Šílenství tohoto roku pokračuje a po celkem drsné lineup velkých hi-end procesorů Intel pro X299 platformu máme konečně otestovaný nový AMD Ryzen Threadripper ve všech třech modelech. Máme na výběr od 8 jader až po 16 s dvojnásobným počtem vláken. Srovnání není jednoduché, AMD nasadilo oproti Intelu hodně příjemné ceny, a proto budeme Threadrippery 1900X, 1920X a 1950X pro novou TR4+ platformu porovnávat ve stejné cenové relaci. Komu máte dát své peníze, Intelu, nebo AMD?
Model | Threadripper 1900X | Intel Core i7-7820X | Threadripper 1920X | Intel Core i9-7900X | Threadripper 1950X | Intel Core i9-7920X |
Počet jader/vláken | 8/16 | 8/16 | 12/24 | 10/20 | 16/32 | 12/24 |
Základní frekvence | 3,8 GHz | 3,6 GHz | 3,5 GHz | 3,3 | 3,4 GHz | 2.9 GHz |
Boost frekvence | 4,0 GHz | 4,3 GHz | 4,0 GHz | 4,3 | 4.0 GHz | 4.3 GHz |
Hyper-Threading | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
Integrovaná grafika | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
L3 Cache | 16 MB | 11 MB | 32MB | 13,75 | 32MB | 16.5 MB |
Počet PCI-E 3.0 linek | 64 | 28 | 64 | 44 | 64 | 44 |
Odemčený násobič | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
TDP | 180 W | 140 W | 180 W | 140 W | 180W | 140 W |
IHS pájené k chipu | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
Prodejní cena | 14 590 Kč | 14 990 Kč | 21 990 Kč | 24 990 Kč | 26 790Kč | 29 990 Kč |
Možná vás překvapí, že tak jako procesory Skylake-X a Kaby Lake-X vůbec nebyly v plánu, tak nebyl v plánu ani Threadripper. Ten se v podstatě stal výsledkem úspěchu malých Ryzen procesorů ve chvíli, kdy na ně Intel zareagoval X299 platformou a AMD prostě odpovědělo. Skylake-X vychází ze serverových Xeon procesorů a stejně tak Threadripper vychází ze serverových EPYC chipů. Celá situace se tento rok přímo „urvala ze řetězu“ a je to dobře. Intel má konkurenci, kterou už nemůže ignorovat, a my, zákazníci, máme konečně z čeho vybírat, a to jak v malé, tak ve velké platformě.
Slajd, který zrovna vidíte, se upřímně chlubí jednou věcí a trochu tak rýpe do konkurence. Slovními spojeními nalevo je myšleno to, že dostáváte plnou kapacitu toho, co chip nabízí. Žádné ořezané (vypnuté z výroby) PCIe linky, DDR kanály a další možnosti. To, co Threadripper dovede, to dostanete. O jedné věci se však slajd nezmiňuje, a tím je počet jader. Již se přišlo na to, že Threadripper=EPYC (serverová varianta), a tak byly vyvráceny spekulace, že chip obsahuje tzv. dummy jádra. Threadripper 1950X obsahuje celkem 32 jader, ale polovina z nich je nedostupná.
Pokud se ptáte, jaký je vlastně rozdíl mezi AMD Ryzen a AMD Ryzen Threadripper, odpověď naleznete v tom obrázku. Threadripper, jakožto užvatelská varianta serverového EPYCu, nabízí daleko větší možnosti než klasický Ryzen. Threadripper prozatím nabízí maximálně 16 jader s 32 pracovními vlákny, lepší konektivitu po stránce USB i SATA, a především disponuje více PCIe linkami a dvojnásobkem kanálů pro operační paměti DDR4. sTR4 platforma se zdá být tedy lepším základem pro „nabušený“ herní PC s více než jednou grafickou kartou, ale také představuje solidní základ pro pracovní úkony. Pokud to čas umožní, mám v plánu srovnání této a 2066 platformy od Intelu. Jelikož je ale jasné, že vám z toho jde hlava kolem a asi si úplně neumíte představit, na co, proboha, můžete tolik PCIe linek, takovou konektivitu a všechny ostatní dispozice využít, pojďme se podívat na ukázkové řešení toho, co vám může sTR4 platforma s procesory AMD Ryzen Threadripper nabídnout.
AMD si ve své prezentaci vybralo „nejnašlapanější“ desku ASUS ROG ZENITH EXTREME, kterou jsem pro vás otestoval a napsal na ni recenzi. Na tomto slajdu můžete vidět příkladnou konfiguraci pro kreativní účely. DIMM.2 slot, který lze z obou stran osadit M.2 diskem nabídne extrémně rychlý prostor pro práci s daty. Díky plnému počtu PCIe linek není problém provozovat dvě ultra výkonné profesionální grafické karty v plném režimu PCIe x16 3.0 bez ztráty výkonu či zhoršení paměťové propustnosti. Základní deska Zenith Extreme má v balení prémiovou 10G LAN kartu a i na tu nám zbývají v pohodě PCIe linky. A jejich dostatek nám stačí i na další SSD přes U.2 konektor (PCIe 3.0 x4) a další M.2 slot, který opět operuje a plně využívá PCIe 3.0 v x4 režimu.
Hrajete, streamujete a ze svých zážitků a úspěchů navíc rádi děláte videa na YouTube? Tak pak se vám tohle bude líbit. Jako u předchozí konfigurace je zde dual M.2 karta do DIMM.2 slotu, což je exkluzivita pouze hi-end ASUS desek. Jedno SSD můžete využít jako knihovnu her a druhé pro účely Streamu a nahrávání videí. Samozřejmostí je plný 2x x16 PCIe 3.0 režim pro dvě hi-endové grafické karty, jako je například ASUS ROG 1080 Ti Poseidon, a k tomu můžete bez obav připojit grabovací kartu, která si vezme celých 8 PCIe linek, a i tak jste "v suchu". Dostatek, nyní až 16 jader s 32 vlákny u procesoru Threadripper 1950X nabídne tolik síly, že můžete zapomenout na druhé PC čistě pro stream a záznam. A klasicky, pod heatsinkem chipsetu naleznete další M.2 port pro ultrarychlé SSD, které můžete využít na operační systém a programy.
Neméně zajímavé využití sTR4 platformy je díky 64 PCIe linkám možnost osazení 4 profesionálních karet, jako jsou VEGA Frontier Professional Edition. Při osazení všech třech M.2 SSD o vysoké kapacitě a brutální rychlosti vám 3 takové grafické karty poběží v režimu x16 3.0 a jedna v x8 3.0. Jak vidíte, dostatek PCIe linek není nikdy k zahození a u sTR4 platformy s X399 chipsetem pro procesory AMD Threadripper dostáváte po stránce konektivity největší možné maximum toho, co Threadripper dovoluje. U konkurence si musíte za PCIe linky připlatit, protože u modelů s méně jádry se tolika PCIe linek prostě nedočkáte.
Jedna věc, kterou byste u procesorů dosud asi nikdy neřešili, je balení. AMD na trh s Threadripperem vstoupilo v plné síle a pořádnou show vám doručí až do ruky. Tentokrát nejde o papírovou krabičku s plastovou škeblí, ale když se k procesoru snažíte dostat, máte pocit, jako byste snad otevírali nukleární reaktor. Vevnitř pak najdete speciální klíč pro uchycení CPU do patice, což je mimochodem velmi elegantně řešeno, manuál a bracket pro AiO chladiče, jako je např. NZXT kraken. A až uvidíte na vlastní oči ten monstrózní kus procesoru, nebudete chápat, nepřeháním.
Nechme teorii teorií a pojďme si říct něco o následujících testech v praxi. Hned na začátek musím říct, že otestovat všechny tři procesory AMD Ryzen Threadripper byla docela fuška. Tyhle bestie mají totiž dva mody. Creators (defaultní) a Game. Tedy tvůrčí a herní mód. U všech třech procesorů při Creators režimu běží všecha jádra a všechna vlákna a režim operačních pamětí je nastaven na Distributed mode, což je stav, kdy je paměťový systém optimalizován na maximální propustnost DDR4. Game mode oproti tomu redukuje počet jader/vláken na polovinu kvůli předpokladu, že dnešní hry nevyužijí tolik pracovní síly a paměťový režim je nastaven na Local, který má za úkol zredukovat latence operačních pamětí na minimum.
A právě proto bylo potřeba AMD Ryzen Threadripper 1900X, 1920X a 1950X otestovat v herních testech v obou režimech, a jelikož jsme v Alze nadšenci do overclockingu, je u nás standard otestovat nejen hardware na defaultu, ale i po pořádném přetaktování. Tudíž dvojnásobek práce. V testech tedy uvidíte všechny tři Threadrippery v obou režimech přičemž 16 jádrový 1950X měl v OC limit na všech jádrech na 3 700 MHz v Creators režimu a v Game modu zvládal hravě 4 000 MHz. Modely 1920X a 1900X v obou modech zvládaly 4 000 MHz levou zadní a paměťový řadič všech tří procesorů zvládal 3466 MHz na operačních pamětích s utaženým timingem na 15-15-15-15-34 1T dle Stiltova profilu, o kterém jsem se zmínil a testoval jej v recenzi nejlepší základní desky pro tyto procesory ASUS ROG ZENITH EXTREME.
Octane 2.0 se skládá ze 17 testů založených na JavaScriptu a benchmark tak testuje výkon procesoru v moderním webovém prostředí. Stále platí, že většina aplikací nejlépe využije max. 4 jádra a 4 pracovní vlákna, a proto zde vítězí lepší IPC výkon a větší operační frekvence jader i paměťového řadiče, obojí na straně Intel procesorů Skylake-X.
Druhý test JetStream opět zkoumá výkon ve webovém prostředí, a to v testech založených na JavaScriptu. Benchmark je kombinací mnoha menších testů, které simulují jak syntetický výkon, tak reálné prostředí, se kterým se běžně setkáte. Výsledné skóre je geometrickým průměrem všech subtestů. Jak graf praví, stále se zde vede lépe modernějšímu Skylake-X od Intelu.
A do třetice benchmark Kraken, opět založený na JavaScriptu, který zkoumá rychlost jednotlivých úkonů, výsledek je opět geometrickým průměrem. V tomto případě je v grafu méně milisekund lépe. Všechny tři první testy jsou souhrnem klasické práce, se kterou se setkáte, a ač by se mohlo zdát, že testuji Intel-friendly benchmarky, tyto testy provádím vždy a technologický pokrok Intel procesorů je prostě znát. Jsou zde ale samozřejmě i jiné faktory, jako je pořizovací cena, celková výbava (PCIe linky) a dost možná i nějaká ideologie, která u spousty lidí hraje roli při výběru hardwaru.
U Cinebench R15 se karta lehce obrací. V multivláknové variantě testu, rozuměj při zapojení všech dostupných pracovních vláken, se Threadripperům velmi daří, a to i v případě, že nejsilnější varianta 1950X běží o 900 MHz pomaleji. Má ale navíc 4 jádra a 8 pracovních vláken k ruce, a to je znát. Pokud ale srovnáme dvanáctijádro od Intelu v modelu i9-7920X a dvanáctijádro 1920X od AMD dostáváme se na defaultu na obdobné výsledky, ale po přetaktování Intel znatelně převyšuje AMD.
Druhý test je porovnáním tzv. singlethread výkonu, aneb jde o výsledek situace, kdy do činnosti zapojíme pouze jedno pracovní vlákno. Nejlépe se zde daří samozřejmě procesorům Skylake-X, a to hlavně kvůli lepšímu IPC výkonu a vyšší operační frekvenci. V dnešní době se stále setkáte s mnoha úkony, kde oceníte singlethread výkon, a tak doporučuji na tento faktor brát ohled, jelikož procesory Intel zde zatím nemají konkurenci.
GeekBench 3 opět testuje procesory prostřednictvím reálných scénářů, se kterými se máte možnost setkat při práci s vaším počítačem. O tom, který procesor v tomhle testu vede, není pochyb. V relaci cenového srovnání zde plně kraluje Ryzen Threadripper 1950X s 16 jádry a 32 pracovními vlákny, a to jak na defaultu, tak po přetaktování. O necelých 3 700 Kč levnější procesor se 4 jádry a 8 vlákny navíc oproti i9-7920X nevypadá úplně špatně.
Někdo by předpokládal, že singlethread test bude pro AMD Ryzen Threadripper jeho Achillova pata. Po přetaktování se ovšem modely 1920X a 1920X, u kterých nám teď nejde o počet jader a vláken a u kterých šly frekvence krásně až na 4 000 MHz, drží, ba dorovnávají a předhánějí v jednovláknovém testu GeekBench 3 i technologicky vyspělejší procesory Intel Skylake-X.
Klasika, se kterou se všichni každodenně setkáváme. Práce s WinRARem. Jednoduchý příklad – máme spousty fotek z dovolené, chceme zmenšit jejich objem a zálohovat si je v jednom větším souboru na cloud nebo na NAS. Bude rychlejší Threadripper od AMD, nebo Skylake-X od Intelu? Grafy mluví jasně...
HWBOT H265 je benchmark českého původu z dílny overclockera Havliho. Test měří výkon enkódování videa s H265 kodekem, který se už pomalu začíná používat, jelikož videa pod H265 jsou daleko skladnější než ta pod H264. S příchodem 4K videí, která jsou stále více v kurzu, je používání H265 nutnost. AMD Ryzen Threadripper má sice výkonu dost, ale na Intel, který výborně pracuje s AVX instrukcemi využívanými při této práci, se příliš nechytá a nepomáhá mu ani více pracovních jader a vláken.
Time Spy Physics je částí 3D benchmarku od Futuremark, který je specializovaný na DirectX 12. Úsek Physics využívá pouze procesor pro výpočty fyziky, a jak už je zde zvykem, více pracovních vláken = lépe. U výpočtů fyziky hodně záleží na latencích a výkonu operačních pamětí, a protože má Intel u nových procesorů Kaby Lake-X a Skylake-X lepší paměťový řadič, tak se zde velmi projeví nárůst výkonu s přetaktovanými DDR4.
V rámci zachování objektivity a přesných výsledků je nutné dodržet velmi specifické postupy při měření. Při srovnávání výkonu více procesorů ve hrách musíme nastavit podmínky a prostředí pro každou platformu tak, aby to prostě bylo fér. Takže ať už měříme Intel nebo AMD platformu, nejsilnější šesnáctijádro Ryzen Threadripper 1950X nebo dvanáctijádro od Intelu i9 7920X, musíme mít kromě procesoru a základní desky po hardwarové stránce nastavené stejné podmínky. Tedy stejnou grafickou kartu, stejný SSD disk, stejný zdroj, pokud možno stejné paměti. Po softwarové stránce je důležité mít stejný operační systém včetně aktualizací, nejlépe mít čistě nainstalovaný OS po formátu disku, stejnou verzi ovladačů grafické karty a krom několika dalších věcí je především důležité měření ve hře.
Hry měříme pomocí nástroje Fraps a logujeme tzv. frametimes, ve kterých je zaznamenáváno, jak dlouho trvalo grafické kartě vykreslit jeden snímek za druhým. Pomocí nástroje MSI Afterburner zaznamenáváme několik dalších hodnot, jako je vytížení grafické karty, vytížení procesoru, teploty, frekvence a další. Logy z obou programů se ve finále synchronizují a jsou připraveny ke snímkové analýze. Nejdůležitější částí celého procesu je identický způsob měření přímo ve hře. Je důležité zvolit správnou scénu, která bude konzistentní a u které opakovaně naměříme totožný výsledek. Pokud bychom měřili scény s velkou variabilitou, k ničemu bychom se nikdy nedopracovali. Z tohoto důvodu např. nepřichází v úvahu měřit v multiplayeru. Když máme scénu, kterou budeme měřit, vybranou, musíme zjistit, jak dlouho přesně scéna trvá, abychom vždy dodrželi stejný časový úsek. Ve většině her je potřeba scény opakovat, protože při prvním průběhu scény se kompilují shadery, načítají se textury apod. Z těchto důvodů měříme povětšinou až druhý či třetí průběh.
Nacházíme se v trochu paradoxní době, a to na přelomu, kdy výkon grafických karet začíná být tak velký, že i ty nejlepší procesory pomalu přestávají stíhat silné grafické karty ve Full HD rozlišení, ale zároveň výkon na plynulé UHD hraní s plnými detaily není dostačující. Platí, že čím větší rozlišení, tím jsou menší nároky na procesor. Stručně řečeno, v nedaleké budoucnosti si se silnou grafickou kartou ve 4K rozlišení vystačíme i s levným a méně výkonným procesorem. A jelikož při měření výkonu procesorů v herním prostředí v 3840 × 2160 už rozdíly nejsou, nebo jsou úplně minimální, budeme porovnávat pouze 1920 × 1080 a 2560 × 1440, kde se ještě síla procesorů zvládne projevit.
Ashes of Singularity: Escalation je jednou z nejnáročnějších her na procesor, jak už to u real-time strategií bývá. Jedná se zároveň o jednu z prvních her nativně podporujících DirectX 12 a partnerem je zde AMD a hra je zařazena do programu Gaming Evolved. Hru vytvořilo studio Oxide Games a vše běží na Nitrous Engine. Tento titul není klasicky měřen nástrojem FRAPS, jako ostatní hry, ale je zde zabudovaný 180s benchmark, který vytváří vlastní frametimes log.
Deus Ex: Mankind Divided |
O síle CPU po celou dobu tohoto článku nejvíce vypovídá FullHD rozlišení, protože, jak už víme, v menším rozlišení má procesor více práce než grafická karta. Hlavním úkolem procesoru je zpracovat v grafické pipeline všechny snímky, které GTX 1080 Ti Poseidon od ASUSu vytvoří, a protože karta neví, kolik jich bude potřeba, vytvoří jich maximum a procesor má co dělat. Je tedy příjemným zjištěním, že při tak náročné hře na procesor vítězí AMD Ryzen Threadripper 1950X, i když jen o chlup nad dražším i9 7920X s méně jádry a pracovními vlákny.
Deus Ex: Mankind Divided je akční FPS (First-Person Shooter) počítačová hra s prvky RPG, stealth a sociální interakce. Hra byla postavena na herním engine Dawn Engine vývojáři studia Eidos Montreal a vydána v srpnu 2016 společností Square Enix. Hra spadá do herního programu Gaming Evolved společnosti AMD a podporuje i nové herní rozhraní DirectX 12. Měření snímkové frekvence a frame times bylo prováděno na vestavěném benchmarku hry po dobu 98 sekund nástrojem FRAPS.
Deus Ex: Mankind Divided |
Fallout 4 je pokračování legendární postapokalyptické RPG kultovky. Hra pochází z dílny Bethseda Game Studios a běží na Creation Engine, který je velmi dobře znám z The Elder Scrolls V: Skyrim. Ačkoliv jde o - mírně řečeno - předpotopní engine, hra je stále velmi oblíbená a často hraná po celém světě. Momentálně neexistuje moderní hra, u které by byl tak znát výkon CPU a DRAM jako právě u Falloutu 4. Hra je měřena Frapsem po dobu 80 vteřin v lokaci zvané Boston Commons, kterou jsem vybral právě pro testování procesorů. Jelikož není nepravděpodobné, že další díl Falloutu poběží na stejném enginu, necháme tento klenot v testovací metodice i nadále. Hra byla nastavena na Ultra preset.
Fallout 4 |
Fallout 4 je moje srdcovka. Jak z pohledu gamera, tak z pohledu srovnávání výkonu hardwaru. U této hry jsou nejvíce patrné operační paměti, jejich výkon a stejně tak výsledná frekvence na jádro procesoru. Nutno ale zmínit, že i s AMD Ryzen Threadripper si po přetaktování v kombinaci s GTX 1080 Ti zahrajete dobře. Hraje je tzv. FPS based, takže při více než 60 FPS nepůsobí celá hra přirozeně, a proto jde víceméně o syntetický test.
The Witcher 3: Wild Hunt je pokračování kultovního žánru dle knižní předlohy od spisovatele Andrzeje Sapkowského. Hra pochází z dílny CD Projekt RED studia a běží na RED engine. Současně patří do programu NVIDIE The Way It's Meant to be Played a disponuje knihovnami GameWorks. Scény v této hře jsou různě náročné, a proto jsem pro testování CPU zvolil 80 vteřinový okruh ve městě zvaném Novigrad. Tento díl Zaklínače sice už skončil, resp. už nebudou další datadisky, ale přesto jej stále ponechávám v testovací metodice pro procesory, jelikož jde o velmi oblíbenou hru, které se zrovna nedávno chytl Netflix, a chystá její seriálovou formu, takže je dost možné, že si ji budete chtít zahrát.
The Witcher 3 |
Zaklínač už začíná být celkem starou hrou, a jelikož už se nechystá ani žádné další DLC, dost možná ho brzy vyřadím ze své testovací metodiky. Prozatím nám ale Geralt dobře vypomáhá s měřením výkonu procesorů v herním prostředí a výsledky v 1080 px vidíte sami.
Rise of the Tomb Raider je nejnovějším dílem legendární herní adventury s Larou Croft. Hra vzešla z rukou Crystal Dynamics a běží na enginu Horizon. Hra patří do programu NVIDIA The Way It's Meant to be Played a plně podporuje DirectX 12. Herní scéna pro měření procesoru je opět odlišná od scény pro měření grafických karet. Lokace Geothermal Valley je velmi náročná na procesor, a pokud někde v této hře bude procesor limitovat grafickou kartu, bude to právě zde. Úsek pro měření frametimes je dlouhý 100 vteřin a hra je nastavena na Ultra detaily s SMAA vyhlazováním v obou rozlišeních.
Rise of the Tomb Raider |
Jak se zdá, Lara ocení pořádnou pracovní sílu, a proto i procesory s více jádry a vlákny vycházejí nejlépe. I tak k "nakrmení" nejsilnější grafické karty jako je GTX 1080 Ti Poseidon od ASUS stačí osmijádro i7 7820X, s i9 7900X už nelze určit žádný rozdíl ve výkonu.
Prey je jednou z posledních horkých novinek letošního roku. Hra pochází z dílny Arkane Studios a běží na velmi známém Cryengine. Prey vznikla při spolupráci s Bethesda Softworks a hlavním partnerem je AMD, tudíž patří i do programu Gaming Evolved. Jako měřicí scéna je zvolena oblast Hardware Labs, která trvá 64 vteřin. Celý průběh frametimes je zaznamenáván nástrojem Fraps, a jak můžete vidět, hra má velmi ráda velký počet jader/vláken a v 1080 px se nejnovějšímu procesoru na X299 platformu i9 7900X velmi daří.
Prey |
Této temné "lekačce" očividně svědčí fakt, že více jader znamená lépe. Samozřejmě ne každý potřebuje 200 FPS pro hraní single-playeru, ale jelikož nám jde o zjištění výkonu procesoru a toho, jak jednotlivá CPU dokážou "nakrmit" pořádnou herní "grafárnu", nezbývá nám nic jiného, než je zapojit proti sobě do powerliftingu tohoto stylu.
Někdo by řekl, že tak obrovské chipy, jako jsou AMD Ryzen Threadripper musí zákonitě strašně spotřebovávat. Je tomu ale tak?
Na úvod upřesním, že se jedná o spotřebu celé sestavy, která v mém případě bude o něco větší než u většiny ostatních výsledků, a to hlavně z důvodu mého custom vodního chlazení, které nemá obdoby. Na druhou stranu jde ale o Extreme platformu, která je navržená hlavně pro overclocking, a tak je potřeba počítat s tím, že bez pořádného chlazení se prostě neobejdete. Pro zjištění spotřeby procesorů Ryzen Threadripper a pro porovnání u Skylake-X jsem zvolil takové metody, které z procesoru dostanou největší možné maximum, a tím je volitelné nastavení FFT v PRIME 95. Uvedená spotřeba ve wattech je samozřejmě na tzv. defaultu, kdy je procesor vložen do základní desky bez jakýchkoliv změn v UEFI.
A dostáváme se k té zábavné části. Jako overclocker vždy usiluju o maximum a v tomto případě mě zajímalo, o kolik si AMD Ryzen Threadripper "řekne" ze zásuvky. Co jsem naměřil, to vidíte, ale jelikož to pro leckoho může být šok, a to hlavně u procesorů Skylake-X, zopakuji to, co jsem psal v recenzi o X299 platformě. Kvůli rozdílným velikostem L3 cache bylo potřeba u i9 7900X a i9 7920X nastavit jiné velikosti FFT jednotek než u ostatních modelů, protože jinak procesor throttloval na spotřebě i na teplotách, a to pro mé měření nebylo relevantní. Lidé se mne dost často ptají, zda jim pro hi-end platformu stačí 500W zdroj. Samozřejmě se při běžné práci k takovým hodnotám patrně nedostanete, ale například při práci s videem, kdy jsou využívány AVX intrukce, se lehce můžete dostat velmi blízko.
Na závěr vám řeknu můj subjektivní dojem z prvního testování nové X399 platformy s důrazem na objektivitu celé věci. Libí se mi to. Dost k tomu přispívá i základní deska ASUS ROG ZENITH EXTREME, která mě opravdu uchvátila. Threadripper je změnou, a to velmi výraznou a příjemnou. Procesory této platformy mají hodně slušný výkon, dobré provozní vlastnosti a asi nejlepší je na nich pořizovací cena. Zároveň u všech třech modelů máte plný počet linek k dispozici, a tudíž vám odpadá to neuprosné počítání, zda s nimi vyjdete. Zapojíte hravě dvě grafické karty, další PCIe zařízení, jako je např. grabovací karta pro streamery, a stále ještě máte možnost osadit PCIe SSD disky a provozovat je při jejich plném režimu. Jediné, co mě nějak nepřesvědčilo, bylo přepínání Creator a Game režimů, trochu jsem čekal, že výkon v Game mode bude o poznání lepší, ale nedočkal jsem se. Aplikace Ryzen Master Threadripper také nefunguje úplně bez problémů, takže doufám, že se časem dočká vyladění.
Jistě, je hodně situací, kdy Intel vyhrává, pokud jde čistě o výkon. Taky aby ne, IPC Ryzenů je někde na úrovni Broadwell-E a takty jsou nižší než u nejnovějších Intel procesorů, a co je nejdůležitější, AMD je stále se svým novým počinem v plenkách. Jak půjde čas, předpokládám, že se vše zlepší. Jak výrobní proces, se kterým souvisí i provozní frekvence, tak efektivita paměťového řadiče a v neposlední řadě "code paths", které ovlivňují vztahy mezi hardwarem a softwarem. Mluvím tedy o celkové optimalizaci AMD Ryzen hlavně ze stran vývojářů her a aplikací. Pokud byste se mě zeptali, zda si pořídit novou X399 platformu, řekl bych, že to minimálně stojí za zkoušku a rozhodně to nebude to špatná investice.
AMD Ryzen Threadripper
ProcesoryNové procesory pro X399 platformu AMD Ryzen Threadripper nabízejí super výkon i slušné provozní vlastnosti za velmi příjemné pořizovací ceny. Celkový dojem z této novinky je velmi dobrý, a proto uděluji naše nejvyšší ocenění, zlatého Alzáka!
Klady
Zápory
Výkonná ředitelka společnosti AMD, Lisa Su, nastínila 30. května letošního roku na konferenci COMPEX parametry připravované procesorové platformy Ryzen Threadripper. Podobně jako další očekávané novinky jsou totiž informace o AMD Threadripper stále zahaleny rouškou tajemství. Teprve nedávno však došlo k očekávanému odhalení. Co vše tedy o procesorech Ryzen Threadripper (dříve nezývané jako Ryzen 9) zatím víme?
Dosud „utajovaný“ procesor byl představen oficiálně pod názvem Ryzen Threadripper a na trh vyrazí už tohle léto! V případě tohoto zástupce řady Ryzen se můžeme těšit až na 16 jader, 32 vláken, 4 GHz takty, čtyřkanálový paměťový řadič s podporou až DDR4-3200 a také na 64 linek PCI Express 3.0. A kdy si budete moci tento exkluzivní kousek křemíku koupit? Už brzy, protože celosvětový start prodejů se očekává okolo 10. srpna.
Řada Ryzen Threadripper bude pokračovat se Zen mikroarchitekturou společnosti AMD. Ta se tentokrát zaměřila především na velmi výrazné zvýšení počtu jader i vláken. Oproti předchozímu Ryzen 7, představenému v únoru 2017, má i jinou patici. Předchozí řada disponovala typem AM4, nová se bude pyšnit paticí TR4, taktéž zvanou jako SP3r2, která je připravena pro serverové procesory Naples. Jedná se o typ LGA se 4094 piny.
Na konferenci byly představeny i typy základních desek, které již mají patici TR4. Jako první byl představen ASUS ROG Zenith Extreme, který bude nejspíš nejvýkonnějším modelem. Nabízí totiž 8 slotů pro RAM, 4 sloty pro PCI Express x16, 3 sloty M.2 pro SSD, jeden port U.2 a šest portů SATA. Dalším zajímavým kouskem byl Gigabyte X399 Aorus Gaming 7, který je zajímavý především funkcí Fan stop. Tato vlastnost podporuje úplné vypnutí ventilátorů, takže v době, kdy není počítač vystaven zátěži, využije pasivní režim. Poslední deskou je ASRock s modely X399 Professional Gaming a X399 Taichi. Oba budou zřejmě vybaveny WiFi.
AMD se prozatím rozhodlo uvést na trh pouze dva procesory z řady Threadripper, přesto máme radost. Jedná se totiž o zcela unikátní modely s velmi zajímavým technickým provedením. Předpokládalo se, že v pouzdře Threadripperu budou dva osmijádrové nebo šestijádrové Ryzeny vedle sebe. Skutečnost je však trošku jiná. Procesor AMD Threadripper 1950X se totiž již dostal do rukou vybraným IT nadšencům. Overlocker der8auer se dokonce rozhodl procesor zničit a podíval se přímo pod rozvaděč. V pouzdře se k všeobecnému překvapení nachází rovnou čtyři kusy křemíku, přičemž dva jsou neaktivní. Lze se pouze domnívat, zda se jedná o zmetky nebo o jinak nefunkční jádra.
Procesory AMD Ryzen Threadripper jsou tak po technologické/výrobní stránce v podstatě identické se serverovými procesory AMD EPYC, které dorazí ještě během podzimu.
Porovnávaná oblast | AMD Ryzen Threadripper 1950X | AMD Ryzen Threadripper 1920X | AMD Ryzen 7 1800X |
---|---|---|---|
Počet jader | 16 | 12 | 8 |
Počet vláken | 32 | 24 | 16 |
Základní frekvence | 3,4 GHz | 3,5 GHz | 3,6 GHz |
Boost frekvence | 4,0 GHz | 4,0 GHz | 4,0 GHz |
L3 cache | 32 MB | 32 MB | 16 MB |
TDP | 180 W | 180 W | 95 W |
Patice | TR4 (4 094 pinů) | TR4 (4 094 pinů) | AM4 (1 331 pinů) |
Čipová sada | X399 | X399 | X370, B350, A320 |
PCIe 3.0 linky | 60 + 4 | 60 + 4 | 16 + 4 + 4 |
Orientační cena | 999 USD | 799 USD | 499 USD |
K dispozici bude hned 9 nových modelů řady Ryzen 9 Threadripper. Vybrat si budeme moct z 10, 12, 14 nebo i 16jádrových mikroprocesorů, které podporují SMT / HT, což znamená, že počet vláken dosahuje dvojnásobku počtu jader. Nejvyšších taktů se ale dočkáme u modelu s 12 jádry – 1976X, který poběží na 3,6 GHz v základu a 4,0 GHz v boostu. Při použití výkonného chlazení se navíc mohou takty zvýšit až na 4,1 GHz, zejména díky nové technologii XFR. Nejvýkonnějšími modely bude dvojice v podání 1998X a 1998. Nabídnou 16 jader a 32 vláken (což je dvakrát více než v řadě Ryzen 7) se základním taktem 3,5 GHz a boostem na 3,9 GHz. Porovnání jednotlivých typů mikroprocesorů z nadcházející řady můžete vidět v tabulce níže.
Model | Jádra/vlákna | Takty | TDP |
---|---|---|---|
Ryzen 9 1955 | 10 / 20 | 3,1 / 3,7 GHz | 125 W |
Ryzen 9 1955X | 10 / 20 | 3,6 / 3,9 GHz | 125 W |
Ryzen 9 1956 | 12 / 24 | 3,0 / 3,7 GHz | 125 W |
Ryzen 9 1956X | 12 / 24 | 3,2 / 3,7 GHz | 125 W |
Ryzen 9 1976X | 12 / 24 | 3,6 / 4,0 GHz | 140 W |
Ryzen 9 1977 | 14 / 28 | 3,2 / 3,7 GHz | 140 W |
Ryzen 9 1977X | 14 / 28 | 3,5 / 3,9 GHz | 155 W |
Ryzen 9 1998 | 16 / 32 | 3,2 / 3,6 GHz | 155 W |
Ryzen 9 1998X | 16 / 32 | 3,5 / 3,8 GHz | 155 W |
Mikroprocesory s více jádry a vlákny budou moci pracovat paralelně na jednotlivých úlohách. Spolu s čtyřkanálovým zapojením paměti DDR4 a nárůstem propustnosti budou špičkou pro pracovní sestavy. Paralelizovaný výkon mnoha jader se totiž lépe přizpůsobí nárokům pracovních počítačů – zejména multitaskingu.
Pro herní sestavy bude nejvýkonnější Threadripper až příliš velký luxus, na to vám bude bohatě stačit i patice AM4. Předpokládá se totiž, že Ryzen Threadripper bude zapojen převážně ve velkých serverech a podnikových sestavách, i když současná „válka procesorů“ mezi AMD a společností Intel naznačuje, že se možná dočkáme i velmi výkonných mikroprocesorů pro domácí osobní počítače.
Spekulace o velkém konkurenčním boji mezi společností AMD a Intelem se rozpoutaly především v souvislosti s přípravou modelu Core i9-7920X, potažmo celé nové platformy Intel Skylake-X. Procesor společnosti Intel používá platformu X299, bude mít rovněž 44 linek rozhraní PCI-e a čtyřkanálovou paměťovou podporu. Více o nových procesorech Intel si můžete přečíst v našem podrobném testu Intel Skylake-X a Kabylake-X. Ryzen však představil Zen jako nejvýkonnější mikroarchitekturu současnosti, což jej momentálně staví na výsluní. Threadripper se tak má možnost stát prvním procesorem od AMD, který pokoří modely společnosti Intel za posledních 14 let.
Ačkoliv je třeba přiznat, že AMD se musí v boji se společností Intel podbízet nižší cenou, uvolněné informace o nové řadě vypadají zatím velmi dobře i co do výkonu. To dokazuje rovněž skutečnost, že procesory AMD Ryzen Threadripper budou součástí nabušených herních sestav Alienware Area-51. Už nyní se těšíme, až si podobně pojatý herní stroj ozkoušíme v benchmarcích v naší recenzi.