USA a Čína závodí ve vývoji kvantových počítačů, které mohou prolomit dosavadní šifry. Proč státy investují miliardy do této technologie? Co je to Q-Day a SNDL? Jak může kvantová revoluce změnit globální mocenskou rovnováhu a co to znamená pro běžného člověka? Nahlédněte do fascinujícího světa kvantové geopolitiky.
V současnosti existují dva velcí hráči, kteří se zabývají kvantovými počítači: Západ a Čína. Vývoj těchto zařízení vyžaduje masivní investice, jež nemusí přinést okamžité výhody. Paradoxně nejdůležitějším faktorem, který motivuje jejich financování, je prokázaná schopnost efektivně využít kvantovou verzi Shorova algoritmu. Ten dokáže účinně faktorizovat velká čísla, a tím prolomit asymetrické šifry založené na RSA. To představuje obrovské lákadlo pro státní instituce, které se snaží dešifrovat cizí komunikaci.
Jak jsem již dříve poznamenal, máme standardizované kvantově rezistentní šifrovací protokoly, proti nimž nejsou známy žádné tradiční ani kvantové algoritmy, které by je mohly efektivně prolomit. Matematika obecně připomíná vysmátého Lokiho – ukáže nám, jak něco řešit efektivně, jen proto, aby vzápětí přinesla ještě složitější a obtížněji řešitelné problémy. Takže i když se objeví slabina v jednom kryptografickém algoritmu, vznikne nový, podstatně odolnější.
K čemu tedy budovat stroje schopné rozlamovat současné šifry, když už máme šifry odolné proti takovým útokům? Už delší dobu probíhá aktivita označovaná jako SNDL (Store Now, Decrypt Later) nebo HNDL (Harvest Now, Decrypt Later) – tedy ukládání kryptograficky chráněných dat a internetového provozu, který se zatím nedá dešifrovat, ale v budoucnu to bude možné. Komunikace, kterou dnes považujeme za bezpečnou, může být v horizontu desítek let prolomena – a odhalí se vše, co mělo zůstat skryté. Den, kdy dojde k účinnému prolomení kryptografie kvantovými počítači, se někdy žertovně označuje jako Y2Q nebo Q-Day.
Prolomení současné generace šifer ohrožuje tradiční kryptoměny, které nyní také přecházejí na kvantově rezistentní kryptografii. Zároveň by se mohly odhalit bankovní transakce, státní a vědecká tajemství přenášená veřejnými sítěmi a zaznamenaná pro účely budoucího dešifrování. Tato technologie není užitečná nyní, ale zpětně může odhalit špionážní sítě, nezákonné obchody a tajné plány, které měly zůstat utajeny před nepřáteli i spojenci.
Schopnost kvantových počítačů lámat klasické šifry je považována za natolik významnou, že velké státy podporují jejich vývoj i přes vysoké náklady a nejistý výsledek. Zároveň probíhá geopolitická hra mezi Východem a Západem, především mezi Čínou a Spojenými státy. Tyto velmoci spolu nesdílejí výsledky výzkumu, ale naopak tiše podporují vývoj ve vlastních zemích, protože kvantové počítače mohou v budoucnosti přinést strategické výhody. Studují se oba aspekty kvantové kryptografie – schopnost použít kvantové počítače k lámání šifer i využití kvantových efektů pro silnější kryptografii, zajištění integrity komunikace (odolnosti proti odposlechu) a bezpečnou distribuci kryptografických klíčů.
Vývoj kvantových počítačů je technologicky náročný a velmi nákladný, proto jde o souboj mezi velkými a bohatými protivníky, který může v případných konfliktech přinést strategickou výhodu. Tato výhoda se netýká pouze sporů mezi USA a Čínou – obě strany mohou nabídnout tuto technologii i svým spojencům, čímž se dostupnost kvantových počítačů stává politickou kartou v globální mocenské hře.
Na závěr našeho vyprávění si shrneme fakta o kvantových počítačích:
Michal Rybka
Michal Rybka je publicista a nadšenec s 20 lety zkušeností v IT a gamingu. Je kurátorem AlzaMuzea a YouTube kanálu AlzaTech. Napsal několik fantasy a sci-fi povídek, které vyšly v knižní podobě, a pravidelně pokrývá páteční obsah na internetovém magazínu PCTuning.
