnou teplotu. Díky následující tabulce získáte lepší představu o tom, jakou barvu má světlo z rozličných zdrojů:

Teplota barvy	Zdroj
800 K	Žhavé uhlíky, červené diody
1 800 K	Světlo svíčky, pozdní západ Slunce
2 600 K	Světlo běžné žárovky
3 200 K	Teplé LED světlo, východ a západ Slunce
4 000 K	Zářivka
5 000–6 000 K	Přímé sluneční světlo za jasného dne
6 500 K	Denní světlo při zatažené obloze
6 500–9 000 K	Studená LED světla, LCD obrazovky
10 000–15 000 K	Jasné nebe přímo nad hlavou, obloha pod mrakem, umělé UV světlo

*hodnoty a barvy v tabulce jsou jen orientační.

Různé zdroje mohou vyzařovat jinak teplé světlo, což by mělo mít vliv na naše rozhodování, kdy a kde budeme daný světelný zdroj používat. Teplé světlo se od toho studeného liší nejen námi vnímanou barvou, a tedy atmosférou, kterou v domácnosti vytváří, ale také vlivy, které na nás má. Teplé světlo působí útulně, příjemně, a ve večerních hodinách nám pomůže usnout. Naopak studené světlo je moderní, ostré a napomáhá naší aktivitě. Proč tomu tak je, si řekneme v následující části článku.

Teplá bílá vs. studená bílá – jak chromatičnost světla ovlivňuje náš denní rytmus?

Běžnou součástí telefonů, počítačů i počítačových monitorů, jsou dnes tzv. filtry modrého světla. Pokud tento filtr zapnete, všechny barvy na obrazovce zteplají – dostanou oranžový nádech. To má jeden hlavní důvod: intenzivní modré (studené) světlo zabraňuje produkci hormonu melatoninu, kterému se někdy přezdívá „hormon spánku“, neboť jeho vysoká hladina je nezbytná pro snadné usínání. Protože se dnes vystavujeme záření mobilů a počítačů i v pozdních večerních hodinách, mohou být tyto obrazovky příčinou problémů s usínáním či nespavostí. Omezit modrou složku a snížit jas obrazovky je proto jedna z věcí, které můžeme pro lepší spánek udělat.

Podobný vliv na nás ale má i ostatní světlo, s nímž se během dne setkáme. Cirkadiánní rytmus, který ovlivňuje naši bdělost a spánek, je totiž světlem řízen. Přes den jsme modrému světlu vystavování zcela přirozeně, neboť denní světlo obsahuje i modrou složku. Problém ale nastává večer a v noci –⁠ evolučně jsme nastavení na postupný světelný útlum až úplnou tmu. Pokud byli naši předci poslední tisíce let vystavování silnému světelnému záření i večer, šlo o teplé světlo –⁠ oheň nebo západ slunce.

V zájmu snadného usínání bychom tedy měli večer a v noci svítit pouze teplým a málo intenzivním světlem. Pokud se totiž vystavujeme studenému modrému světlu i ve večerních hodinách, naše tělo si (zjednodušeně) myslí, že je stále den, a místo toho, aby se připravovalo na spánek, zůstává připraveno na aktivitu. A proč jsou hlavní problém displeje? Zatímco zářivka produkuje barvu světla 4000 K (přibližně), displeje notebooků a telefonů jsou mnohem studenější (6 500–9 000 K), a navíc nám neustále září přímo do obličeje. Ve večerních hodinách bychom se tedy jejich používání měli vyvarovat. Modré světlo ovšem není zlo, jen je potřeba si uvědomit, kdy není vhodné se mu vystavovat.

Čím svítit v různé denní doby?

Pokud jste si přečetli řádky výše, máte nejspíš už docela dobrou představu o tom, jaké zdroje světla byste měli používat v jakou denní dobu. Abyste ráno nastartovali den, je vhodné začít studenějším světlem, které díky modré složce podpoří kognitivní funkce. Ať už kupujete celá interiérová světla, nebo jen žárovky či zářivky, soustřeďte se na takové produkty, které mají vysokou barevnou teplotu světla, klidně i více než 5000 K. Montujte je ale raději jen do místností, kde budete přes den pracovat, a kde se nezdržujete do pozdních večerních hodin.

Jak už totiž víme, modré světlo nám může narušit cirkadiánní rytmus, a je tedy dobré ho maximálně omezit už několik hodin před spaním. Lampy a lampičky do ložnice by proto měly mít teplé světlo, ideálně s hodnotou v kelvinech nižší než 3000. To samé lze říct o většině ostatních vnitřních světel, ať už přijdou do obýváku, do kuchyně, do jídelny, na chodbu nebo do koupelny. Je ale pravda, že narozdíl od světel v ložnici svítíme těmito světly dlouhodobě i v jiné denní doby než pozdě večer, a nic proto nezkazíte ani když budou trochu teplejší. Taková univerzální teplota světla se pohybuje mezi 4000 K.

Co ale dělat v situaci, kdy ve stejné místnosti pracujeme i spíme, jak je tomu čím dál častěji mimo jiné i díky stále populárnější home office? Řešením je chytré osvětlení, zejména pak smart žárovky s proměnlivou teplotou světla. U nich snadno nastavíte teplotu světla podle denní doby, což znamená, že ráno a přes den může žárovka svítit jasnou bílou barvou, a ve večerních hodinách její světlo automaticky zteplá, takže bude příjemně žluté. Některé chytré stolní lampy fungují také jako světelné budíky, což znamená, že vás jemně probudí postupně zesilujícím světlem, podobně jako by vás budil východ slunce.

Na barevnou teplotu světla bychom si měli vzpomenout zejména ve večerních hodinách, kdy není vhodné používat studená LED světla. Lepší je teple bílé světlo, případně světla žlutá či oranžová. Myslet bychom ale měli také na studené světlo z displejů elektronických zařízení. Studené zdroje totiž vyzařují velké množství modrého světla, které má vliv na cirkadiánní rytmus, a ve večerních hodinách způsobuje např. problémy s usínáním.