Refresh the page

Michal Rybka

Přenosné počítače: Kde jsme dnes? | Mobilní revoluce

Každý notebook musí obsahovat základní desku, procesor, grafickou kartu, paměť RAM a disk jako stolní počítač, přesto ale má tak nízkou spotřebu, že na baterii dokáže pracovat v řádu hodin. Jaké triky výrobcům pomáhají v optimalizaci výkonu a jak je možné, že pak notebooky nestojí majlant jako dřív a nemusíme skládat několik měsíčních platů, abychom si ho mohli dovolit? Na to vše odpovídá článek Michala Rybky.

Jablečná revoluce: Jak iPhone změnil svět | Mobilní revoluce

Příchod prvního iPhonu nechal všechny velké značky té doby, jako Nokia, Blackberry nebo Microsoft, zcela chladné. Až budoucnost zjistila, jak moc zaspaly a nechaly si ujet vlak. Následující článek mapuje, jak jsme se od prvních pokusů o chytrý telefon přes pager dostali k dnešnímu konceptu telefonu ovládaného dotykovým displejem pomocí prstu.

Kapesní počítače a první smartphone od IBM | Mobilní revoluce

Vzpomenete si na přelom 80. a 90. let? U nás byly k dispozici výběhové Sinclairy, zatímco na Západě jste si mohli pořídit první kapesní počítače připomínající dnešní chytré mobily. A někdy to byly pořádně zajímavé produkty, co se dostaly na trh. Pojďte si v následujícím článku projít, jak se během 10 let změnil trh kapesních počítačů a jaký nastínil vývoj do budoucna.

Jak moderní baterie proměnily svět | Mobilní revoluce

Pomalu nad tím ani nepřemýšlíte, ale pokud byste se k niklovým bateriím mobilů nebo notebookům chovali stejně jako k současným lithiovým akumulátorům, nejspíše byste si je po pár nabitích zcela zničili. O tom, jaký vývoj urazily baterie za posledních 40 let, píše Michal Rybka ve svém článku věnovaném sérii na téma Mobilní revoluce.

Jak moderní baterie proměnily svět: Temné začátky | Mobilní revoluce

Málokdo to ví, ale historie baterií sahá ještě do dob mnohem dávnějších, než byl Voltům vynález monočlánku. Pojďte se v následujícím článku seznámit s vývojem baterií od velmi primitivních pokusů s kyselinou citronovou až po současné velmi toxické elektrolyty.

Toshiba T1100: Vznik moderního laptopu | Mobilní revoluce

Připadá vám vzhled a rozložení ovládacích prvků notebooku jako samozřejmé? Budete se divit, ale výrobci dlouho laborovali nad funkčním rozvržením prvků do doby, než na trh dorazila Toshiba T1100, která stanovila design notebooků, jak jej známe dnes. Přečtěte si v následujícím článku, jakými prvky tento přenosný počítač disponoval, jaké byly jeho parametry nebo jací byli jeho následovníci.

Digitální perzistence: Jak na digitální věčnost?

V současnosti stoupá umělá inteligence – a s ní se objevují další termíny, jako je technologická singularita (moment, kdy AI dosáhne stejné úrovně jakou má ta lidská) a také transhumanismus, tedy dosažení úrovně, kdy se lidé spojí se stroji a získají přístup k něčemu, co se nazývá digitální nesmrtelnost. To je stav, kdy lidské vědomí uvnitř strojů může fakticky žít věčně – pokud se tak rozhodne a pokud to stroje dovolí. To je samozřejmě jenom modelová situace, protože i když si myslíme, že se to pravděpodobně dá udělat, není to ani zdaleka jisté.

Přenosná PC: Compaq Portable a další | Mobilní revoluce

Je to neuvěřitelné, ale PC, jak je známe dnes, je koncept datovaný do roku 1981, kdy firma IBM svůj model 5150. Zdá se být logické, že by tato firma zároveň představila i přenosnou variantu tohoto počítače, ale jak je již z nadpisu patrné, byla předběhnuta Compaqem Portable. V následujícím článku se dozvíte výhody i nevýhody výrobků firem IBM a Compaq a reakci trhu na tyto přenosné počítače.

Epson HX-20: Japonsko ohromuje svět | Mobilní revoluce

Prozkoumejte, jak Epson HX-20 redefinoval koncept přenosných počítačů a přinesl prvky známé u notebooků dodnes. Tento článek odhaluje, jakým způsobem Epson vybočil z davu v 80. letech, přičemž se zaměřil na inovace, které formovaly budoucnost mobilních technologií. Přečtěte si, proč byl tento přístup revoluční a jak ovlivnil současné pojetí přenosných zařízení.

Technologické limity přenosných počítačů | Mobilní revoluce

Určitě si ještě pamatujete staré krabicové monitory, které zabíraly půlku pracovního stolu, byly těžké a spotřebou se vyrovnaly celému počítači. Navrhnout notebook s tímto typem panelu bylo nemyslitelné, proto se zkoumaly jiné možnosti zobrazování obrazu. Jak jsme se dostaly od mrkví k dnešním plochým obrazovkám se dočtete v následujícím článku.

První digitální asistenti selhávají

V současnosti se objevily dva produkty z oblasti osobních AI asistentů. Jedná se o „inteligentní brož“ Humane AI Pin a „osobního asistenta“ Rabbit R1, které měly změnit způsob, jakým komunikujeme s inteligentní elektronikou. Podle prvních recenzí se to však nestane – a je celkem jasné proč.

Commodore SX64 a pokus o domácí mobilní revoluci | Mobilní revoluce

V tomto článku se podíváme na přístroj Commodore SX64, první přenosný počítače s barevnou obrazovkou, který se snažil změnit pravidla hry v osmdesátých letech. Dozvíte se, jaký byl osud tohoto zařízení a zda byl tento koncept následován a vylepšován.

Osborne 1: Počítače se vydávají na cesty | Mobilní revoluce

Následující článek vám přiblíží, jak se během krátké doby razantě snížila hmotnost, zvýšila přenositelnost, ale hlavně se zařízení dostaly do takové cenové hladiny, kdy si jej mohli pořídit i méně majetní profesionálové. I když se stále nedalo mluvit o přenosných pořítačích dnešního typu, firmy zjistily, že je o tento segment zájem a vyplatí se do něj investovat.

Mikropočítače přicházejí | Mobilní revoluce

Rok 1971 byl významný tím, že Intel představil první mikroprocesor a otevřel cestu k počítačům, které by se vešly na stůl. Tento článek vám ukáže, jak jsme se z těžkotonážních počítačů dostali k dnešním lehkým tabletům a ultrabookům. Zavzpomínáme na první přenosný IBM, začátky Apple v garáži a vizi Dynabooku, která předjímala dnešní tablety. Přečtěte si další článek ze série Mobilní revoluce.

Jak jsme přestali chodit za počítači a začali jsme je nosit s sebou | Mobilní revoluce

Tento článek sleduje evoluci výpočetní techniky od obřích sálových počítačů k dnešním mobilním zařízením a cloudovým službám. Odhaluje, jak se měnila velikost, přístupnost a zabezpečení počítačů v reakci na digitalizaci společnosti, a ukazuje klíčové inovace, které formují naši technologickou budoucnost.

Hledání praktických aplikací

V sedmdesátých letech začalo financování výzkumu v oblasti umělé inteligence vysychat – a zájem se přenášel na v té době zcela novou oblast, totiž mikroprocesory a mikropočítače. Ty vůbec nedovolovaly provozování náročných aplikací z oblasti umělé inteligence, takže se zájem posunul do oblasti pravidlových systémů.

Moravcův paradox, aneb proč nám nejdou snadné věci

Zatímco vývoj umělé inteligence pokračoval v 60. letech minulého století dál, povšiml si matematik a futurista rakouského původu Hans Moravec jedné zvláštní věci: Počítače dovolovaly poměrně snadno řešit těžké problémy z matematiky, ale tragicky selhávaly u zcela banálních úloh, nad kterými se lidé ani nepozastaví, jako je rozeznávání obrazu, pohyb v přirozeném prostředí a nebo to, čemu říkáme selská (přirozená) logika. Zatímco každé malé dítě dokáže snadno rozeznat, „který předmět je dál“, tedy který objekt se nachází až za jiným objektem, v oblasti umělé inteligence se z analýzy scény stal samostatný obor.

Přehnaný optimismus padesátých let

Umělá inteligence vznikla jako samostatný obor kyberneticky v roce 1956 na Darmout College, kde v té době působili vizionáři jako Marvin Minsky, John McCarthy, Claude Shannon, Nathan Rochester, Ray Solomonoff, Oliver Selfridge, Trenchard More, Arthur Samuel a nebo Allen Newell. Byla to optimistická éra, kde se předpokládalo, že ještě tato generace bude mít myslící stroje – a tento optimismus byl založen na tom, že se poměrně rychle dělaly pokroky v oblasti logického vyvozování.

Akcelerátory pro provoz umělé inteligence

Jak jsme už dříve uvedli, pro moderní modely umělé inteligence je charakteristické, že od sebe navzájem oddělují režim učení a režim provozu neboli inference. Učení vyžaduje extrémně výkonný hardware a má velkou spotřebu energie, zatímco spouštění modelů je podstatně méně náročné. Dostatečně optimalizované modely jsou tak malé a tak nenáročné, že je možné je spouštět na straně klientského zařízení, ať už jde o mobilní telefon, AR brýle, procesor v chytrém autě a nebo v robotech: Takovému zpracování umělé inteligence se říká edge AI, edge AI computing („zpracování na hraně reality“).

Superobří čipy Cerebras

Jednou z přelomových novinek jsou superobří čipy, které zabírají plochu celého waferu, tedy řezu křemíkového monokrystalu, ze kterého se dělají čipy. Když se vyrábí čipy, začíná se výrobou vysoce čistého monokrystalu, který se po ochlazení rozřeže na jednotlivé desky – wafery. Velikost waferů souvisí se schopnostmi strojů vytvářet na nich litografické struktury, typicky se používají kruhové wafery s průměrem 30 cm. Na každém waferu se vytvoří litografií velké množství individuálních čipů a wafer se na ně následně rozřeže, ale firma Cerebras na to šla úplně jinak – a nechává celou plochu zabrat jediným obřím čipem.
20 More...

Try our cookies

Alza.cz a. s., Company identification number 27082440, uses cookies to ensure the functionality of the website and with your consent also to personalisage the content of our website. By clicking on the “I understand“ button, you agree to the use of cookies and the transfer of data regarding the behavior on the website for displaying targeted advertising on social networks and advertising networks on other websites.

More information
I understand Detailed settings Reject everything
P-DC1-WEB12