V osmdesátých letech, kdy svět počítačů začal nabírat na rychlosti, se firma Commodore rozhodla pro odvážný krok: transformovat svůj oblíbený domácí počítač Commodore 64 na přenosné zařízení. Tím vznikl Commodore SX64, první přenosný počítač s barevnou obrazovkou, který měl ambici zpřístupnit počítačové hry a profesionální aplikace kdekoli. Tento článek ukáže, jaký byl tento pokus o domácí mobilní revoluci, jaké byly jeho limity a co znamenal pro budoucnost firmy Commodore.
Firma Commodore byla velmi úspěšná v oblasti domácích a herních počítačů – a snažila se prosadit i v profesionálním segmentu proto, že marže na profesionálních počítačích byly vyšší. Přesto se i oni rozhodli udělat experiment – a vytvořit přenosnou verzi jejich nejpopulárnějšího domácího herního počítače, Commodoru 64.
Tohle rozhodnutí vypadá na první pohled poněkud šíleně, protože šlo o domácí počítač, stroj primárně herní – a navíc ho postavili na poměry úsporného výrobce opravdu velkoryse. Počítač Commodore SX64 (1984) byl kompatibilní s Commodore 64, měl barevnou pětipalcovou obrazovku, jednu zabudovanou floppy mechaniku, oddělitelnou klávesnici vyšší kvality (byla lepší než u běžných Commodorů 64) a zabudovaného zdroje, který napájel obrazovku, počítač i mechaniku. Stroj podporoval také cartridge, na kterých se distribuovaly převážně hry – ale překvapivě neměl port pro připojení magnetofonu, což byla tehdy populární metoda, jak distribuovat levný software, hlavně od menších výrobců.
Počítač stál v té době 995 USD, což by dnes přesahovalo 2 500 USD, takže byl marketován hlavně se zaměřením na manažery a bohatší lidi, kteří chtěli používat svoje počítače i v pohybu. Myšlenka, která za strojem stála, spočívala na tom, že extrémně populární Commodore 64 měl i řadu profesionálních aplikací, takže lidé, kteří na to měli peníze, mohli tento stroj používat jak k práci, tak i pro hraní. Počítač se dal stále připojit k externímu monitoru, dala se připojit řada periferií, dokonce se uvažovalo o verzi DX64 se dvěma floppy mechanikami, ale tam se ukázal problém s přehříváním.
Počítač měl podobu přenosného osciloskopu s velkým madlem a rozměrným chladičem napájení, které ale stále nestačilo – a navíc dalo počítači hmotnost 10,5 kg, což odpovídá například kbelíku plnému vody. Tento počítač se tak označoval jako „převozuschopný“ (luggable), ne jako „přenosný“ (portable) – tahat se s tímto strojem na větší vzdálenosti opravdu není legrace.
Commodore SX64 se sice stal historicky nejstarším přenosným počítačem s barevnou obrazovkou, ale byl to nákladný experiment s rozsáhlými následky: Commodore si uvědomil, že domácí uživatelé chtějí počítače levné, zatímco profesionálové žádají hlavně kompatibilitu – kompatibilitu s IBM PC. Firma pracovala na pokročilém prototypu Commodore LCD, který byl představen na Consumer Electronics Show v lednu 1985, stroj byl mnohem lehčí a s černobílým LCD panelem, ale takový stroj nikdo reálně nechtěl, ani hráči, ani profesionálové.
Commodore proto přenosné domácí počítače opustil. V jednu dobu experimentovali s přenosnou verzí Amigy 500, kterou zabudovali do skříně Commodoru SX64, ale kombinace vysoké hmotnosti, vysoké ceny a malé obrazovky odsoudila tento stroj také do zapomnění.
Ukázalo se, že prostě nestačí vzít existující systém, zavřít ho do menší skříňky a dát mu malou obrazovku. Bylo nutné přijít se zcela novými obrazovkami – a také novými počítači, které budou používat kompaktní úložná média. Kazety a floppy disky byly perfektní pro nenáročné domácí použití, ale v mobilním světě šlo o obrovské neohrabané periferie, s příliš malým úložným prostorem, příliš velkými nároky na energii a příliš choulostivé na manipulaci. Bylo jasné, že se toho musí změnit mnohem více, než si výrobci kdy mysleli.
i
V AlzaMagazínu pro vás máme i další články ze série Mobilní revoluce:
Pokus s Commodore SX64 o zpřístupnění mobilního světa nám ukázal, že ne každé kroky jdou správným směrem a někdy je lepší navrnout stroj určený pro jednu skupinu uživatelů. Pokus skončil neslavně, a i když to firma zkoušela s experimenty dál, příliš úspěchu na poli přenosných počítačů nedosáhla.
